Hned jak jsem "Hyperion" spatřil, mně bylo jasné, kterým že směrem se mladí Dánové ubírají. A ono vskutku: další pánové na holení, prosím, a pořádně, rychle a tvrdě dohola! Chlapci už umí hrábnout za břitvu (vyučili se už na debutu "Darkness With Tales To Tell"), tvářičku mám jak cukrkandl a starý vlk Tommy Hansen (produkoval mj. Helloween, Pretty Maids, Beyond Twilight ad.) jim dal při masteringu v Jailhouse studiu asi taky pěkně do těla. Střih původně vytvarovaný producentem Jacobem Hansenem (mj. Ancient, Illdisposed) pořádně obrousil (až jsem se paničkám skutečně zalíbil a mohl s klidem a bez nebezpečí vpadnout mezi jejich ňadra!)! MANTICORA patří mezi mladou powerspeedovou elitu. Dokáží brilantně hrát (kytarista Martin Arendal se trochu vidí v Malmsteenovi a Friedmanovi), nepostrádají epochální pompéznost a švih ("Filaments Of Armageddon", "Keeper Of Time Eternal Champion" ad.), sbory ("Cantos", "A Long Farewell"), slušný zpěv (nádavkem občas i ženský), umí zpomalit a zahrát na emotivní strunu ("Reversed", "At The Keep"); snaží se být sví a evidentně je to baví. "Hyperion" je navíc album koncepční: na paškál si vzali stejnojmennou ságu od Dana Simmonse. No řekněte, může této desce něco chybět? Všechno do sebe tak hezky zapadá... (A říká se, že poctivého nepálí!)