Whiplash ... Recenze ... CD
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014
HARLEJ
BRUTAL ASSAULT 2013

Rozhovory:
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.
DIPTHERIA

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16326 x
CALES
22.10.2006 | 13803 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13342 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13233 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13223 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34219 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14251 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14103 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14094 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13815 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17357 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17312 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15607 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14537 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 234
Počet rozhovorů: 229
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
NIGHTWISH
Dark Passion Play
(Nuclear Blast Rec.)



      Hned na úvod by se slušelo říci, že tyto severské sympaťáky sleduji více či méně zpovzdálí. Přestože jsem se hudbě NIGHTWISH v minulosti nikterak nebránil, tak nemohu říci, že by mi za tu dobu, co brázdí moře showbusinessu nějak zvlášť přirostli k srdci. Ovšem vidina něčeho nového se mnou pohnula natolik, že jsem se nakonec přece jen odhodlal přijmout onu pomyslnou výzvu....
K mému rozhodnutí zrecenzovat "Dark Passion play" vedlo několik faktorů. Za prvé, mou mysl patřičně nahlodala touha slyšet zvuk kapely po odchodu tak výrazné osobnosti, jakou pro všechny Tarja bezesporu byla a za druhé jsem byl nesmírně zvědav, jak se s tím samotná kapela vypořádá na nové desce. Mé očekávání tedy bylo nadmíru veliké, tak veliké, že jsem se (možná) oprávněně bál nemalého zklamání.
Všechny tyto elementy se ve mně samotném hluboko usídlily a sžíraly mě. Jediný způsob, jak nechat pochybnosti odvát směrem neznámým byl ten, že nebudu hledět na okolnosti, jenž mě rozptylovaly a vrhnu se do jámy lvové přímo po hlavě tak, jak už jsem to v mém životě nesčetněkrát udělal. Vše by se mohlo zdát jednoduché, vždyť se de facto jedná o "nový" začátek, jenže...., jakkoliv jsem se snažil nesrovnávat tolik otřepané a klišé "před" a "po",tak se zdálo, že teď se mu chtě, nechtě nevyhnu. Proto se to budu (věřte mi) snažit zkrátit. První, čeho jsem si všiml, hned po zaslechnutí vokálu Anette Olzon byl fakt, že její projev mému uchu tolik nevadí, jako tomu bylo u předešlé operní pěvkyně. Záměrně poukazuji přívlastkem operní, poněvadž nynější, nová tvář finské pětky má zcela odlišnou interpretaci písní. U jiných kapel by mi to nejspíš vadilo a těžko bych si zvykal, ale v tomto případě jsem změnu s nadšením uvítal.
Skladby už pro mě byly tím pádem mnohem lépe stravitelnější, aniž bych pozoroval sebemenší ztrátu jejich základní struktury.
Nemohu nenapsat, že dle mě se Anette dostane do podvědomí posluchačů a fanoušků mnohem lépe. Její zpěv je opravdu bravurní a to bez jakékoliv nadsázky.
Na novém počinu uslyšíme třináct skladeb, které nás budou chtít ohromit, někdy zadupat do země a jindy zase pohladit a zahřát u srdce. Album je velmi vyvážené, prostor dostanou jak vyloženě rockové pecky, tak i písně, jenž svou sladkostí jasně ukazují, že inklinují k popu, který měl vždy své zastoupení u kapel podobného rázu (WITHIN TEMPTATION, EVANESCENCE....). Jako příklad mi poslouží singlovka "Eva", která má nejspíš patřit mezi ty rockové s nálepkou balady, ovšem kytar, které by měli tento jev reprezentovat se dočkáme až v samotné závěru skladby. Ale abych byl upřímný, a to především sám k sobě, musím se přiznat, že právě jmenovaná píseň patří mezi mé oblíbené a to především kvůli, již několikrát zmíněnému hlasu Anette. Co se týče rockového zastoupení, tak to můžeme hledat např. v songu "Bye Bye Beatiful, kde budeme (trochu netradičně) počastováni hlasem Marca. Další píseň, která by se mohla zařadit mezi ty tvrdší nese název "For The Heart I Once Had". Ta mi přišla zahraná jakoby ve stylu mých oblíbených HIM.
Ale o neméně zajímavé okamžiky nebudou ochuzení ani ti, jenž holdují epickým skladbám, či mírně folklornímu pojetí ("The Islander", "Last Of The Wilds"). Zdá se, že motto této desky zní: "Ano skutečně, na všechny se dostane." A ona je to i když ne zcela, tak alespoň z poloviny pravda. V posledních minutách desky se ke slovu opět přihlásí jedna z delších skladeb ("7 To The Wolves"), která předznamenává finiš v podobě gradujícího "soundtracku" "Meadows Of Heaven".
Tak mě napadá, co bych měl ještě o nové desce NIGHTWISH napsat?! Výborný zvuk, zdařilé aranžmá spolu s orchestrem, který teď dostal mnohem více prostoru a nová zpěvačka, jenž by měla (doufejme) kapele zajistit lepší budoucnost.


zpět
Recenze přečtena: 2156x         Autor: Jiří Marek