Whiplash ... Recenze ... CD
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014
HARLEJ

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16341 x
CALES
22.10.2006 | 13820 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13355 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13252 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13243 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34231 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14271 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14120 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14111 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13828 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17374 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17331 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15627 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14556 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 235
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
THE QUILL
Voodoo Caravan
(Steamhammer/SPV/Globus Music)



      Ve Švédsku se v několika posledních letech stal doslova a do písmene módním takzvaný stoner rock, načež se zde zcela logicky vůkol tohoto žánru vytvořila poměrně mocná scéna, zřejmě jediná, jež je plně schopná postavit se po bok stejně zaměřené scény americké. Jména jako Spritual Beggars či Southfork jsou už dnes natolik zavedená, že nemohla v zásadě minout žádného z rockových přívrženců. Avšak jméno další švédské kohorty, THE QUILL, ve větší míře proniká do naší zemičky až nyní, a přitom se tak děje u příležitosti emise jejího už třetího alba. Pánům Magnusovi Ekwallovi (zpěv), Christianovi Carlssonovi (kytara), Rogerovi Nilssonovi (baskytara) a Jollemu Atlagicovi (bicí) koluje v žilách krev coby médium, v němž po rozboru okamžitě identifikujeme nesmazatelná data o rocku z období, kdy se setkala zdrogovaná šedesátá a sedmdesátá léta minulého století. Nosný je pro onu muziku syrově pojatý hard rock, který kapela spolu s producentem Berno Paulssonem opatřila zatěžkaným zvukem upomínajícím právě dobu někdy před třiceti léty, avšak ono archaické vyznění bylo samosebou vhodně zvoleným záměrem pro zesílení dojmu autentičnosti. Čtveřice svůj retro hard rock v řadě momentů obléká do psychedelického kabátu, přičemž vedle takto pojatých kompozic Untill Earth Is Bitter Gone a Hole In My Head ponejvíce vyniká závěrečná, bezmála devítimunutová skladba Virgo, v jejímž intermezzu se se svým nástrojem naplno vyřádil Carlsson podpořený perkusemi hostujícího Jamieho Salazara. V taktéž psychedelicky vyznívající Shapes Of Afterlife dostaly vetší prostor hammondky hostujícího P-O Nilssona a pokud se ještě psychedelického opojení týká, pozoruhodná je rovněž akustická píseň (Wade Across) The Mighty River, jíž dominuje zkreslený zpěv. On vůbec Ekwallův pěvecký projev je více než úctyhodný, neboť kromě zajímavě zabarveného hlasu dotyčný disponuje umem vládnout svým hlasem tak, že působí jakoby další samostatný hudební nástroj. Tězce zbustrované kytary a baskytara, těžkotonážní bicí, natlakovaná valivost, spád, to vše ke stoner rocku patří, stejně jako k němu ku zdaru věci přináleží ten fakt, že tady nejde o vnější dojem, nýbrž tu až v první řadě kráčí o vnitřní pocity. O dojmy z muziky, z níž blahosklonně vyvěrá úcta ke zmíněným, pro rock skvělým časům, načež ona fascinace činí z nového materiálu spolku THE QUILL záležitost nezměrně přesvědčivou a důvěryhodnou. Může být něco špatného na tom, když se kdokoli shlédne v 60. a 70. letech, v časech, kdy v rocku bylo řečeno vše nejdůležitější a potřebné, a o nabyté pocity se posléze s umem (rozuměj skladatelským, aranžérským i instrumentálním) mu vlastním hodlá podělit? Já svůj díl této chutné krmě, z níž eňo ňůňo pestrým soustem je má favoritní skladba Save Me, přijímám jako klasickou specialitu na jen si brát bohatě prostřené tabuli současně rockového rautu. A zapiji jej Jackem Danielsem. Navýsost znamenitá to kombinace, to mi věřte.


zpět
Recenze přečtena: 2170x         Autor: Vratislav Šantroch