Whiplash ... Recenze ... Live
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16432 x
CALES
22.10.2006 | 13913 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13438 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13338 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13331 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34342 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14374 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14225 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14210 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13918 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17489 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17458 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15742 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14678 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 236
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
Mezinárodní festival world music, alternativní kultury a životního stylu

14.10.2006 Praha Karlín



     Někde v koutku paměti jsem uchovával informaci, že tenhle festival vůbec existuje. Než jsem se na něj dostal, tak už tu máme celkem třetí ročník. Sice prvně, ale již poučen jsem se vydal na mongolské hrdelní pěvce. O hrdelní zpěv se aktivně zajímám a kromě samotného koncertu jsem se druhý den zúčastnil i unikátního workshopu s panem HOSOO a jeho kolegy z kapely, zaměřeného na techniku „Kargyru" a „Sigit“ tedy tradiční zpěv (hrdelní) běžný pro vnitřní Asii, Tibet a Indii.
     Kovaným návštěvníkům různých mega koncertů a festivalů by jedna kapela, navíc hrající (téměř) akusticky mohla připadat málo, což ale nebyl tento případ. „Jen“ tři hudebníci, tři strunné nástroje a mnoho poloh zpěvu, dokázali v hodině a půl rozvibrovat ohromné zcela živoucí energetické vlny. Všechny akce na festivalu „Pražské znění“ mají intimnější charakter než běžné koncerty, jdou daleko více do hloubky lidského vědomí a celkově více dbají na individuální prožitek. Jsou také ryze nekomerční záležitostí. Kontakt s umělci není omezován V.I.P. prostorem či ochrankou a výše vstupného byla vskutku lidová (150,-) Po koncertě jsme seděli v čajovně všichni společně. Úvod a závěrečné rozloučení byli komornějšího charakteru, tak jak je znám z koncertů klasické hudby.
     Obecně vžité přesvědčení, že tzv. „tvrdá hudba“ se datuje až od let 60-tých je zcela mylné. Výrazové prostředky předurčují technologie výrobního procesu hud. nástrojů a formování životních podmínek muzikantů. Představ si mongolského pastevce jak uhání širou stepí koňmo, dlouhé vlasy mu vlají ve větru, v ruce svírá luk a míří k vesnici, kde bude večer slavnost týpků podobného ražení. Cestou si pobrukuje písně o přírodě, boji, lásce, lovu, zkrátka o svém životě. Tihle chlapíci to dokážou rozjet úplně stejně „tvrdě“ jako ta nejbrutálnější metalová smečka, a dokonce k tomu ani nepotřebují el. kytaru či nákladný aparát. Řekl bych, že přízvisko „smečka“ je v tomhle případě mnohem trefnější než kdykoliv předtím. :o) Hudba tria HOSOO & TRANSMONGOLIA, jinak také v početnějším zastoupení, je jako každá tradiční lidová hudba původních národů žijících v těsném sepjetí s přírodou, po stránce rytmické, melodické i skladatelské dokonalá. Tři různé nástroje a tři hrdelní vokály, každý v jiné frekvenci a přesto (nebo právě proto) dokonale ladí. Zpočátku se zdálo, že slabší aparatura a fakt že zpěv nebyl víceméně přes mikrofon bude handicapem. Publikum se však utišilo a kapela naopak zesílila. V průběhu těch necelých dvou hodinek vygradovala energie na maximum, nebýt židlí na kterých jsme seděli dalo by se i slušně tancovat. H &T hráli jak písně tradiční mongolské, tak svoje vlastní. Tématicky se vše točilo kolem motivů lidského života – např. láska, hodně samozřejmě čerpali z přírodních motivů – dusot koní v stepi aj. Velmi zajímavý byl moment kdy si kapela pozvala na pódium hosty – Chrise Amrheima, Petru Schwabe a další umělce vystupující na festivalu a společně zazpívali duel hrdelní zpěv (východní styl) VS. alikvotní zpěv (západní styl). Netřeba hodnotit, jen bych dodal, že hrdelní zpěv jednoznačně dominoval co se týče dynamiky, hlasitosti a barvy výrazu. Nelehký úkol vypsat ten prožitek. Pan HOSOO je přeborníkem na všechny polohy hrdelního zpěvu, jeho doménou je „Sigit“ tedy ta nejvyšší poloha. Jen tak jsme je ze sálu nepustili, takže tleskání a návrat na pódium a šup ještě několik dalších skvělých songů ! Kdosi jednou řekl, že: „čím více nástrojů ovládáš tím lépe rozumíš hudbě“. Dodal bych jen, že stejně platí „čím více stylů posloucháš“ … Pro „rockový magazín“ možná trochu atypická hudba, mohlo by se někomu zdát ? Ale kdeže, kdo může s jistotou určit co je „tvrdá hudba“ a co už ne ? Následujte výše uvedené výroky a užívejte VŠECHNY VIBRACE, které nám hudba poskytuje !!! Kormidluji od oceánu trendovosti směrem k říčkám originality a novým ještě lepším zítřkům.



Foto: Alda (vlevo) a HOSOO & TRANSMONGOLIA

Odkazy:
http://www.alikvotnifestival.cz
http://www.volny.cz/romantinka


zpět
Recenze přečtena: 3422x         Autor: Alda