Whiplash ... Recenze ... Live
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16425 x
CALES
22.10.2006 | 13902 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13425 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13330 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13317 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34327 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14360 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14209 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14196 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13905 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17480 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17445 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15725 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14662 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 236
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
SCORPIONS, INTERITUS

7.7.2007 Karlovy Vary, fotbalový stadión AC Start



     Původně jsem nikterak neměl v úmyslu tento koncert navštívit, obzvláště pak po předchozích, neutěšeně neblahých zkušenostech, které má Whiplash s agenturou Vlny Music Agency, jež toto vystoupení sešlosti SCORPIONS v rámci jejího „Humanity World Tour“ organizovala. Nicméně mi cosi neustále vnukávalo neodbytnou myšlenku, že když už mě mé dovolenkové toulky ve stejný čas zavály na Karlovarsko, proč onu příležitost nechytit, jak se tak traduje, pořádně za pačesy. No a výsledkem, když už jsem se rozhodl pro, bylo mé smýšlení, že nenavštívit nakonec tento koncert by bylo z mé strany počínáním nezměrně trestuhodným a neodpustitelným. Takhle nádherně si zavzpomínat na svá mladší léta, kdy jsem totálně ujížděl například na albu „Lovedrive“ (1979), to se zkrátka jen tak nepodaří. Nevím, kdo byl větším dítkem štěstěny, zda samotná kapela, či všichni ti návštěvníci koncertu, kteří potěšujícím způsobem solidně zaplnili fotbalový stadión AC Start v Karlových Varech, či zda si to takhle více než příjemně někdo objednal. Nicméně uprostřed všech těch rozmarů letošního červencového počasí se zrovínka ten den ukázal jako letně vymalovaný. Další důvod být při tom.
     Těsně před 20. hodinou vyběhli na pódium plzeňští INTERITUS, u nichž jsem si předem nebyl zcela jistý, zda jejich přítomnost na akci je dostatečně zváženým dramaturgickým počinkem. Avšak jak se vzápětí ukázalo, jakkoliv přišlo tamní auditorium za úplně jinými tóny, smíšený plzeňský septet a jeho historic sympho- metal se nakonec dočkaly solidní odezvy. Dokonce i nazvučení setu bylo velmi kvalitní, takže vedle kytarového dvojzápřahu zastoupeného Ioannesem (vl. jm. Jan Davídek) a Jirkou Preslem, rytmického tandemu ve složení Roman Štekl (basa) – Jarda Stejskal (bicí), hrdelního zpěvu (Ioannes) a female vokálu Petry Gromanové byly krásně zřetelné též tóny violy Vítka Hoška a houslí Adama Pakosty (od loňska jako náhrada za flétnu). Kapela připomněla své druhé a třetí album (debut nesl jméno „Deborah“ a vyšel v roce 2000), tedy jak „Srdce Krále“ (2003) tak „Frozen Darkness“ (2005), tudíž krom obou titulních nechyběly kompozice „Deep In The Pain“ (její klipová podoba běží na TV Óčko v pořadu „Výtah“), „Řeka věčně zamrzlých přání“, „Hra osudů“, „Sirael“ či instrumentálka „Havranův let“. Daných 40 minut mě utvrdilo v náhledu, jež na INTERITUS chovám již dlouho, že jde o velmi nadaný spolek pro metalové fajnšmekry. Jenomže nyní by mu však tuze prospěl návrat k výraznějšímu ženskému zpěvu, neboť zatímco předchozí zpěvandule Jana a Bára byly věru talentované a hlavně ve svém projevu výrazné, Petra mě narozdíl od nich toho večera naživo nijak zvlášť nepřesvědčila. Chyběla mi u ní větší jistota a zvláště pak ten výraz.
     Ve čtvrt na deset vypuklo to hlavní, to když po nezbytném intru tóny skladby „Hour I“, jež otvírá také její nový a nutno říci, že velmi vyvedený počin „Humanity – Hour 1“, ovládla de facto celičký stadión stařičká (za dva roky oslaví své čtyřicátiny!) a už nějaký ten pátek internacionální parta SCORPIONS. A započalo tak cca sto minut melodické a chytlavé muziky plné stadiónových refrénů a popěvků, tudíž jsem se na konci sám sobě ani nedivil, že přes své vyřvaně vyzpívané hlasivky nejsem schopen vypravit ze sebe ani hlásku. Zvuková stránka setu měla lví podíl na skutečnosti, že kapela potvrdila svůj status maximální profesionality, kdy přes po celou dobu nepolevující a bezchybný zpěv Klause Meineho a razanci a údernou přesnost Jamese Kottaka mě překvapila uchulahodící nabroušenost kytar Matthiase Jabse a Rudolfa Schenkera a k tomu též jejich sólová, riffová i beglajtová práce. No a spolu pak s baskytarou Pawla Maciwody šlo instrumentálně a pěvecky o maximálně sehraný tým. Ze zmíněného aktuálního počinu „Humanity – Hour 1“ zazněly ještě „Humanity“ a „321“ a ostatní repertoár večera tvořily už jen samé staré pecky. Krom instrumentální „Coast To Coast“, kde kytarově Jabbse a Schenkera doplnil s třetí kytarou Meine, zazněly třeba ještě „The Zoo“, „Blackout“, „Dynamite“, „Big City Nights“, „Tease Me Please Me“ či „Bad Boys Running Wild“. Došlo přirozeně i na neodmyslitelné sólové výplně, kdy nejdříve to byl Maciwoda za vydatné Kottakovy podpory, což mocně vykrystalizovalo ve fragment z metallikovské „Enter Sandman“, a poté samotný Kottak. SCORPIONS jsou mimo jiné proslulí svými baladami a jejich množstvím, tudíž by bylo s podivem, kdyby tyto zde jakkoliv absentovaly, přičemž tedy v normálním hracím čase zazněly „Holiday“ a „Send Me An Angel“. V okamžicích, kdy karlovarská škorpiónní prezentace gradovala, zvuková intenzita počala eskalovat, kterýžto stav poté setrval přes nádavkový prostor až do samotného závěru. Přídavkový čas pojala pětice spíše baladicky, když mezi „Wind Of Change“, neodmyslitelnou „Still Lovíng You“ a „When The Smoke Is Going Down“ vklínila další evergreenový maxišlágr „Rock You Like A Hurricane“.



     A bylo vymalováno. Doslova. Zase jeden z koncertů, kdy člověka obklopí taková ta maximálně příjemná atmosféra sestávající z nostalgie a pocitů z nadčasovosti muziky, kterou do něj interpreti z pódia nesmlouvavě a nekompromisně nasypali, a z jejího po všech stránkách excelentního provedení. Tentokrát se o to postarali hard n‘ heavy rockoví SCORPIONS. Zkrátka a dobře štíří lapsus. Když si však vzpomenu na post váhavého střelce, který jsem v prvopočátcích zaujímal, ooohhh…


zpět
Recenze přečtena: 3518x         Autor: Vratislav Šantroch