Whiplash ... Recenze ... Live
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16424 x
CALES
22.10.2006 | 13901 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13424 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13329 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13316 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34327 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14359 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14208 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14194 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13903 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17479 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17444 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15724 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14661 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 236
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
CYNIC, AS I LAY DYING, KILLSWITCH ENGAGE

6.8.2008 Praha, Lucerna Music Bar



     Třicet čtyři minut k hudební nesmrtelnosti. Tak by se mohl jmenovat příběh o kapele CYNIC. Kapele, která v roce 1993 vydala čtyřiatřicetiminutové album „Focus“, čímž se navždy rozhodlo o tom, že od té chvíle se death metalový svět už bude otáčet podle jiných pravidel… Loni se CYNIC zúčastnili prestižního festivalu Brutal Assault, letošní zastávka kumpanie Paula Masvidala se však odehrála v klubu Lucerna Music Bar. Doprovod tvořili dva zástupci metalové moderny, a to AS I LAY DYING a KILLSWITCH ENGAGE. Kombinace, která na první pohled moc neladila, ovšem vytvořila působivou multi žánrovou symfonii. A to i navzdory tomu, že zákeřné vedro poměrně brzy proměnilo klub na nefalšovanou saunu… Na druhou stranu zkušení věděli o místě, odkud se dalo dobře vidět a kde nebyl problém s dýcháním…
     CYNIC, kteří povýšili death metal na umění, se v Praze představil v sestavě Paul Masvidal – kytara, zpěv, Sean Reinert – bicí, Robin Zielhorst – baskytara a zpívající growler Tymon Kruidenier. Což byl rozdíl oproti vystoupení v Jaroměři, kde byly murmurové pasáže puštěny z playbacku. Death metalová pohádka s prvky filozofie odstartovala nepřekonatelnou „Veil of Maya“. Její nespornou genialitu však znehodnotil mistr zvukař, protože právě ony murmurové části nešly slyšet a znalý posluchač si je musel domýšlet. Postupně se sice kvalita zvuku lepšila, ale práce na sto procent vypadá určitě jinak. Kromě písní z alba „Focus“ („Celestial Voyage“, „Uroboric Forms“) zaznělo možná trochu překvapivě vícero příspěvků („Integral Birth“, „Evolutionary Sleeper“, Adam's Murmur“) z připravovaného alba „Traced in Air“. To by mělo vyjít 27. října. Všechny skladby doprovázely efektivní záběry, a to převážně abstraktního charakteru, z promítacího plátna, jenž bylo umístěno za bicí soupravou. Jejich mnohoznačnost ve spojení s různobarevnými psychickými výjevy přesně pasovala k CYNICovským náladám. Každopádně zajímavé bylo sledovat dění pod pódiem. Skoro žádný pohyb se tam neodehrával. Nadšenci kapely marně hledali slova a ti, co přišli výhradně na další dvě skupiny, nechápali, co se děje… Jakoby zněla hudba z jiné planety. Ale nejednalo se o překvapivý jev. CYNIC prostě předvádí muziku, která se musí vychutnávat. Snad všemi smysly…
     Lekci z koncertního nasazení následně (téměř) všem tuzemským kapelám předvedli AS I LAY DYING. Docela malé pódium skupinu od divokých rejdů neodradilo. Spíše by se dalo říci, že menší prostory vedly k semknutí souboru. Nic nebylo nemožné. Fanouškům se naskytl stejný pohled, jako kdyby přes mikroskop pozorovali svištivý pohyb elektronů v atomu. Až s takovou intenzitou se členové AS I LAY DYING mezi sebou proplétali. A k tomu se samozřejmě stíhali věnovat vlastním instrumentům. Hudebním instrumentům, aby bylo jasno… V rámci organizované divočiny se preferovaly především ukázky z posledního alba „An Ocean Between Us“, ze kterého zazněly čtyři písně. Z celkových desíti. Podle předpokladů si největší ohlas vysloužila chytlavá „Sound of Truth“, jež asi nejvíce potěšila zpěváka Tima Lambesisa. Ten u ní mohl šetřit hlasivky. Zpívalo totiž nadšené publikum. Tak trochu hudba bez pravidel (v dobrém slova smyslu) v podání AS I LAY DYING, která spoléhá na přelévání různorodých stylů, mohla být na sebe pyšná. Další region podmaněn.
     Bostonští KILLSWITCH ENGAGE pak pokračovali v thrash hard coreové destrukci. Peklo na zemi rozžhavoval především zpěvák Howard Jones. Ten neměl slitování s nikým a s ničím. Důležité však bylo, že se mu hlasivky nerozklepaly ani v čistých pasážích, přičemž neztrácel přehled, ani když si pokoušel vyřvat plíce z těla. Zdatně mu přitom sekundoval kytarista Adam Dutkiewicz. Rozbor krve tohoto nespoutaného čipery by zřejmě zaměstnal vícero chemiků, nicméně v originálních grimasách a specifických pohybech po podiu by konkurenci hledal těžko. I když asi sotva věděl, kde se nachází… Zaplněný Lucerna Music Bar však jeho aktivitu oceňoval se stejným dráždivým nadšením jako vyhladovělý býk vidící červenou barvu… Zvlášť pokud se podávaly laskominy typu „My Course“ nebo „The Arms of Sorrow“. Základní set končil v naprosté euforii. Samozřejmě, že přídavky na sebe nenechaly dlouho čekat. Absolutní vyvrcholení poté obstarala očekávaná předělávka „Holy Diver“ od legendárního Ronieho Jamese Dia.
     Každopádně jak už bývá na českých koncertech (festivalech) smutným zvykem, opět prokázal své nízké IQ jeden z tuzemských sekuriťáků. Ten evidentně dělal všechno pro to, aby se o něm mluvilo jako o vyhazovači… Ačkoliv kapele fanouškovské skoky z pódia nevadily, tak tento „hrdina“ skokany nešetrně shazoval z placu. Asi nepochopil významové rozdíly mezi slovy chránit a mlátit…! Naštěstí americký doprovod kapely přemýšlel hlavou, takže „vyhazovač“ byl na závěr odstraněn a pozici místo něj zaujal americký svalovec. A nic nepatřičného se nestalo. Holt, pořád platí, jiný kraj, jiný mrav.


zpět
Recenze přečtena: 3068x         Autor: Petr Bidzinski