Whiplash ... Recenze ... Live
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16430 x
CALES
22.10.2006 | 13908 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13432 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13336 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13325 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34337 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14368 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14219 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14204 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13912 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17483 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17450 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15732 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14672 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 236
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
TARJA TURUNEN, SALAMANDRA

22.10.2008 Ostrava, Bonver Aréna



Ačkoliv to na první pohled nemusí být patrné, Bonver Aréna (dříve Tatran nebo Čas Aréna) uvítala už nejednu ikonu metalového světa. Jmenujme například finský atmosférický dvojblok Amorphis a Tiamat nebo třeba americké tvrďáky Deicide a Macabre. Nicméně výraznou stopu v této v podstatě basketbalové hale (domácí zápasy zde hraje basketbalový klub NH Ostrava) zanechala také blonďatá divoška Diana Kobzanová, která zde v červnu roku 2006 absolvovala za naprosté pekelné výhně jednu ze svých mnohačetných módních přehlídek.
Jenže to všechno už je dávná minulost. 22. října 2008 patřila Bonver Aréna pouze TARJI TURUNEN. Do role předskupiny byli obsazeni melodikové SALAMANDRA. Ti samozřejmě neměli jednoduchou úlohu. Moc dobře věděli, že jsou bráni až jako ti druzí. Kapela se ovšem vyvarovala zbytečných exhibicionistických póz a odvedla to nejlepší, co mohla. A písně z desky „Faces of Chimera“ sklidily solidní ovace. Po zásluze. SALAMANDRA si svůj čtyřiceti minutový set evidentně užívala a dokázala, že patří ke špičce tuzemské scény ve svém oboru.



Každopádně hlavní hvězda večera vykoukla na ostravské nebe přesně ve 21 hodin a 18 minut. A popravdě řečeno šlo o úvod poměrně rozpačitý. Téměř kompletní první píseň „Boy and the Ghost“ byla představena tak, že všichni muzikanti zůstali schováni za bílou plachtou, takže byly vidět jen stíny Tarjiných pohybů. Tato situace sice do jisté míry vyvolávala jisté nažhavení, přesto se jednalo spíše o kontraproduktivní tah.



Jakmile však pomyslná opona spadla, spustil se symfonicko-metalový hurikán, který citlivé duše dostával do úzkých a nevěřícím dával najevo, že trůn pěvecké elegánky není k dispozici. TARJA přesně věděla, co si může dovolit a co na fanoušky platí.



Někdy stačilo zamávat a bylo vymalováno, jindy pomohl úsměv zavánějící nevinností, občas se spoléhalo na divoké pohazování černovlasou hřívou. Vše ku prospěchu věci.
Co se týká pěveckých pasáží, tak v těch si TARJA TURUNEN ještě nechávala určité rezervy a nezacházela do hlasových extrémů, v nichž si libuje na deskách. Navíc se jí musí k dobru přičíst fakt, že se nepouštěla do klišovitého a laciného (jakoby) laškování s muzikanty. Hudební prezentace především.
TARJA TURUNEN nepochybně těžila rovněž z toho, že ji doprovázela instrumentálně velmi zdatná sestava, a to klávesistka Maria Ilmoniemi, baskytarista Oliver Hollzwarth (Blind Guardian, ex – Sieges Even), kytarista Alex Schollp (ex – Farmer Boys), cellista Max Lilja (Hevein, ex-Apocalyptica) a samozřejmě bubeník Mike Terrana (Masterplan, Savage Circus, ex-Rage, ex-Malmsteen). Díky jeho nepřekonatelnému mistrovství se dokonce přizpůsobovalo pódiové rozestavění muzikantů.



Bicí souprava tohoto bubenického monstra totiž nestála (jak je obvyklé) vzadu, ale byla umístěna po levé ruce vokalistky. Vpředu u pódia. Jistě se vědělo, proč tomu tak je. Potenciál je třeba využít bezezbytku. Sice by se mohlo zdát, že se něžná kráska a energický zabiják s paličkami k sobě moc nehodí, ale pokud lidé chtějí, vyhovět si dokážou. Což platilo také tentokrát. Společnou hudební řeč našli okamžitě. A co na tom, že Terrana vykazoval po vlastním excelentním sólu naprosto zvířecí pudy? Jako kontrast to vypadalo působivě. Dokonce se z publika ozývaly hlasy spojené s otázkou, zda se jedná o koncert TARJI TURUNEN nebo Mikea Terrany. A nešlo o ojedinělé výkřiky do tmy.



Dalo se očekávat, že TARJA TURUNEN vystřídá během vystoupení vícero šatů a oblečků. To se také potvrdilo. Její vizáž se ovšem skvěle doplňovala s pestrou hrou světel, což v konečném důsledku vytvářelo efektivní barevnou symfonii. Snad jen pohled na ty basketbalové koše (tak říkajíc schované za klávesy Marie Ilmoniemi) vypadal poněkud nevkusně… Součástí programu byly také písně z Nightwishovské éry („Passion & The Opera“, „Nemo“, „Wishmaster“). Hlavně u těch stačilo jen naznačit motiv daného příspěvku a fanoušci se dobrovolně chytali do pasti frenetického řevu. Nechyběly však ani stále nová píseň „Enough“ nebo dvě cover verze.



Během povedené „Over the Hills and Far Away“ od Garyho Moora přilétla k Tarjiným nohám finská vlajka, se kterou si rodačka z malebného Kitee s nefalšovanou radostí zamávala… Nicméně předělávka „Poison“ od Alice Coopera by vymazání z Tarjina repertoáru jistě snesla.
Tak, či tak, TARJA TURUNEN předvedla v Ostravě výkon, který očaroval snad i ty největší skeptiky. Takhle se totiž neprojevuje žádné raněné zvíře, které si musí něco dokazovat a zároveň si potřebuje oprašovat vlastní jméno. Tohle vystoupení můžeme označit za reklamu na sebevědomou ženu, která se nevzdává. A překážky překonává se vztyčenou hlavou. Navíc bylo sympatické, že si TARJA TURUNEN uvědomuje, že k úspěchu vede trnitá cesta a že je třeba si každé takové šťastné chvíle vážit. Její proslov před závěrečnou „Calling Grace“ hovořil zcela srozumitelně. A upřímně.



                                             

                                             

          

          

          

Foto: Pavel Zubek


zpět
Recenze přečtena: 3399x         Autor: Petr Bidzinski