Whiplash ... Recenze ... Live
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16432 x
CALES
22.10.2006 | 13912 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13436 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13338 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13331 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34342 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14372 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14224 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14209 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13918 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17489 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17455 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15741 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14677 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 236
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
SUFFOCATION, DISGORGE, INSISION, DEMENTOR, GODLESS TRUTH, IMPERIAL FOETICIDE

12.6.2004 Praha, Abaton



     Koncert na scénu se navrátivší americké legendy brutálního death metalu byl dlouho očekávanou noční můzou pro všechny milovníky tohoto stylu. Čím se tento den blížil, tím napětí stoupalo. Akce se konala v pražském (libeňském) klubu Abaton, kde jsem byl prvně a řekl bych, že kromě toho, že se tam vejde hodně lidí, to není zrovna dobré místo. Krátká, ale vysoká krabicovitá místnost s akustikou, která nezaručuje zrovna nejlepší zvuk. Silně přebuzená aparatura chvílemi tepala v docela nepříjemně hlasitých frekvencích. Navíc Abaton je klub s vlastní ochrankou, která u vstupu odebírá pití a prohledává (všechno). Nenapadá mě vhodné slovo, pro tento jev, ale „UG“ to rozhodně nebude.

     Dobrovolně přiznávám, že přítomnost SUFFOCATION jako hlavní kapely způsobila, že kromě megabrutálních DISGORGE jsem ostatní kapely téměř nevnímal. Začínali kolínští IMPERIAL FOETICIDE, které jsem prokecal venku před klubem. Pokračují domácí esa svého stylu GODLESS TRUTH, kteří poškádlili na "Suffo" nadržené publikum trochu kratším setem než obvykle. Vzápětí se na pódiu naprosto nečekaně objevují američtí DISGORGE. Srovnávat s mexickými nelze, neb obě bandy hrají trochu odlišný styl. Amíci vystřihli naprosto buldozeroidní riffovací smršť, hnanou kupředu geniálním neslýchaně sypajícím technickým bicmanem, pro kterého i přívlastek „šicí stroj“ zavání liknavostí. Zpočátku zastřenější zvuk se později vyjasnil. Škatulka „US brutal death/grind“ je pravým ztělesněním jejich produkce, není třeba nic dodávat. Bubeník byl snad na „speedu“, sypat tak dlouho, přesně a intenzivně jsem ještě neviděl. Podle dostupných informací by se tenhle bubenický „nadčlověk“ měl jmenovat Ricky Myers. Třeba ve srovnání s Deeds Of Flesh to byla ještě větší (trochu monotónnější) brutalita, která padala za vinu hlavně zpěvákovi (už tam není Matti) jehož chropot postrádal jakékoliv výraznější frázování. Nejvíce podobný ve srovnání s mexickými jmenovci je právě zpěv. Dle hesla „všeho s mírou“, trval jejich set akorát. Tuhle naprosto vraždící řezničinu bych rád viděl ještě, nejlépe ale jako headlinera a v jiném klubu.



foto: DISGORGE

      Po této zásadní neslýchanosti jsem musel načerpat novou energii. Když jsem v sále potkal Mika Smithe bubeníka "Suffo", který vypadá jako fajnový rastaman, Afroameričan černý jako bota s dredy až do pasu, hned jsem si vzpomněl, co že bude hlavním chodem večera. Švédské INSISION drtící klasičtější smrtící kov s místy thrashovými postupy jsem opět prodebatoval zasvěcenými prognózami na "Suffo" a analýzou shlédnutých DISGORGE před klubem. Následují slovenští DEMENTOR, kteří u mě mají velký vrub od jejich vystoupení v České televizi („Death metal v ČT“), kde předvedli ukázkovou neschopnost vysvětlit vlastní texty a podstatu samotného death metalu vůbec. Nechápu proč hráli až po DISGORGE, protože proti nim je jejich živá produkce druhořadá. Předvedli brutalitu jak ji znáte, trochu víc než dříve ovlivněnou brutálním US stylem (kdo by to řekl), zpěvák shodil „máňu“, takže už žádné dementorovské vrtule.



foto: INSISION

     Napětí v sále stoupá, „SU-FFO-CA-TI-ON“ zní mohutně sálem, polští fans mávají národními vlajkami s logem kapely. Na pódium bez delších vytáček přicházejí zásadní postavy americké brutální scény: Mike Smith (bicí), Terrance Hobbs (kytara), Frank Mullen (zpěv) a dva noví členové, ihned se chopí svých nástrojů a jdou na to. Volume letí na maximum (aú) atmosféra v sále taky (aarggh). I když kotel není moc masivní, skáče se jako o život. Ochranka na pódiu nejdřív „zlobí“, později je instruována uvědomělým členem a stahuje se do pozadí. Zátarasy před pódiem jdou do kolen a „stage diving“ slaví žně. Frank Mullen chválí fans za podporu, děkuje a neustále hecuje publikum. Hrají se skladby z desek: „Effigy“, „Breeding“, „Piercid“, „Despise“ a věci z nové desky, které jsou trochu víc melodické, ale stále dost brutální. Mike Smith není před černou plachtou vůbec vidět, díky špatnému osvětlení, které směřovalo více do publika než na kapelu, ve tmě se míhají pouze jeho bílé tenisky - jeho údernická práce je slyšet pořádně. Kytarista Terrance, taky Afroameričan, se pořád usmívá a přitom naprosto sebejistě drtí zhoubné rify a geniální sóla. Občas se všichni pousmějí, kroutíc hlavami nad tím, co lidi pod pódiem kvůli jejich hudbě tropí za psí kusy. Po řádné porci ukázkové nadílky naoko odcházejí, aby se nechali vyvolat zpět a přidávají další smrtící vály. Publikum vře, na mě už pomalu padá únava, přece jen šest kapel trochu zatěžká recenzentovu pozornost. V ½ dvanácté se končí definitivně. Trošku jsem cítil zklamání, z toho, že nezahráli kultovní skladby: „Funeral Inception“ a „Catatonia“.



foto: SUFFOCATION

     Závěrečné resumé: SUFFOCATION rozhodně nejsou nejbrutálnější kapelou, nemají ani nejrychlejšího bicmana, jejich tvorba není nejtechničtější ze všech a nemají ani takové jméno, jako jiné kapely. Přesto všem těm „nej“ kapelám nakopali prdel na celé čáře, protože všechny zmíněné „devize“ se v jejich tvorbě kříží v optimálním poměru, především díky geniálním kompozičním nápadům ex-člena, kytaristy a komposera Douga Cerrita. SUFFOCATION tenhle styl prostě vymysleli a i po šesti letech nečinnosti ukázali jak se má hrát brutální death metal. Přišel jsem - viděl jsem - nevěřil jsem !!! YA-MAN … peace, love & death metal.

Odkazy:
http://www.disgorge.us
http://www.insision.com
http://www.godlesstruth.com
http://www.suffocation.us


zpět
Recenze přečtena: 4222x         Autor: Alda