Whiplash ... Recenze ... Live
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16425 x
CALES
22.10.2006 | 13902 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13425 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13330 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13317 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34327 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14360 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14209 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14196 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13905 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17480 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17445 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15725 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14662 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 236
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
BRUTAL ASSAULT vol.10

11.-13.8. 2005 Svojšice u Přelouče



                     
                                           

     Už při příjezdu do kempu jsem byla nemile překvapená jeho rozlohou. Malý plac pro stanování a parkování, dva ubohé záchody a voda k mytí vůbec. S areálem to vypadalo nápodobně. Pidipódium asi 3x větší než u nás v Lidečku, kam se chodí na bigbeaty, malý plac před pódiem, který se navíc po setmění zahalil do tmy, takže jsem čekala, kdy zakopnu a nabiju si držku. Někoho najít byl také velký kumšt. Sociální zázemí obdobné – tma jak v pr… , takže bych si na pr…(co třeba dupku, Marťo...?-RB-) ani neviděla. Už loni jsem slyšela, že Konice nevyhovuje po všech stránkách, ale Svojšice byly úplně to samé v bledě modrém. Všechno zůstalo stejné: jeden pivní stan, jeden stánek na jídlo + jeden na párek v rohlíku a dva na pití. Jediné, co přibylo, byl vegastánek, a to bylo při návštěvnosti zhruba 2500 lidí celkem ubohé. Objela jsem už moře fesťáků, nemůžu říct že jsem smlsaná pohodlím, ale základní komfort … pro příště prosím!!! Přejdeme nyní k tomu, proč jsme se na BA sešli, a to k muzice.

Čtvrtek 11. 8.

     První den sliboval 14 různých kapel, takže se dalo z čeho vybírat. Celý BA otevírala kapela MRÁZEK, kterou jsem doposud neslyšela (nemůžu znát všechno, že jo?!). OBLOMOV, ten už jsem si v celku vychutnala. Sice se bicí a klávesy linuly z automatu, ale v konečném znění na mě dýchnul hlasově velmi zdařilý black metal. Pokud něco vynechám, jako třeba teď AHRIMAN, tak se omlouvám, ale opravdu se nedalo poslouchat a sledovat všechno. Oddechovka v podání „českých Sentenced“ GREEDY INVALID s bubenicí vůbec neurazil a zklidnil ušní bubínky na průplach, který přišel v zápětí. Brněnský SOLFERNUS přišel, zahrál a zvítězil. Ten den i vlastně za celý fest nejlepší domácí nášup. Takhle si představuju profi kapelu. Přes image, komunikaci s fans, po suprově zahrané skladby – a ty bicí!!! Jeden song věnovali samotnému Big Bossovi . Myslím že ani sami pekelníci nečekali až takové ovace.



foto: OBLOMOV



foto: GREEDY INVALID



foto: SOLFERNUS

     NATRON - to zase bylo něco pro „deťáky“ a SSOGE mě nudou skoro ukousali. Dovolila jsem si říct, že na Masters of Rock, byli nej kapelou, ale tady jsem se obávala, že přehrají jen novou desku a zmizí. A taky že jo. Cimbálovka, jenž měla být originálním doplňkem, to nezachránila. GADGET vynechávám, ale TEXTURES z informací vidět musím. Z rychlejších sekaných rifů ala Meshuggah a řádění kytaráků mám veselý pocit, ale když zpomalili, tak mě ten jejich mišmaš vůbec nebral. Hudba fakt jen pro muzikantské fajnšmekry. Z vystoupení jsem proto měla smíšené pocity. Na otázku TEXTURES jsme se mnoho pobavili. Někdo řekl: „obyčejná kopírka Meshuggah“, další: „nic moc“ a ostatní: „ bomba.“ Tak si vyberte. Sto lidí, sto chutí, a proto může být na moji recenzi někdo nasraný a další potěšen. Po TEXTURES přišel pro některé vrchol festu – legendární OBITUARY. Live jsem je viděla poprvé, ale jakmile vylezli na pódium, hned jsem je poznala. Prostě vypadají všichni stejně, jen prďavého Westa s cigárem v ruce jsem nějak nepoznávala. John Tardy pařil (ta dlouhá hříva vypadala fakt dobře), ale bylo znát, že už je trochu postarší (všichni stárneme, že jo, haha), protože si v jedné chvíli odskočil odpočinout za bicí. Myslím, že pro obituaráky to byl skvělý zážitek, ale mě po pár písních začali nudit. Na LORD BELIAL jsem byla vcelku zvědavá, nicméně jejich mírně táhlý black metal mě sice neurazil, ale ani nevyrazil dech. Téměř pravidelný host PATHOLOGY STENCH rozvířil hladinu snad jen proti-bushovským songem! Člověk by nevěřil, jak je BA antiamericky smýšlející…! Již s téměř hodinovým zpožděním udělal slabší tečku za prvním dnem COWARD.



foto: OBITUARY

Pátek 12. 8.

     Jelikož jsem se odebrala spát až k ránu, vyspávala jsem dlouho, a tak jsem propásla SCENERY, ale dle kolujících řečí byli skvělí. Melodický hardcore v podání HAZYDECAY byl snadno zapamatovatelný, a když si střihli remix „Lady Karneval“ od božského Káji, jistě si je každý zapamatoval ještě více. Když jsem viděla RETURN TO INNOCENCE poprvé, bylo jich jak myší, sotva se vlezli na pódium, nyní zbyla jen silná čtyřka, což jim vůbec neubralo na energii. I když živý klávesák by byl potřebný. Publikum si získali hlavně moonspellovským hitem „Alma Mater“. A byl tu CASKETGARDEN, vrchol dnešního odpoledne. Já prostě ten švédský death metal ala Dark Tranquillity můžu imrvére. A když k tomu přidá sympatický zpěvák, jenž se nebál pomalu přelézt zábradlí až k lidem a vystřelit vykopávku legendárních thrasherů Kreator, byl to opravdu nádherný zážitek. Za to AHUMADO GRANUJO … no já to nechápu, elektronický začátek a pak nesmyslné shluky zvuků … dokonce stihli složit song p. Paroubkovi (asi všichni ví za co), no jo, takové songy se dají skládat v minutě (haha). Malá sprška při SIX DEGREES OF SEPARATION vůbec neohrozila skvělé vystoupení a dokonce bych řekla, že to bylo zatím nejlepší vystoupení těchhle sympatických mladíků od Zlína bez půvabné zpěvule Magdalenky. Charismatický Doktor si ostatně vždycky dokáže přivlastnit publikum. Napalmovský styl ostravsko-orlovských DISFIGURED CORPSE určitě pobavil drsnější část publika, ale já bohužel slyšela jen: „Baník pičo!!!“ SHARK, i když né špatný na poslech, příliš nenadchnul. Za to ISACAARUM s bizardní show v bizardních oblečkách, pliváním černé barvy (že by náhražka krve?), zase o něco víc zvedl hladinu zájmu. Totální nářez pro mé uši drásající vystřídal lahodný hudební mix od rocku po black metal v podání třech německých sympatických mladíků a automatického bicmana - DISILLUSION. NEGURA BUNGET, tak ty jsem absolutně nepochopila. A nevím, jestli to bylo jen špatným zvukem, chybějícím kytarákem, nebo zdravotně indisponovaným bubeníkem. Zajímavou věcí byl – nazvala bych to – dřevěný cimbál, bohužel málo používaný a téměř neslyšitelný, takže jejich live set byl naprosto neposlouchatelný! Za to DEPRESY měli grády, ostatně jako obvykle. Kdyby nevyměnili Shimiho (kytara) a nekončili zbrusu novým songem, myslela bych si, že jsem se vrátila o rok nazpátek. Do půl těla obnažení satanáši BELPHEGOR se zahuleným zvukem a celkem nudně znějícím black metalem byli opravdu jen pro zasvěcené. A opět je tu ROOT. Zdá se mi, že playlist BA se nešťastně často opakuje. Takže co dodat? Rooťácké obvyklé vystoupení opět nezklamalo. Po vanilkové zmrzlině CASKETGARDEN a lahodné šlehačce DISILLUSION přichází ta rudá srdcová třešínka CALLENISH CIRCLE. Pokud se říká do třetice to nejlepší, tak se to do puntíku hodí na holandskou sqadru CALLENISH CIRCLE (BA 1999 , 2003 – 2005). Když jsem s touto partou před lety dělala interview, netušila jsem, že se dopracují až ke špičce severského death metalu. Už jsem tak unavená, že AGATHODAIMON prosedím ve stánku, takže je na pódiu nevidím, ale FORGOTTEN SILENCE se z posledních sil snažím omrknout. Krusty s Medvědem excelují, i když to pro mě není bůh ví jak záživná muzika, dá se na to koukat. Nohy bolí, hlava už absolutně nic nezvládá a představa zítřejšího dvacetinásobného nášupu je přímo odstrašující. Už teď mám hrůzu jak to vydržím a kdy odpadnu.

Sobota 12. 8.

     Sobotního rána jsme se opět probudili do sluníčka, ale kdyby bylo dnešní den 40° nad 0, tak je mi po těle ledovo. Už je mi z toho trapně, ale opět první grupu nestíhám a od GUTTED slyším akorát poslední death metalový song. Báňskobystrický ABSTRACT nijak neoslnili a tentokráte svůj instrumentální set nějak odflákli, tedy…znám je určitě v lepší formě. Ale co chcete po dvou propařených dnech. Ukvičené PIGSTY proobědvám a ONSET sleduji jen jedním okem, tak jako ALIENATION MENTAL. Od HAPPY DEATH mám sto chutí utéct. Muziku bych ještě snesla, ale ten zpěv toleruji jen v posledním songu, ve kterém je použit i growling. Misska z Břitvy (druhé místo) Andrea Baslová a její kolegové sice zahráli set z „Timelesness“, který jsem už slyšela mnohokrát, ale je pravdou, že MEMORII naživo můžu kdykoli a kdekoli a nepřestane mě bavit. Pouze v případě, že si ji syn Dany pustí 3x za sebou cestou do Brna (haha). THE RAYS OF THE SUN jsem jednou viděla v Brumově a tady mě jen překvapili absencí klávesačky. Jinak je to celkem slušný black s ještě slušnějším black vokálem. Přehozený DESPISE se SQUASH BOUELS mě mrzí, neboť po pátečním výkonu jsem se těšila, co Corn zase předvede. A co SAD HARMONY? Opět kapela, co se na BA představila již několikrát a opět se předvedla v tom nejlepším světle. I když chyběla kytara, vůbec to neubralo na šťávě. Hlavně, když otevře svá ústa sympatický zpěvák Jirka, marně se snažím vzpomenout na někoho jeho kvalit. Když vidím LOST SOULS vedle ve stánku připadají mi v celku normální. Jen co se jdu mrknout na pódium, napadá mě jen jediné, přesto však výstižné slovo. Vader. Polští bohové jsou pro tuto partičku asi víc než vzorem a tak, mimo zpěváka, jenž měl místo hlavy koleno, je to bohužel jen kopírka jejich slavnějších kolegů. Pokud mám psát o EQUIRHODONT, shrnu to do jedné věty, nechce se mi festivalové muzicírování někomu … Druhý počin live je snad ještě nudnější, než na desce. Proto ať neusneme, jdeme na nějakého podporováka.



foto: EQUIRHODONT

     I když KRISIUN se zdá být hezkým budíčkem, tak po třetí tuhle grupu vidět od A do Z nemusím. MY DYING BRIDE, kapela na kterou přijel snad každý druhý návštěvník BA. Já jsem sice byla ta první, ale musím uznat, že v závěru jsem jim po letech přišla na chuť. Když jsem před pár lety psala recenzi na jejich vystoupení v pražském Belmondu, tvrdila jsem že: „zpěvák vypadal, jako by měl každou chvíli zkolabovat.“ Věřte nebo ne, tady mám ten pocit zase (haha). Velkolepá show s velkolepými ovacemi nemá konce. A to doslova a do písmene. Chudáci NECROPHAGIST a jejich fans si prakticky nic neužili. Tady mě napadá otázka, co až si hvězdy kalibru M.D.B. můžou dovolit? Příště hrát poslední a můžou řádit až do rána. ADOR DORATH slyším jen od pivního stanu, kde se SAĎÁKAMA kecáme o dětech, muzice, životě apod. Co dodat? Ještě honem vyplnit a odevzdat anketní lístek, jenž letos Shindy pro návštěvníky BA připravil a čekat, zda něco nevyhraji… A když ne, budu se aspoň těšit, že některá ze tří kapel, které bych chtěla na dalším BA vidět, se na příštím festu objeví! Ten, kdo toho neměl za ty tři dny dost, mohl navštívit pražský Black pes, kde se v neděli konala afterparty s ošizenými NECROPHAGIST, KRISIUN a DESPISE. Takže za rok na shledanou.



foto: MY DYING BRIDE


zpět
Recenze přečtena: 3202x         Autor: Martina Kurtinová