Whiplash ... Recenze ... Live
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16427 x
CALES
22.10.2006 | 13903 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13427 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13332 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13321 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34329 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14363 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14213 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14198 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13906 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17481 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17446 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15728 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14666 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 236
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
THE UNHOLY ALLIANCE, Chapter 2 - Preaching To The Perverted
SLAYER, IN FLAMES, CHILDREN OF BODOM a další...
27.10.2006 München, hala Zenith



      Po srpnovém vydání albové novinky Christ Illusion od legendární americké thrashmetalové legendy SLAYER jsem pečlivě sledoval, zda nedojde k nějakému pekelnému zázraku v podobě koncertu tohoto vražedného komanda na naší domácí půdě. Zázrak se nestal, a to ani přes fakt, že čas neúprosně letí a od posledního koncertu v ČR uplynuly dlouhé 4 roky! Proto hned, jak jsem zjistil, že SLAYER v rámci probíhajícího turné The Unholy Alliance navštíví naše západní sousedy, neváhal jsem a druhé části tohoto turné, pod názvem Chapter 2 – Preaching To The Perverted, se zúčastnil. Z geografických důvodů padla volba na město Mnichov, hala Zenith, termín 27.10.2006, přičemž se jednalo na německém území o třetí koncert v pořadí. Obsazení dalších účastníků Chapter 2 – Preaching To The Perverted dávalo tušit, že to bude fakt mazec: THINE EYES BLEED, LAMB OF GOD, CHILDREN OF BODOM, IN FLAMES.



Foto: hala Zenith + tím to přivezli...

                                          

Foto: náš tým před halou Zenith

      Už v brzkých odpoledních hodinách se po ulicích Mnichova potulovaly skupinky věrných fanoušků v černých mikinách a tričkách s nevinným logem Slayer, čímž mírně děsily seriozní turisty tohoto historického města. Samozřejmě že v blízkém okolí haly Zenith byli tito fans čím dál více vidět a hlavně slyšet…Nekorunovaným německým fanouškem Slayer se pro mě jednoznačně stal mladík ve věku tak 17 let, který se kdesi mezi domy s opakovanými hrdelními výkřiky : „Slayeeeeeerrrrrr…Reign In Blood !“ vyřítil na invalidním vozíku a na něm upaloval k hale, co mu síly stačily, přičemž se k němu přidávali další a další proletáři z tábora Slayer. Tato scéna mi připomněla naší jistou literární postavu, která se na podobném zařízení nehnala na Slayer, ale na Bělehrad…

     

      V 18.50 hodin, tedy o celých 40 minut dříve než bylo avizováno, se na podium haly přiřítila první kanadská pětka, která si říká THINE EYES BLEED, a bez průtahů začala do publika sypat svojí produkci. Celý půlhodinový set ovšem doplácel na poměrně špatný zvuk, jakož i na skutečnost, že tato parta byla pro posluchače velkou neznámou, neboť do současné doby nevydala žádné album. Technicky velmi dobře zahrané, nicméně se v případě THINE EYES BLEED jedná o klasický příklad učebnicového death-thrash metalu, kde nebylo nic, co by mohlo překvapit či nějak více zaujmout, a proto zřejmě také publikum kapelu přijalo vcelku chladně. Mám zato, že v současné době je na této kapele nejzajímavější fakt, že baskytaru hobluje Johnny Araya, mladší brácha frontmana SLAYER.



Foto: THINE EYES BLEED

      Následující američtí LAMB OF GOD už byli jiné kafe…Kladná reakce publika byla okamžitá. Bylo zřejmé, že němečtí fanoušci tuto partu dobře znají a dávali to najevo. Kapela na ploše téměř čtyřiceti minut rozehrála svůj dravý a technický thrash metal, plný kytarových brejků v podání dvojice Mark Morton a Will Adler. Skupina se evidentně hlásí ke staré dobré americké thrash metalové škole. Vliv takových velikánů, jako jsou nepochybně třeba Testament, je z jejich produkce cítit více než dost. Nicméně mě kapela přesvědčila o tom, že v současné době patří mezi to nejlepší z kategorie thrash metalu, co zejména americká scéna nabízí, a že jejich současný úspěch je naprosto zasloužený.



Foto: LAMB OF GOD

      Další na řadě byli zástupci země tisíce jezer, finští CHILDREN OF BODOM. Už před začátkem koncertu bylo z množství mikin a triček přítomných fanoušků znát, že toto seskupení má v Německu hodně velké zázemí. Kapela si je toho vědoma a nemohla si dovolit své fanoušky jakkoliv zklamat. Frontman Alexi Laih, věren své přezdívce „Wildchild“, hnal svým výkonem ostatní děti od Bodamského jezera dopředu a v této chvíli už bylo nepochybné, že vystoupení všech spolků má stoupající tendenci. Tak jak LAMB OF GOD strčili THINE EYES BLEED do kapsy, tak CHILDREN OF BODOM dali zapomenout na obě předchozí seskupení. Svým velmi dobře a chytře namíchaným koktejlem power/thrash metalu a melodického death metalu dokázali fanoušky naprosto strhnout. Při jejich vystoupení poprvé nastala situace, kdy prostor kotle pod podiem už najednou nestačil, jak se do něj hrnuli další a další rozdovádění příznivci těchto Finů. Ke shora řečenému byl pro mě trochu překvapující fakt, že pro CHILDREN OF BODOM bylo vyhrazeno pouhých třicet pět minut.



Foto: CHILDREN OF BODOM

      Osobně jsem se nejvíce ze všech doprovodných kapel tohoto turné těšil na další Skandinávce IN FLAMES. Hned na úvod říkám, že moje očekávání ještě překonali…Jestliže do té doby byli kapelou večera CHILDREN OF BODOM, tak po nástupu Anderse Fridéna a spol. to už bylo minulostí. IN FLAMES dosáhli tak naprosto výborného dynamického zvuku, že takové pecky jako „Trigger“ nebo „Cloud Connected“ málem zbouraly halu. Jestliže reakce fanoušků na CHILDREN OF BODOM byla více než pozitivní, marně přemýšlím o výrazu jejich reakce na výkon IN FLAMES. Jednoduše řečeno: IN FLAMES přišli, zahráli a vyhráli…Šikovně vsadili na to, že pro každého přítomného fanouška zahráli něco. Ať ze své starší tvorby pro ty, co milují dřívější, řekněme death metalovou tvorbu, jako pro ostatní, kteří spíše preferují současné melodické metalové postupy, říznuté poctivým nu metalovým nábojem. V každém případě IN FLAMES, hodni svého jména, v plamenech přišli a za padesát minut své našlapané a rozhýbané produkce zase v plamenech odešli. Do té doby bylo jejich vystoupení vrcholem večera, jinými slovy lze říci, že jako poslední support večera nasadili laťku hodně vysoko…



Foto: IN FLAMES

      A pak přišla poslední přestávka, aby po ní mohli nastoupit na slovo vzatí mistři thrash metalu, pánové Tom Araya, Jeff Hanneman, Kerry King a Dave Lombardo z legendárních SLAYER. Během této přestávky bylo potřeba zamést drobky, které zde zůstaly po předkrmu v podobě THINE EYES BLEED, LAMB OF GOD, CHILDREN OF BODOM a IN FLAMES. Když bylo zameteno a zvednuto celé podium, výjimečnost blížící se chvíle připomněla situace, kdy technici slayerovského týmu přivezli na plac konstrukci s hrozivě černou bicí soupravou zn. Tama pro mistra Lombarda. Pak ještě bedňáci odzkoušeli kytary, na vše dohlédla také paní Sandra Araya, zejména pak na bedňáka baskytary…Pak se posadila na kraji podia a v 22.53 hodin to vypuklo…

      Za burácení publika a už probíhajícího intra „Darkness Of Christ“ se za bicí soupravou mihne stín - mistr usedl…Současně se v té chvíli za modrého světla vynořila útočná trojice-zleva Jeff, střed jako obvykle obsazuje Tom, pravý post patří Kerrymu. Intro, jakož celý koncert pak ještě provází videoprojekce, promítaná na zadní stěnu podia. Další flák: „Disciple“. My, učedníci v podiu, jen nechápavě čučíme. Zvuk je naprosto vražedný, přesně jak to poslední tvorba kapely vyžaduje. Po „Disciple“ přichází tradiční proslov Toma Arayi a jeho příznačné uvedení dalšího kousku: „War Ensemble“. Zjišťuji, že zvuk se změnil, jsou daleko lépe slyšet lombarďácké činely, jakož je lépe slyšet zpěv. Přikládám to tomu, že zvuk není ještě zcela vychytaný. Následují novinky z aktuálního alba Christ Illusion a to „Jihad“ a „Eyes Of Insane“, tématicky doprovázené „optimistickými“ vizuálními obrazy. Obě tyto novinky znějí prostě skvěle, to samé platí i o třetí a poslední novince „Cult“, kterou ještě později arájovci zahráli.
     Za neuvěřitelné přehradné palby lombarďáckých kopáků, podporovaných duněním Tomovy baskytary a jeho řevem a chroptěním, sází kytarový tandem jedno sólo za druhým, s kytarovými výpady někam až mimo prostor lidského chápání. Efekt jako prase. Běhá mi mráz po zádech. Jako vždy, když tuto partu vidím a slyším. SLAYER nenechají nikoho vydechnout, ačkoliv mezi skladbami dělají téměř pravidelné krátké pauzy, během kterých si mění kytary. V těchto chvílích ti v publiku, kteří mají ještě nějakou sílu, dávají o sobě vědět, ostatní se jen odevzdaně snaží pochopit, co že se to těch pár metrů od nich vlastně děje…
     Přes starší kousek „Die By The Sword“ se dostáváme k „Born Of Fire“, pak k „Mandatory Suicide“ a dále ke skvělé „Seasons In The Abyss“. Při poslechu těchto starších kousků docházím k přesvědčení, že zvuk nových zahraných věcí je záměrně zhuštěn a natlakován, byť za cenu horšího zvuku bicích, protože právě starší zahrané kusy, z období alb Reign In Blood, South Of Heaven a Seasons In The Abyss, znějí daleko čitelněji. V tomto duchu je také znatelný rozdíl v Tomově hrdelním projevu.
     Následuje jeden z nejlepších momentů: přechod mezi skladbou „Seasons In The Abyss“ a „Hell Awaits“. Druhá jmenovaná je podle mého názoru jednou z nejlepších skladeb, kterou kdy kapela udělala a neznám případně lepší „otvírák“, než je právě „Hell Awaits“. Pro naprosto geniální středně rychlé a opakující se kytarové rify, podporované výbornou rytmikou dvojice Araya-Lombardo nemá tento kousek obdoby. A vůbec nevadilo, že pro tentokrát jí kapela nasadila až ve druhé třetině koncertu. Typická ukázka toho, jak já vždy říkám, že SLAYER jsou sami sobě mistři úvodů, středů a konců svých skladeb. Po již zmiňované „Cult“ přichází další číslo „Dead Skin Mask“. Tom Araya nebyl na koncertech nikdy žádný řečník, tuto zásadu neporušuje a pouze opět svým tradičním způsobem tuto skladbu uvádí a bez dalšího vysvětlování kapela nasazuje…Útočná trojice, pokud použiji hokejovou terminologii, v podstatě neopouští útočnou třetinu, dozadu se nehraje. Pokud jsem dobře počítal, za dobu trvání koncertu si kytarová křídla pouze ve třech případech vyměnila své pozice, centr se na levé a pravé křídlo odvážil jen jednou.
     No, a je to tady: hymna všech věřících: „Raining Blood“. A jsme zase u toho. Neuvěřitelný úvod, neuvěřitelný prostředek a rychlý závěr. Odpověď na to, proč jsou SLAYER nedostižní, jedineční, fenomenální v tom, co dělali a dělají. Bohužel, s odchodem „Raining Blood“ také odchází kapela. Návrat na podium byl v podstatě okamžitý, nemá cenu to zdržovat. Proč taky. Přídavek „South Of Heaven“ šlo předvídat, jako další kousek navrch jsem tipoval nesmrtelný „ Postmortem“. Nikoliv, kapela pro tento večer zřejmě usoudila, že publikum je už „po smrti“, a proto volí alternativu v podobě „Angel Of Death“. A kdo ještě neměl do té doby srolované ponožky a narovnané puky od kalhot, tak po posledním tónu „Angel Of Death“ je zaručeně měl. Nevím, zda se v případě nasazení této skladby, která, jak se ukázalo, byla současně poslední, jednalo o záměr či nikoliv, ale přišlo mi příznačné a symbolické, že zrovna v Německu, v Mnichově, tedy v kolébce Hitlerovo národního socialismu, zazněl text o doktorovi Mengelem a jeho zvěrstvech, páchaných v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau, kdy tento text byl ještě umocněn vizuální projekcí, zejména pochodujícími jednotkami Wehrmachtu…
      Po hodině a čtvrt je konec, kapela ještě mezi polomrtvé fanoušky nahází trsátka, Dave Lombardo paličky, v tu chvíli se už na podium vyhrne technický personál, Lombardova baterie osmaosmdesátek mizí z podia a stejně tak definitivně mizí kapela.
      Co dodat? Moje páté setkání se SLAYER se opět vydařilo a už teď se těším na setkání šesté. Když to bude jen trochu možné, budu tam, kluci…

Hail To Slayer !!!

Playlist:

Darkness Of Christ
Disciple
War Ensemble
Jihad
Eyes Of The Insane
Die By The Sword
Born Of Fire
Mandatory Suicide
Seasons In The Abyss
Hell Awaits
Cult
Dead Skin Mask
Raining Blood
South Of Heaven
Angel Of Death









Foto: SLAYER


zpět
Recenze přečtena: 4195x         Autor: hankye