Whiplash ... Recenze ... Live
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014
HARLEJ
BRUTAL ASSAULT 2013

Rozhovory:
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.
DIPTHERIA

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16333 x
CALES
22.10.2006 | 13814 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13348 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13244 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13235 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34227 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14263 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14111 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14103 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13823 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17367 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17327 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15619 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14547 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 234
Počet rozhovorů: 229
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
BASINFIREFEST 2013

28.6.-30.6.2013 Spálené Poříčí



Multižánrový hudební festival BASINFIREFEST ve Spáleném Poříčí má za sebou již jedenáctý ročník. Na dvou pódiích se v průběhu třech dní vystřídalo téměř 70 skupin všech možných rockově-metalových stylů, a to jak z tuzemské, tak zahraniční scény. Už samotný fakt, že se na festivalu v konkurenci s jinými českými festivaly mohli fanoušci rockové hudby setkat již po jedenácté, dává i nezasvěceným tušit, že se BASINFIREFEST na domácí festivalové scéně prosadil a stal se pojmem nejen hudební kvality, ale i víkendového odpočinku a zábavy.

Potřebné zázemí pro návštěvníky areálu bylo jako vždy na vysoké úrovni. Na místě nebyl problém s parkováním nebo kempováním. V areálu nebyla nouze o odpočinková místa, zajištění hygienických nároků v rozsahu potřebném pro tento účel bylo samozřejmostí. Rocker bez piva je nesmysl, a proto se v pivních stanech o tuto potřebu postarala značka Budvar v míře více než dostatečné. Nejen pivem je ale rocker živ, a tak si mohl v přestávce mezi požitím další desítky či dvanáctky vybrat z poměrně široké nabídky jídel. Pořadatelé si byli samozřejmě vědomi další vlastnosti správného rockera, kterou je přirozená lenost, a proto BASINFIREFEST disponoval dalšími vychytávkami podporujícími rockerskou spokojenost, jako byla například klidová zóna, WIFI připojení zdarma či finanční služby mobilního bankomatu. Parádičkou, zejména pro ty rockery, kteří dle svých finančních možností podpořili v maximální míře spotřebu piva či Jägermaisteru, byla možnost s Českými drahami odcestovat z festivalu zdarma!
Jediný klíčový a tím pádem rizikový prvek takového podniku, který pořadatelé ovlivnit nemohli, bylo počasí. Mohlo být sice lepší, ale kdo zažil žalostné klimatické podmínky devátého ročníku, musel být letos vcelku spokojen, i když noční teploty nepřesahovaly pět stupňů.

Přístup pořadatele BASINFIREFESTU k potřebám jeho návštěvníků byl ve všech směrech na profesionální úrovni a zaslouží obdiv a poděkování. Stejně tak si zaslouží palec nahoru všichni ti fanoušci, kteří tři dny svým chováním a přístupem přispěli k celkově bezproblémovému průběhu festivalu, čímž nepochybně podpořili nelehkou snahu pořadatele uspořádat další ročník tohoto hudebně zajímavého maratonu.

Magazín WHIPLASH na festivalu opět nechyběl a z jeho dění tak přinesl pár postřehů, subjektivních názorů na vybrané kapely, zejména pak na ty zahraniční, které byly největším lákadlem jedenáctého ročníku nejen dle autora reportu, ale i dle názoru pořádající agentury.


Pátek 28.6.2013

OLYMPIC je kapela, která před padesáti lety stála u zrodu českého bigbítu a jejíž písně za tu dobu zdomácněly snad v každé české rodině.
Ve Spáleném Poříčí skupina vystoupila s novým bubeníkem Martinem Vajglem a během hodiny Petr Janda a spol. všem přítomným předvedli, jak se má hrát poctivá muzika bez ohledu na módní trendy. Příjemný rozjezd odpoledního programu.

Italská black-dark metalová legie GRAVEWORM není na hudební scéně žádným nováčkem a i nadále po více než dvaceti letech své existence neubrala nic na své mystické temnosti a mrazivosti, kterou jejímu hutnému zvuku v pozadí dodávala podmalba klávesových tónů. S nástupem již nastávajícího soumraku a ochlazení to byla vražedná kombinace.

Z nedalekého Bavorska pocházející šestice EMERGENCY GATE nahrnula do publika směs melodického death metalu a metalcore, což je zejména mezi současnými mladými rockery osvědčený recept k úspěchu. Fungovalo to, ale souběžně probíhající vystoupení ALPHA TIGER bylo zajímavější.

Pětice ALPHA TIGER, pocházející z Freibergu v Německu, ještě nedávno existující pod názvem SATIN BLACK, dala svými kompozicemi vzpomenout na dobu vzdálenou, tedy na období, ve kterém se rodil a začal žít svým životem skutečný heavy metal. Není tedy žádnou náhodou, že v jejich tvorbě lze zaslechnout vlivy takových veličin jako JUDAS PRIEST, IRON MAIDEN či QUEENSRYCHE, přičemž od posledně jmenovaného souboru si ALPHA TIGER střihli kousek „Queen Of The Reich“. Sympatická pocta mladých muzikantů starému dobrému heavy metalu.

Holandské WITHIN TEMPTATION v čele se sympatickou Sharon den Adel není potřeba představovat. Kapela, které se v Evropě již léta daří a která prodává miliony svých nosičů, má i u nás na růžích ustláno. Scénická výprava, metalově přesná kompozice a téměř operní zpěv zpěvačky Sharon den Adel, to je klíč k pochopení jejich letitého a dle reakcí fanoušků zaslouženého úspěchu. Zásadní byl též krystalicky čistý, dynamický a hutný zvuk, který také doprovázela video projekce. Podle reakcí fanoušků lze usuzovat na jednoznačný vrchol celého festivalu. Přihrnuli se snad všichni, na vedlejší scéně na to z části doplatily kapely DOCTOR P.P. a VISACÍ ZÁMEK.

Švédští DARK TRANQUALLITY, představitelé melodického death metalu, se svým jedinečným zvukem, dali zase zapomenout na do posledního tónu vypilované kompozice předchozích WITHIN TEMPTATION a již do tak studeného počasí z jejich skladeb zavanul nádech všudypřítomné smrti a beznaděje s jistou příchutí mrazivé, ale zároveň povznášející severské atmosféry. Ovšem žádná dnešní moderna, ale poctivý death metal s melodickou linkou. Skvělá připomínka kořenů tohoto stylu.


Sobota 29.6.2013

Ikona českého black metalu Vlasta Henych se svojí formací HENYCH 666 připomněl především tvorbu své původní a kultovní black metalové kapely TÖRR. Nemohla tedy chybět klasika jako např. „Kult ohně“ nebo „Kladivo na čarodějnice“. Proč ne.

MODESTY & PRIDE z Podbořan u Žatce, kteří hrají řekněme progresivní metal v českém stylu, jsou i přes krátkou dobu své existence určitě nadějí na naší scéně, neboť podobně zaměřených kapel není nikdy dost. Jejich poměrně dlouhé kompozice nejsou na první poslech jednoduché, ale právě tento faktor je příslibem záruky pro budoucí vývoj tohoto zajímavého kvinteta. Pro publikum muselo být také zajímavé (byť toto bylo opakovaně avizováno), že s kapelou vystoupila jako zpěvačka (jinak také například modelka) Jitka Válková, která kapele křtila jejich první album. Velmi dobré zpestření v rámci všech na festivalu obsažených žánrů.

MILOŠ DODO DOLEŽAL je po právu na naší scéně skutečnou osobností. Jako vždy se předvedl ve skvělé formě a kdo si neseděl na uších, musí souhlasit s tvrzením, že není pochyb, že jeho vystoupení opět patřilo k tomu nejlepšímu, co letošní BASINFIREFEST nabídl. Skladby kapely VITACIT v jeho podání je radost poslouchat znovu a znovu. Stejně tak si s materiálem z dílny VITACIT nezadaly ani další pecky z pozdějšího období Milošovo tvorby, jako např. “Hrdej českej lev” či “Samuraj”. Více snad není co dodat.

HARDCORE SUPERSTAR,další čtyřčlenná parta ze Švédska, je velmi zajímavým uskupením, protože právě stigma její odlišnosti spočívá ve způsobu skládání kompozic, které jsou našlapané jakýmsi mixem hard rocku, sleaze rocku, metalu a čert ví čeho dalšího. Ovšem ať je to jak chce, výsledkem je jasná druhová odlišnost od ostatních. Správná rocková dekadence, která působila jako logické pokračování doby amerického glam rocku po evropském způsobu. Chytlavé, melodické, tvrdé až agresivní. Žádný hardcore, ale možná třeba budoucí superstar. No a teď si z toho něco vyberte…

Evropská metalová legenda PRETTY MAIDS, působící na scéně od roku 1981, je typickým dinosauřím představitelem své doby. Nikdy to v podstatě nevzdala, ačkoliv asi jejím největším úspěchem byla koncertní podpora jiných rockových veličin (BLACK SABBATH, DEEP PURPLE, WHITESNAKE a další). Tento fakt ale nemění nic na tom, že Ronnie Atkins a spol. předvedli řádnou porci solidního metalu. Typická metalová kytara a melodický vokál podpořený klávesovými nástroji. Nostalgická vzpomínka.

BRATRSTVO LUNY z Kralup nad Vltavou je u nás jedním z mála známých zástupců gotického rocku a soudě podle přítomných posluchačů nemá o své příznivce tak úplně nouzi. Otázkou zůstává, zda také vzhledem k nízkému počtu podobných spolků na naší scéně nebude bratrstvo neustále trpět srovnáním a hodnocením s mnohem slavnější a přece jen v hudební čistotě žánru stylovější kapelou XIII. STOLETÍ. Vcelku stylové zpestření páteční noci.

Němečtí VAN CANTO jsou svým způsobem jedinečnou formací na současné hudební scéně. Kapelu totiž tvoří pouze bubeník, dále dva vzájemně se střídající zpěváci a zbytek muzikantů, včetně zakládající členky Ingy Scharf, zvuk kytary či baskytary imitují popěvky. Vskutku odvážný projekt, který stojí za pozornost, protože opět něčím novým obohacuje metalovou muziku.V tomto originálním podání se VAN CANTO pustili i do předělávek klasických skladeb kapel, jako jsou například MANOWAR nebo METALLICA. Odpovědět na otázku, zda lze vlastně hrát metalovou muziku bez kytar či nikoliv, si musí každý sám.

V první linii za mikrofonem-Martin Van Drunen (např. PESTILENCE, ASPHYX či BOLT THROWER) a je hotovo. HAIL OF BULLETS je prostě klasika. Death metal jako řemen, který vychází z poctivé staré death metalové školy devadesátých let a který mají holandské kapely dávno zažitý. Výborná dělostřelecká palba s texty mající vztah k druhé světové válce. Naprosto bez slitování.

Brusiči UNEARTH z Massachusetts už taky něco pamatují, a proto jejich metalcore přece jen patří v zásadě k tomu lepšímu, co v intencích žánru vzniklo. Nekompromisní, rytmicky skvěle zvládnuté kusy, které drtily kosti.

Klasika a zase klasika. To je hydra SINISTER pocházející opět ze země tulipánů. Zase vzpomínka na devadesátá léta, kdy death metal nabýval na své vražedné podobě a na které se svojí velkou měrou podíleli i tito řezníci. Při jejich vystoupení nebylo vůbec pochyb o tom, že death metal živě a s velmi dobrým zvukem, je stále ve srovnání s dalším vývojem death metalu konkurence schopný. Jatka.


Neděle 30.6.2013

ARAKAIN nezklamali a zklamat nemohli. Jestliže je ARAKAIN po celá desetiletí na špičce metalové muziky u nás, nebylo a není toto výsadní místo zadarmo. Je až neuvěřitelné, že v rámci tolika let trvající konkurence kapela vždy prokázala nárok na své výsostné postavení. Vzhledem k době své existence a množství hudebního materiálu má kapela nespornou výhodu v tom, že může do svých koncertů zařadit nějaký třeba i léty zaprášený kousek, což skalní a znalí fandové určitě ocení. Výborný koncert se vším všudy, tradičně zakončený skvělou a nesmrtelnou “Apage Satanas”. Ačkoliv nešlo čekat nic jiného než spanilou jízdu, o to větší se dostavil prožitek. ARAKAIN patří uznání a poděkování.

V rámci posledního koncertu svého turné dorazili na festival američtí COAL CHAMBER. Ti byli v podstatě včas u toho, kdy se se za velkou louží rodila moderna, které se tehdy začalo říkat nu metal. Svého stylu se drží i nadále, byť si kapela dala celou dekádu přestávku a znovu to rozbalila v roce 2011. Takže nu metal se vším všudy, ale doplněn o jejich zvláštní chování na pódiu, když bubeník Mike Cox neustále vztekle zahazoval paličky, shazoval ze své soupravy stojany, čímž celou dobu zaměstnával dva techniky, když kytarista Miguel Rascón sem tam na bubeníka plival a shazoval mu ty samé stojany nebo si z něj udělal terč pro střelbu plastovou lahví s vodou. Předem promyšlená a inscenovaná součást vystoupení? Možná. Lépe informovaní asi vědí více. Nicméně COAL CHAMBER odehráli velmi dobré vystoupení, proto si příznivci amerického nu metalu určitě přišli na své. Kapela to má hudebně dobře zvládnuté, proto patří k tomu nejlepšímu, co nu metalová scéna nabízí. Nic na tom asi nemění ani fakt, že baskytaristce Chela Rhea Harper stačí k hraní na pětistrunnou baskytaru jen jedna struna…

Švédská šestice SOILWORK, která si parádně hrne melodický death metal, odehrála skvělý koncert. Nabušený energický zvuk, podpořený výbornou baskytarou charismatického Ola Flinka, nejméně dvoumetrového urostlého chlapiska typu Viking, naplnil snad celý prostor festivalové louky. Každý kus neuvěřitelně šlapal, protože kapela má cit pro melodii a refrén v kombinaci s tvrdými kytarovými riffy. Ano, toto švédské kapely umí dokonale.

Co dosud chybělo, přišlo s německými veterány EXUMER. Thrash metal z učebnice vydané v devadesátých letech, kterého v této podobě už moc není. O kapele nebylo taky asi deset let slyšet, ale poté její zakládající členové, zpěvák Mem V. Stein a kytarista Ray Mensh, obnovili její činnost. EXUMER odehráli výborné vystoupení. Ačkoliv kapela nikdy nedosáhla světového a možná ani evropského věhlasu, v záplavě skupin, které letos na festival vystoupily, se rozhodně neztratila a patřila k vrcholům tohoto ročníku. Učebnicové thrash metalové riffy Ray Menshe, dupající rytmika a celkově výborný zvuk.

RAUNCHY jsou typickým představitelem moderního melodického death metalu. V Evropě se tomuto stylu daří, takže i tito Dánové přispěchali svojí troškou do mlýnice. Jejich vystoupení nepostrádalo agresivitu a nasazení, vše šlapalo, jak mělo, ale kapela už hrála jen pro nějakou tu stovku posledních přítomných, neboť s koncem jejího vystoupení se jedenáctý ročník festivalu BASINFIREFEST definitivně uzavřel…

Festival BASINFIREFEST 2013 opět prokázal jak organizační, tak hudební kvalitu. Ta byla podpořena dostatečnou rozmanitostí zastoupených hudebních žánrů. Z nabízeného hudebního menu si zřejmě mohl ke své spokojenosti vybrat každý. Tuzemská scéna byla zastoupena stálicemi tohoto festivalu, ale prostor dostali i ti, kteří na předchozích ročnících dosud nevystupovali. Výběr zahraničních kapel byl velmi dobrý a ve výsledku nejméně srovnatelný s výběry z předchozích let. Tento fakt je určitě zárukou, že příští ročník festivalu poskytne svým věrným příznivcům rockové muziky nejméně stejnou úroveň kvalitní české a zahraniční muziky, a proto se všichni těšme:

12. ročník BASINFIREFEST 2014
26.6.-29.6.2014
4 dny, 2 scény
80 kapel+klubová scéna



Odkaz:
www.basinfirefest.cz


Recenze přečtena: 5394x         Autor: hankye