Whiplash ... Recenze ... Live
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014
HARLEJ
BRUTAL ASSAULT 2013

Rozhovory:
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.
DIPTHERIA

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16075 x
CALES
22.10.2006 | 13551 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13081 x
HARLEJ
29.10.2006 | 12975 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 12934 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 33888 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 13953 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 13795 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 13780 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13524 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17058 x
HARLEJ
31.10.2006 | 16946 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15257 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14222 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 234
Počet rozhovorů: 229
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
BASINFIREFEST 2014

26.6.-29.6.2014 Spálené Poříčí





Pátek 27.6.2014
Setkání se Smrtí


V pořadí již dvanáctý ročník open air festivalu Basinfirefest (první odstartoval již v roce 2003) měl podle našich představ (rozuměj podle představ magazínu Whiplash) začít pátečním vystoupením německé progmetalové formace MEKONG DELTA, která příští rok oslaví již 30 let své existence. Přesto, pokud mě paměť neklame, v České republice nikdy nevystoupila. O to větší bylo naše zklamání, že jsme tuto velmi zajímavou, byť pro někoho možná složitou, kapelu nestihli. Důvodem byla změna programu, kdy v původně avizovaném čase vystoupili francoužští TAGADA JONES. Tato čtveřice se přítomnému publiku prezentovala směsicí punku a hardcore. Z jejich herního projevu bylo patrné, že kapela má za sebou již dvacet let na scéně a tento stále moderní styl má vcelku dobře zvládnutný.

Čas, který jsme strávili na koncertě frantíků, nám chyběl k tomu, abychom si na druhé scéně dali LEGENDY SE VRACÍ v čele s výborným kytaristou Andonisem Civopulosem. Až tak moc nám to nevadilo, protože jsme věděli, že české legendy jsou sice pryč, ale světové nás teprve čekají.

Vše nám na hlavní scéně vynahradili jedni z hlavních taháků letošního ročníku - METAL CHURCH. Americká heavy metalová legenda první kategorie v čele s motorem kapely Kurdtem Vanderhoofem a frontmanem Ronnym Munroem všem ukázala, jak zní metalové kompozice vycházející z postupů 80. let minulého století, které však ani s odstupem již uběhlé doby (viz. jejich poslední album „Generation Nothing“) neztrácejí jednak nic na své podstatě, jednak na své chytlavosti a údernosti. Skvělý zážitek.

Od klasiky k moderně. Tak by se dal poměrně jednoduše popsat přechod od METAL CHURCH k další formaci, kterou byli HATEBREED. Také amíci, také něco už pamatují, přesto jiná vesnice a jiný příběh. Metalcore jak řemen, žádné slitování. Účinek do publika maximální. Nebylo co řešit. Ostatně SLAYER by si na turné nějaké to ořezávátko nevzali. Jestliže HATEBREED by svým soundem mohli někoho poškodit na jeho duševním zdraví, samotná Smrt nás s nadcházející půlnocí teprve čekala.

Klasika a špička death metalového žánru, američtí DEATH, se v rámci svého evropského turné zastavili na i našem Basinfirefestu a ve složení Max Phelps (jinak též CYNIC) - zpěv, kytara, Paul Masvidal (CYNIC) - kytara, Steve DiGiorgio (např. ex SADUS, TESTAMENT, CONTROL DENIED) - baskytara a Sean Reinert (CYNIC) - bicí, dali opět českým fanouškům vzpomenout na svým způsobem jedinečný hudební talent, již bohužel 13. let zesnulého frontmana a lídra kapely, Chucka Schuldinera v podobě hudebního materiálu zaznamenaného především na legendárním albu „Human“ z roku 1991. Parádní záležitost, kterou museli ocenit i fandové méně ortodoxního stylu, než je právě death metal, ačkoliv je nepochybné, že již navždy zůstane vadou na této smrtelně černé kráse právě úmrtí Chucka Schuldinera, byť Max Phelps je jeho důstojnou hudebně-vizuální náhradou. Skutečná smrt může být vytříbená, stylová, ale i brutální. Přijde na to. Stejně jako její hudební forma.



Sobota 28.6.2014
Severní Amerika vládne, část 1.


Sobotní program jsme zahájili až s vystoupením bavorských STEEL ENGRAVED. Kapela svůj vlastní hudební styl označuje jako směs heavy-power-symphonic metalu. Může asi být, nicméně jejich vystoupení přineslo typicky německé pojetí. Říz to i mělo, jen nějaká invence chyběla. Bohužel zřejmě nejzajímavější na celé události byla přítomnost sympatické baskytaristky Kathy Praml, která sice hraje asi jen na dvě struny, ale zase se stále usmívá…

Následující vystoupení německých JADED HEART bylo o dvě třídy výše.
Kapela si jede v intencích melodického hard rocku a metalu, kdy kvalitu jejich výkonu jako celku zvedá výborný zpěvák Johan Fahlberg, který je v melodicky znějících skladbách silný a přesvědčivý. To prokázal i v momentě, kdy si s ním jeden kousek přišel zazpívat i Rick Altzi (AT VANCE, MASTERPLAN). Fajnových 45 minut…

Německá ofenziva pokračovala a další na řadě byli AT VANCE. Kapela už nějaký ten pátek přispívá na scéně svým pojetím klasického německého heavy metalu až power metalu.Standard ve své třídě, který do vyšších pater neposunuje ani jinak vcelku dobrý zpěvák Rick Altzi, na kterém bylo sympatické, že se nijak nešetřil, ačkoliv jej ještě čekalo večerní vystoupení s mnohem slavnějšími MASTERPLAN.

Předchozí trojboj Němců přerušili dnes již také legendární američtí power metalisti VICIOUS RUMORS (San Francisco), ačkoliv z původních muzikantů, kteří stáli u zrodu tohoto uskupení, zůstal v kapele jen kytarista Geoff Thorpe, kterého od roku 1985 s přestávkou doprovází bubeník Larry Howe. V současné době pak tuto dvojici doplňují zpěvák Nick Holleman, kytarista Bob Capka a baskytarista Tilen Hudrap.
Nic to však neměnilo na tom, že kapela svůj set odehrála skvěle. Zazněl jak materiál z posledního studiového alba "Electric Punishment", tak i tvorba kapely z let předešlých. Jediným, avšak velmi podstatným problémem, který doprovázel celý jejich koncert, byl vytrvalý a poměrně silný déšť. Ten vyhnal přítomné fanoušky pod všechny možné střechy, které areál nabízel.
Jen hrstka vytrvalců zůstala a svým odhodlaným přístupem vyřešila otázku smyslu vystoupení VICIOUS RUMORS za těchto povětrnostních podmínek.

Německé tažení Basinfirefestem ukončili MASTERPLAN, avšak bez naší přítomnosti, neboť jsme upřednostnili souběžné vystoupení gothic rockové perly XIII. STOLETÍ, která je za hudební skvost svého stylu právem považována nejen v naší zemi, ale i v Evropě. Bohužel, nepřízeň počasí si vybrala daň i na jejich vymezeném čase, neboť díky do té doby trvajícímu dešti došlo v rámci předchozích vystoupení ostatních souborů k časovým prodlevám a též k výpadku elektrického proudu. Výsledkem bylo zkrácené vystoupení Petra Štěpána a jeho kapely a došlo jen na skladby: „Elizabeth“, „Justina“, „Kabaret Voltaire“, „Nevěsta temnot“, „Prokletí domu slunečnic“, „Karneval“ a „Vendetta“. Nic to však nezměnilo na faktu, že XIII. STOLETÍ jako vždy nezklamali a i přes účast zahraničních hvězd patřili k jasnému vrcholu festivalu.

Další legenda a hvězda: kanadští ANNIHILATOR. Neskutečnou technickou thrash metalovou jízdu předvedl kytarista Jeff Waters společně se svým kytarovým dvojčetem Davem Paddenem a to se všemi typickými vychytávkami tolik charakteristickými pro tuto kanadskou značku nejvyšší kvality. Jednoznačný druhý vrchol sobotního večera, kterému k dokonalosti chybělo snad jen to, že vystoupení kapely bylo z časových důvodů zkráceno, nicméně o letitý hit „Alison Hell“ jsme ochuzeni nebyli. ANNIHILATOR opět dokázali, že do světové extra třídy nepatří žádnou náhodou, ale především díky talentu Jeffa Waterse, který celý tento podnik zdařile drží na nohou již více než 30 neuvěřitelně dlouhých let.


Neděle 29.6.2014
Severní Amerika vládne, část 2.


Poslední den festivalu zahajujeme v klidu a pohodě vystoupením rockové sešlosti KAMIL STŘIHAVKA & LEADERS a nebylo možné od pódia odejít dříve než po skončení megahitu „Země vzdálená“ a rockové balady „Když se snáší déšť“. Příjemný rozjezd pro nadcházející odpoledne a večer.

První parta z trojice švédských kapel, které na letošním ročníku vystoupila, si říká SISTER SIN a jejich produkce obsahuje výcuc toho nejlepšího, co kapely typu MOTÖRHEAD, ale třeba i kapely glam rockové scény, vytvořily. Rozhodně nic světového to není a nebude, ale fakt je, že to kapele šlapalo. Jestliže ještě u mikrofonu stojí taková dračice jako je Liv Jagrell, je se ještě i na co dívat.

Další zaoceánskou partou byli WALLS OF JERICHO. Drtící, dunící, neústupné metalcore z Detroitu. Účinek byl o to fascinující, že dřevorubecký vokál zastala v klasické džísce oblečená a v keckách obutá Candace Kucsulain. Zřejmě jinak milá holka (myšleno bez mikrofonu)…Její nevelká postava naprosto nekorespondovala s kolem stojícími almarami Chrisem Rawsonem a Mikem Hastym, avšak o to více vynikl její naprosto brutální výkon.

Australští MYSTERY jsou ještě kluci. Nejen svým věkem, ale evidentně i svojí muzikou. Nic v tomto ohledu nechybělo. Jednodušší, chytlavé a lehce úsměvné kompozice teenage rocku. Ale snaha se cení a tato čtveřice se rozhodně snažila. Nikoho z přítomných zřejmě ani nepřekvapil fakt, že kluci složili hold svým krajanům a megalitickým mega hvězdám AC/DC v podobě coververze jejich skladby „T.N.T“.

Druhá letos vystupující švédská formace CRAZY LIXX se snaží uspět na rockovém výsluní melodickým hard rockem a glam rockem typu los angelské scény minulého století. Rozhodně to nedělají špatně a zřejmě i jejich zásluhou se začíná či začalo v Evropě glam rocku dařit i v tomto století. Jejich případný přínos je o to větší, že svojí zálibu v kapelách typu MÖTLEY CRÜE vůbec neskrývají. První jejich prezentace na české scéně dopadla na výbornou.

Hvězdní TRIVIUM. Tak by se dala popsat dosavadní kariéra této poměrně mladé kapely, pocházející z amerického Orlanda. Jejich hvězda nepohasla ani na tomto festivalu, když předvedla skvěle nadupaný moderní energický metal, podpořený v jedné chvíli melodickým a v druhém momentu metalcoreovým zpěvem Matthewa Heafya, kterého také svým zpěvem doplňoval Corey Beaulieu.
Připočteme-li skvělý zvuk (zřejmě nejlepší, jakého kdo na letošním ročníku dosáhl), úspěch byl zaručen. Co přece jen kazilo stoprocentní zážitek, bylo zbytečně dlouhé povídání a vysvětlování Matthewa Heafya mezi jednotlivými skladbami. Koncert pak ztrácel na tahu a dynamice. Nicméně TRIVIUM potvrdili své silné postavení na světové metalové scéně.

Na letošním Basinfirefestu 2014 jsme samozřejmě absolvovali vystoupení i dalších kapel a to zejména z naší scény, nicméně ani v reportážích z předchozích ročníků jsme nepopsali všechny naše postřehy, neboť se domníváme, že někdy méně je více. I letos jsme se tedy snažili zprostředkovat naše dojmy z toho nejpodstatnějšího (netvrdíme, že vždy toho nejlepšího), co se dle našeho názoru na festivalu odehrálo. Naše orientace na popis vystoupení téměř jen zahraničních kapel není náhodná. Basinfirefest obvykle upřednostňuje vystoupení méně známých (nikoliv však nezajímavých) zahraničních kapel, které buď u nás nikdy nevystoupily nebo vystoupily kdysi dávno či jednou apod. Především v tomto smyslu vidíme prostor a význam naší reportáže. To jen na vysvětlenou pro ty, kteří se třeba cítí zklamáni, že se nedočetli o koncertu některé z českých kapel.

Co ještě dodat na závěr k letošnímu ročníku? Zkusme to vzít od konce. Za WHIPLASH se rozhodně již teď těšíme na 13. ročník. Sami bychom měli jen jedno přání navíc, které nám bylo letos odepřeno: přidělte nám photopass! Jsme už přece jen starší a tlačit se s omladinou o jakžtakž místo v kotli kvůli fotografii nějaké kapely s následnými postavami fotografů a členů ochranky už není tak úplně pro nás. Zatím to jde, teenagerská komunita nás s jistou rezervovaností ještě bere, ale kdo ví, co bude příště…

Bez ohledu na sobecký požadavek magazínu WHIPLASH se jeho redaktoři shodují na tom, že se Basinfirefest 2014 opět vydařil. Domníváme se, že letošní sestava zahraničních kapel byla velmi silná, dokonce snad jedna z nejsilnějších za dobu existence tohoto festivalu.

Pořadatelé se každým rokem snaží nejen o zkvalitnění již běžně poskytovaných a samozřejmých služeb (strava, nápoje, hygiena, zábava apod.), ale též o rozšíření dalších služeb, které znamenají všeobecné pohodlí pro každého drsného či rozmazleného rockera.
Při letošním ročníku jsme tak zaznamenali třeba stanoviště pro dobíjení mobilních telefonů nebo například prodej hygienických prostředků.

Škoda jen, že při vší snaze pořadatele nelze jako službu zajistit ideální počasí, neboť je každému jasné, že u open air festivalu je tento faktor poměrně klíčový k zajištění spokojenosti všech. V tomto směru nás letošní ročník slušně potrápil. Na nedostatek deště jsme si stěžovat opravdu nemohli. Jenže vždy je nějaké ale: s ročníkem 2011 se letošní dešťová nabídka jevila jako nesmělý májový děštík. Navíc proti letošnímu ročníku byla tehdy opravdu neskutečná „kosa“.

Shrnuto a podtrženo: výborný ročník, výborný festival. Nikoliv dokonalý, ale přesto výborný. Dokonalost je na nic a postrádá další prostor pro zlepšení. Co bychom pak chválili či na co nadávali?

Proto se ve své nedokonalosti těšme na určitě téměř dokonalý 13. ročník Basinfirefestu, který proběhne ve dnech 25.6.-28.6.2015.

Takže zase za rok!

http://www.basinfirefest.cz


Recenze přečtena: 3977x         Autor: hankye