Pomalinku se přibližují prázdniny, sluníčko začíná nabírat na síle (doufám, že to po pár dnech nepřestane) a s tím jde ruku v ruce festivalová sezona a koncerty pod širákem, jak my znalci AJ říkáme – open air . Akce tohoto typu mám velmi rád a pokud to okolnosti dovolí, snažím se jich sjezdit co nejvíce.
První letošní rockový open air fesťák jsem navštívil s přáteli v Hrušovanech u Brna, který byl ve znamení 4. narozenin rockového radia HEY a zúčastnilo se ho několik opravdu dobrých skupin.
     Den před tím bylo pěkné počasí, tak jsem si ani nepomyslel, že by to v den konání mohlo být jinak, ale znáte to – počasí neporučí nikdo, a tak po sobotním probuzení jsem zjistil, že na okna mého bytu bubnují dešťové kapky. Což by mě ani tak nevadilo, protože fest měl být v tomto případě v hale, ovšem když se člověk těší na letní, venkovní atmosféru…trochu to zamrzí. Ještě po cestě do Hrušovan jsme se pomalu smiřovali s tímto neblahým faktem, ale několik km před místem akce vykouklo slunce a po příjezdu bylo všem jasné, že open air bude open airem.
      Nedorazili jsme sice úplně na čas, podium už zahřívala druhá skupina dne Mr. Dynaboom a jelikož jsme zaslechli jen poslední song, nemohu zde nějak více komentovat produkci skupiny, ale podle toho co jsem viděl, řekl bych vcelku příjemný metal/core. Více nemohu sloužit (pozn. jako první hráli Rufus, ale opravdu nevím o co šlo, ale podle reakcí kamarádů, prý dobrá rocková muzička).
     Nezvykle velmi brzy, něco kolem třetí odpoledně spustili svoji jízdu staří harcovníci Törr, kteří propagovali své čerstvé album „Törritorium“. Je třeba něco k této, dnes již kultovní legendě českého metalu dodávat? Asi ne. Byly zahrány songy z již zmíněné novinky, něco z alb předešlých a samozřejmě také fláky, bez kterých by asi lidé skupinu domů nepustili…např.“Kladivo na čarodějnice“. Smutné bylo, že vystoupení skupiny sledovala slabá cca stovka lidiček a možná i to bylo důvodem toho, že Törr bral vystoupení totálně na pohodu, veselá komunikace a publikem, či domlouvání se p.Henycha na koupi plata vajíček od jistého týpka(hahaha), dělala z koncertu, mohu – li tvrdit, jako by takovou veřejnou zkoušku…ale jinak samozřejmě zahráno z přehledem a bez chyb…až na tu účast.



foto: TÖRR

     Skupina další v řadě: Ultrazvuk z Brna. Toto seskupení bylo pro mě novinkou a vcelku překvapivou. Velice netradiční mix rocku/beatu/groove dávající tušit zálibu skupiny v různých zákoutí cyber světa, byl originální a za pozornost stojící. Nevím proč se mi stále vybavovala v mysli banda Rhodian? Asi také pro neotřelý pohled na muziku? Možná! Fakt dobré, chtělo by to ještě trochu máknout a mohlo by se blýskat ještě lepší časy!
     Gate Crasher – tak tohle býval kdysi Nirvana revival, kluci ale začali drtit své vlastní písničky, což kvituji s povděkem a mají na kontě letos vydané aktuální album „Chocolate Rabbit“ (recenze na jiném místě našeho magazínu z klávesnice kolegáčka Big Bosse), které se mi opravdu dost líbí. Myslím, že jejich rock/metalová muzika se líbila nejen mě.
     Jméno Ocelot Vám dozajista není neznáme, že? Mě taktéž ne. Pamatuji se ještě na dobu, kdy „Škleboš“(zpěv, kytara), okupoval skupinu SAX (dnes již R.I.P). Tvorba Ocelotu je trošičku jinde než nářez thrash metalového Saxu, ale stále je cítit tvrdý, metalový základ. Není to sice nějak moc inovativní muzika, ale u některých skupin mi to vůbec nevadí. Naopak – Oceloťácký nářez kombinovaný s popěvky jako „Půjdeš pod sekeru“,“ Messerschmit“ či „Krámy“ má koule a je to fakt znát. Nářez jak prase! Ocelotí koncert byl velmi sympatický.



foto: OCELOT

     O skupině, která přišla po Ocelotu, tedy Soul Invention jsem už něco slyšel, tak jsem čekal co se bude dít. Moderně znějící hard rock se samply, trošku mixnutý melodickými thrash kytarami a super zpěvem nového frontmana (už prý třetího)…dobrá práce po všech stranách. Další zajímavá skupina.
     No a je zde moje stále více milovaná banda z Vyškova – Dark Gambale. Kdeže jsou jejich tvrdě death metalové kořený, naštěstí pryč a již několik roků kluci předvádějí geniální a v našich zeměpisných šířkách určitě vcelku ojedinělý hudební zážitek. Ano, hudební zážitek, nebojím se to tak nazvat, protože každé nové album i koncerty jsou u D.G. právě o tom – viz novinka „Bonboniera“, která je narvána skvostnými a chutnými bonbony k prasknutí. Prostě Dark Gambale jsou sladká, agresivní a dráždivá cukrovinka k nakousnutí. Nemohu jinak, než při poslechu např. písní „Můry“, „Inflagranti“, „Strýček Sam“ a spousta dalších příjemně vrnět?. Laťka byla nastavena hodně vysoko! Škoda, že nezazněl skvělý, převzatý song od HNF „Svět se posral“, ale i tak jsem měl naděláno v kalhotách!



foto: DARK GAMBALE

     Je asi kolem tři čtvrtě na devět a začíná hrát muzikálová hvězda Petr Kolář a jeho band. Upřímně řečeno, tento zpěvák se mi nikdy moc nezamlouval (maximálně tak u Arakainu) takže celé jeho vystoupení trávím sledováním nejen náctiletých příznivkyň pěvce, ale také debatováním s kolegou z konkurenčního rockového magazínu. Podle ohlasů se produkce lidem líbila, ale já ani po tomto představení nepřibudu do tábora fanoušků Petra Koláře...



foto: PETR KOLÁŘ

     Následuje skupina hrající převzaté hymny od legendy KISS, tedy jejich revival. Má cenu, vyjmenovávat jednotlivé písně, které zazněly? Zbytečně! Pochvala za super show letí klukům ze skupiny.V některých momentech bylo těžké rozeznat, zda se jedná o originál či „jen“ revival. BRAVO!



foto: KISS REVIVAL CZ

     Poslední skupinou večera byl stále žijící, legendární Arakain. Bylo to po dlouhé době, co jsem skupinu viděl živě a poprvé s novým zpěvákem, ale bylo to velmi dobré. Je vidět a slyšet, že to skupině i přes svůj věk hraje stále perfektně. Staří rockoví psi Kub, Mach, Urban + jejich mladší kolegové rozhodně nepatří do starého železa. Pokud mohu soudit, je nový frontman Honza Toužimský lepší než Brichta a Kolář dohromady, s čímž nemusíte souhlasit, ale jeho vystupování na poslední desce se mi velmi líbí, i živě je přesvědčivý. Na koncertu jsem se také přistihl při nostalgické vzpomínce na ty časy, kdy jsem někdy v sedmé třídě na základce šel se straším bratrancem na jeden ze svých prvních rockových koncertů a tou kapelou byl právě Arakain (sakra to je už 17roků?Neuvěřitelné jak ten čas letí). Slušný koncert, jen škoda, že trval tak krátce (jojo, obecní předpisy...).



foto: ARAKAIN

     Je tu konec reportu z Hrušovanského festu a pokud mohu tento uplynulý festivalový víkend nějak shrnout do pár vět, asi by to bylo takto: skupiny byly vybrány dobře, až na první dvě, které jsem neviděl tudíž nemohu soudit a Petra Koláře, který se mi hudebně nezamlouval (a stále nezamlouvá). Dle mého soudu, jednoznačně Dark Gambale a v těsném závěsu Arakain - bezkonkurenčně nejlepší skupinami večera.
     Co se týče organizace festu, nenašel jsem větší chybičku a je velmi dobré co lidi z Hrušovan u Brna pro rockovou muziku v čele se Sklendou dělají. Přeji, ať Vám elán a chuť do dalších akcí vydrží!
     Návštěvnost, to byla jedna jediná negativní věc, která možná ovlivnila atmosféru festu. Když Vám na Torr, ač hrající sice brzo odpoledne, přijde slabá stovečka lidí v areálu, kde by se poskládalo třeba i pár tisíc a celková návštěva čítá hrubým odhadem pětistovku, no je to smutek. Nějak mám na tu menší návštěvnost na rockových akcích v poslední době asi smůlu. Lidi polepšete se! Celkově dobrá akce! Už se opět těším do Hrušovan ně nějakou další akci.

P.S. Nesmím zapomenout pozdravit ultra fanatického rockera z Radostic – Ománka, který se bez kultovního Michala už asi nikdy na žádný rockový fest nevydá, že starý barde? Rock forever! Hahaha

foto: Katka“KATHY“ Doležalová