Whiplash ... Recenze ... Z archivu
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16429 x
CALES
22.10.2006 | 13904 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13430 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13333 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13323 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34330 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14364 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14216 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14203 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13907 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17481 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17448 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15730 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14668 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 236
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
ZEN
Gaze Into The Light
(WMMS)



      Ještě jsem se úplně nedorozplýval nad družinou Black Jester a již nade mnou s pomocí svého fištróna hodně mazaně vyzrávají další italští, rockoví bohatýři ušlechtilého rocku. Krucinál, himlhergot, ať už mi to konečně někdo vysvětlí, ale kde se jenom na tom Apeninském poloostrově takovéto kohorty berou? A kam jenom chodí firma Musical Agency, která nás jimi zásobuje, na všechny ty jejich, pro patrony intelektuálně nasměrovaného technického rocku veskrze ultimativní opusy? Leč již při jejich prvním poslechu je nade vší pochybnost jasné, že muzika oněch družin, na rozdíl od některých jiných, žánrově spřízněných, vyvěrá z niter bytostí jejich členů, kde je zakořeněná. Že je prostě hraná více než dosti přesvědčivě, srdcem. Tedy alespoň mnou je to tak vnímáno. Přičemž ale nemůže nikdo říci, že všechna ta tělesa znějí jedno jako druhé, o nějaké fádnosti se nelze zmínit byť jediným slůvkem. Je nemožné tvrdit dokonce, že styl, kterým se více než umně zaobírají, je o ničem. Mně nezbývá, než ona tvrzení zásadně a tvrdě odmítnout. Tyto příměry, použije-li je, případně bude-li jeho úmyslem snaha o bagatelizaci výsadního postavení dané žánrové odnože na rockovém kolbišti, lze snad tolerovat jen u tetřeva hlušce. Leč taktéž u někoho, kdo si evidentně, nikoli však vlastním přičiněním, sedí na sleších. Naopak každý onen taliánský ansámbl je ve své prapodstatě svébytný a instrumentálně jsou vesměs všechny hóóódně na výši (najde se i řada skutečných hráčů s přídomky virtuózů). Bez sebemenších odchylek je to vše výše popsané poplatné rovněž pětici ZEN. Je u ní patrné, že v minulosti domácí poslech, více než čemu(komu)koliv jinému zasvětila seattleským Queensryche v jejich nejsilnějších momentech zašlých časů. Andrea Polidoro (zpěv), Marco Trovini (kytara), Ermanno Castano (baskytara), Luca Urbinati (bicí) a Dario Di Pasquale (klávesy) se pohybují víceméně mezi podobnými mantinely jako právě jmenovaní jedni z lídrů progrock-metalu. Notabene Polidoro by v leckterých polohách a chvilkách mohl být se svým pěveckým projevem lehce zaměnitelný právě s Geoffem Tatem. Leč oproti Queensryche má hudba učenců ZEN mohutnou a neoddělitelnou podporu, jak už to tak u italských rockových progresorů bývá zažitou tradicí, ve velkolepých, rozpracovaných a lahodných aranžmá keyboardů. Zkrátka a bez okolků se ZEN přišel zákon. Nový zákon finesy. A nově se tito řadí mezi šampiony. Žánrové, pochopitelně. Stvořili velmi líbivý a ambiciózní debut. Vskutku.


zpět
Recenze přečtena: 1748x         Autor: Vratislav Šantroch