Whiplash ... Rozhovory ... Rozhovory
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16430 x
CALES
22.10.2006 | 13908 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13432 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13336 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13325 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34337 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14368 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14219 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14204 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13912 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17483 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17450 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15732 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14672 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 236
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY
Našimi anděly jsou dobří lidé…



      Skupina SSOGE už dlouho na našich stránkách nebyla a protože pánové a dámy vyprodukovali před časem povedené mini album, bylo na čase vyzvědět nějaké ty novinky a drby. V čase krátce povánočním jsem vyzpovídal zpěvačku Hanku…

Ahoj Hani, zdravím Tě po dlouhé době. Jsem také rád, že jsi přijala tento „pokec“, protože většinou se setkáváme s rozhovory, kde je mluvčím Radek. Nejdříve mi řekni, jak se máš, a protože je konec roku spojený s různými oslavami, svátky (Vánoce, konec roku…), řekni mi, jak toto, pro někoho dobré, pro jiného nic neříkající období prožíváš? Slavíte Vánoce? Dáváte si dárky? Nevím, ale tak nějak mi k vám to dodržování tradic sedí…hahaha

Ahoj Profo,to víš, teď jsem s rozhovory na řadě já. Až se vyčerpám (jako Radek… určitě už začínal být nudný), tak využijeme někoho dalšího z kapely, co Ty na to? Jinak jelikož píšu tento rozhovor až v lednu, mám už předvánoční shon (ztížený výronem v kotníku) za sebou a prožívám lednový shon a stres spojený s uzavíráním známek, koncem pololetí a nedoléčeným výronem v kotníku. Vánoce samozřejmě slavíme, kapr a bramborový salát nesmí na našem stole chybět. Loni jsem dokonce poprvé v životě odlévala olovo. Co se mi v podivném tvaru olova objevilo ale neprozradím, je to tajemství. Letošní Vánoce se ale cítím být trošku podvedená, protože jsem se dočetla (při hledání textové inspirace na novou desku), že původně Vánoce vypadaly úplně jinak. Šlo o oslavu Kračúna. Uprostřed vesnice se postavil strom, který vybrali z lesa nejudatnější muži vesnice společně s vladykou. Na strom každý obyvatel zavěsil nějaký obětní dárek, např. vejce, slaninu, koláč apod. Večer se obětní strom zapálil. Pokud strom i s dárky shořel, Kračún (Pán slunovratu) dary přijal a lidé si opět mohli spokojeně oddechnout, neboť to znamenalo, že se noci začnou zkracovat, dny prodlužovat a po zimě přijde jaro. No a pak probíhala hostina, kde se pilo a hodovalo (pokud bylo co) třeba až do rána. Takže žádné křesťanské Vánoce spojené s Ježíškem v Betlémě. Všechno je jinak.

S koncem roku je spojeno i různé bilancování. Když se ohlédneš za právě uplynulým rokem 2006 z hlediska skupiny, co můžeš označit za pozitivní a co třeba za ne moc povedené? Mám pocit, že určitě zmíníš vydání vašeho mini „Osamělí“ a možná i další událost… změnu Tvého příjmení… ?

Když se ohlédnu zpátky, vidím především naše koncertní aktivity (z nichž bych vyzdvihla např. festival Masters of Rock, předskakování kapele Korpiklaani nebo nedávno - skvělý koncert ve Valmezu v M klubu, dále zahlédnu práci na EP Osamělí, natáčení videoklipu I Would Dance, spolupráci s Tomášem Kočkem na skladbě Pohanská - ta se objevila na jeho nové desce Poplór – a taky vidím tvorbu a práci na nových skladbách. Co se týče mého příjmení…. Co by všechni ti investigativní žurnalisté nechtěli vědět? Vdala jsem se na konci srpna v Ostravě na Nové radnici. Zamávala jsem tak svému příjmení Nogolová a zvykla si na Hajdovou. To byla ta pozitiva. A teď jedna nepovedená. Festival Xichty ve Frýdku-Místku, tedy lépe řečeno chování místní paní starostky, která v doprovodu policistů festivalové kapely nechala potupně ztlumit a posléze fesťák zastavila úplně.
      Možná bych se ale na počátku roku 2007 podívala spíše dopředu na to, co nás čeká. Koncertní aktivity omezíme, chceme makat na nových písničkách, ale nenecháme si ujít naši účast na prázdninových festivalech (potvrzeny jsou už Masters Of Rock, Noc Plná Hvězd nebo Basinfire fest). A některá z vystoupení proběhnou i s překvapením….


„Mini“(mini je trošku divné označení pro album trvající delší čas, než předchozí řadovka, ale prosím. ) album „Osamělí“ je vaším letošním počinem a musím upřímně říci, že povedeným a tak trošku i netradičním. Už jen z důvodu použití českého a polského jazyka. Já vím, že už je to omletá otázka, ale je možné, že využijete českého jazyka ve větší míře na následujícím albu? Nebylo by to poprvé, co skupina opustí angličtinu a začne zpívat česky (příkladů by bylo…). Já sám za sebe zase tvrdím, že některé skladby na „Osamělí“ dostaly lepší náladu, nebo chceš–li duši, než původní písničky na „Relic Dances“ (Viz Osamělí, Tváří v tvář, dokonce i polsky zpívaná I Would Dance má totálně jiný ksicht a lidštější rozměr než dříve…. A tak bychom mohli pokračovat.). Prostě po několikerém poslechu alba mám pocit, že mateřský jazyk bych klidně u vás uvítal ve větší míře, což není k zahození, když se jazykem českým zaobíráš i ve své profesi učitelky, mohli byste si s ním vyhrát. Dává vám větší možnost vyjádření a k vašemu stylu se perfektně hodí. Vím, že na stranu druhou by bylo těžší oslovit zahraniční publikum, možná, možná taky ne. K tomu, co děláte od dob Tvého příchodu do SSOGE, tzn. více folkloru, by mi to připadlo krásnější. A dokážu si představit celé album nazpívané naší krásnou češtinou…To by bylo! (Ne že by se mi vaše anglická podoba nelíbila.) Když můžou jiné kapely zpívat ve svém jazyce a slavit úspěch, proč ne vy? A možná by to bylo pro zahraniční publikum exotické a lákavé? A aby toho folkloru nebylo málo, dali jste na album i jednu krásnou věcičku od Tomáše Kočka, kterého já osobně mám moc rád pro jeho přístup k muzice a krásné moravské písničky. A ještě otázka na něho jako producenta. Přece jen metalovou muziku dělal poprvé s vámi. Plánujete s ním i další spolupráci?

Otázka jazyka textů připravované nové desky je u Hajdů na denním pořádku. Zatím se s Radkem nedokážeme úplně shodnout. Já jsem pro nazpívání české i anglické verze. Souhlasím s tebou, že čeština našim písničkám sluší, muzika je pak víc emotivní a českým posluchačům bližší. Ovšem obávám se, že venku to nebude nikoho zajímat. O exotice se dá mluvit v případě finských kapel, popř. by si to možná mohli dovolit Orphaned Land, ale mám pocit, že česká kapela nikoliv. Českou metalovou muziku venku téměř nikdo nezná, doposud jsme na evropském trhu na rozdíl od severských folk metalových kapel neprorazili, takže asi nikdo nebude chtít poslouchat písničky neznámé české metalové kapely v nesrozumitelném jazyce. Radek se kloní jen k české verzi, ale já se obávám, že bychom se tak světu úplně uzavřeli. A tím jsi mi připomněl…. Hledáme schopného překladatele českých textů do angličtiny. Nevěděl bys o někom, kdo má zkušenosti s překlady poezie a rád by se s námi tímto způsobem podílel na nové desce?
      Tomáš Kočko je vlastně osmý člen kapely. Na produkci se samozřejmě podílet bude. Od té doby, co dělal produkci desce Relic Dances oceněné Andělem, se netěší na nic jiného. Zrovna zítra máme společnou schůzku, přehrajeme mu s Radkem nové věci a on nám zahraje jednu specialitu, kterou složil jen a jen pro nás. I když možná ne jen pro nás…. Nechme se překvapit. A vy taky!


Ještě k té polštině. Jak vás napadlo, nazpívat některé písničky v jazyce našich severních sousedů? (Je pravdou, že asi jako obyvatelé severní Moravy, máte k polštině blízko.) Dělali jste si překlady sami, nebo je tvořil někdo jiný? Celkově bych EP Osamělí kromě remixů nevytkl nic(ale to je věc názoru, že), ba naopak. Beru je jako odvahu udělat něco nového, co od vás třeba nikdo nečeká. Jo a zapomněl jsem na videoklip k písni “I Would Dance“, tedy k té původní (anglické verzi), moc pěkná práce.

Polština je krásný jazyk a připadá mi stejně přirozený jako slovenština. Od malička jsme sledovali polskou televizi, vysílali totiž lepší filmy než my a „Rakušáky“ jsme u nás na „Severu“ na rozdíl od vás, „Jižanů“, nechytali. A kromě toho máme skvělou kamarádku, básnířku, učitelku, polonistku, textařku a fotografku Renatu Putzlacher. Píše krásné básně a naše muzika prý obohacuje její duši, a tak nám při poslechu Relic Dances napsala dva krásné texty na motivy anglických textů k písničkám I Would Dance (Tancylabym) a Together (Razem). Mimochodem nedávno jsem se někde dočetla (to bylo překvapení), že tyto písničky i nazpívala a že má podobnou barvu hlasu jako já, takže to celkový koncept EP Osamělí nijak nenarušuje. Tudíž dodávám, že je ještě vynikající zpěvačka.
      Klip jsme točili loni v únoru. Natáčel se cca tři dny na třech místech, nedaleko Loštic (scény u křížku), ve Starých Hamrech (scéna tančící dívky na hřbitově) a ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm (vesnička s masopustními maskami). Bylo to velmi vtipné, venku tehdy bylo asi dvacet stupňů pod nulou, hlavní představitelka nám málem zmrzla. Do toho ještě kluci (režisér Tomáš Hubáček a kameraman Zeno Václavík – již jejich jména by mohla napovědět, že nejde o žádná ořezávátka) natáčeli dokument o loštické syrečkárně, takže se před kamerou vystřídalo plno neznámých lidí a docházelo k různým kuriózním situacím. Třeba před během masopustních masek vesnicí jsem vyfásla o tři čísla větší boty, takže jsem sebou asi třikrát mázla na zem, než se nám podařilo scénu natočit bez pádu. Vůbec jsme se pobavili. Vidět Hrnce jako Smrt s kosou, Dušana jako Medvěda, Novi jako Pohřebenáře, Datla jako Řezníka (což on ve skutečnosti doopravdy je….koncertní tričko Greenpeace má jeho krvežíznivost jen maskovat), Radka jako sličnou Cikánku, Sikiho jako Kominíka….sebe jako Vojáka s knírkem? Lahůdka. Draní peří nebo kácení stromu bylo také velmi vysilující.


Trošku mi celistvost alba narušují ty dva již zmiňované remixy na konci, nějak mi tam celé nesedí, jakoby byly vystřižené z úplně jiného světa. Jsou jediným, co mi na desce mírně vadí. Jo, možná ještě skladba „Look“.

EP Osamělí mělo být ozvláštěním. Nejde o řadovou desku, takže se posluchači nemohou dočkat řadových nahrávek. Využili jsme češtinu a polštinu a přezpívali čtyři skladby z desky Relic Dances, přidali Kočkovu Pohanskou, Look v prodloužené verzi (hlavně pro příznivce Hrncova murmuru), dva remixy, videoklip a jedno překvapení. Mimochodem ještě nikdo ho nenašel. Remixy jsou opravdu záležitostí vkusu posluchačů a jejich vztahu k jinému žánru muziky. Pokud se někomu nelíbí, stačí, když je nebude poslouchat a skončí chvíli strávenou s naší muzikou skladbou Tváří v tvář.

Velice pěkně je zpracovaný „buklet“, pěkně sedí k atmosféře a obsahu…

Booklet je prací profesionálního grafika PHOBa. Dost nám na layoutu záleželo a jsme s jeho výsledkem spokojeni. Dovolím si jen připomenout, že jsme využili fotek mého dědečka Jaromíra Nogola, který se fotografování celoživotně věnoval (kromě jiných zálib, jako je např. chalupaření, zahradničení, restaurování nábytku, pěstování orchidejí a kutilství všeho druhu). Jeho fotky jsou asi padesát let staré, ale o to víc autentické a svou starobylostí odpovídající našemu hudebnímu vyjádření. Fascinuje mě představa, že tyto fotky tvořil v době, kdy jsem ještě nebyla na světě, a nemohl tak vůbec tušit, že se jednoho dne ocitnou v našem bookletu a budou se k textům tolik hodit.

Když se podívám o kousek zpět, za album „Relic Dances“ jste dostali opět Anděla. Už to pomalu vypadá, že po každém vašem studiovém albu tuto cenu dostanete vy? Hahahaha…V čem vám třeba výhra v této soutěži pomohla, pomáhá…? A vůbec, jaké jsou ohlasy na loňský počin?

Za Anděla jsme samozřejmě moc rádi, této ceny si vážíme, je potvrzením, že má smysl dál v naší práci pokračovat. Pomohla nám v tom, že jsme se dostali v roce 2005 na festivaly, kde jsme si předtím ani nevrzli (např. Trutnov Open Air, Masters Of Rock, Benátská Noc…). Ovšem tím to asi taky skončilo. Všechno je jen na kapele samotné, musí hrát a hrát, co nejkvalitněji se prezentovat na koncertech, případně v médiích, pak může sklízet ovoce. Samotný Anděl ti úspěch nezajistí. Někdy mám pocit, že našimi anděly jsou dobří lidé provázející nás na naší hudební cestě. Ti, co nám nezištně pomáhají, ti, co chodí na naše koncerty, ti, co si kupují desky. Ti, co pochopili, že nás to baví stejně jako je. Však vy víte, koho mám na mysli.
      Ohlasy na letošní (teda už loňský) počin jsou zatím kladné (což nás hřeje u srdíček) a pomáhají nám v přemýšlení, kudy dál.


Protože je to už pár měsíců, co jste vypustili do světa „Osamělé“, určitě už makáte na nových písničkách, že?

Už jsem to tady několikrát proflákla. Vše je ve stavu vývoje, máme rozděláno pět věcí, dvě jsou ještě v šuflících, jedna přijde od Tomáše Kočka a pak uvidíme. Nápadů je dost, jen mít více času a nelítat celý den v práci. Prozradím, že na nové desce se posuneme ještě hlouběji k našim kořenům…….

Jste jako skupina rozsáhlý ansábl, nemíváte s tím někdy problém, hlavně co se týče nazvučení na koncertech? Přece jen nejste obsazením úplně typická metalová banda. Koncerty. Vím, že jste nedávno hráli i za našimi hranicemi. Holandsko. Jak tamní fanoušci přijali „sajlenty“? Plánujete dobýt EVROPU?

Je nás docela hodně, sedm lidí je sedm lidí. A když potřebuješ s sebou vzít zvukaře a prodavače(čku), nevejdeme se i s řidičem do devítimístné dodávky. Jelikož máme elektrické violoncello a housle, se zvukem už takové problémy jako dříve s akustickými nástroji nemíváme. A já jsem si pro jistotu pořídila před dvěma lety odposlech do uší, abych se v tom pódiovém „bordelu“ alespoň trochu slyšela.
      Za hranicemi jsme párkrát hráli v Německu, Holandsku a Belgii. V historii Silentů se hrálo i v Rakousku a Švýcarsku. Posluchači nás přijali vždy velmi pozitivně, ale aby se o nás „venku“ vědělo, museli bychom tam odehrát alespoň třicet koncertů po boku známé kapely. Jinak o proražení nemůže být řeč ani v legraci. My jsme momentálně v pozici, kterou bych přirovnala k dívání se na „dveře Západu“. Občas je pootevřeme nebo mrkneme ven kukátkem, jestli někdo nejde (třeba Godot), ale to je tak všechno. Bez velké zahraniční firmy je to jako plivnutí do moře. Nebo prd do šumavských hvozdů, jak říká můj kamarád.


Máš ještě kromě práce a zpěvu v kapele čas na něco jiného? Pamatuju si, že jsi kdysi dělala břišní tance…

Toho volného času opravdu moc není. Někdy mám pocit, že se svět točí rychleji. Seš si jistý, že má den doopravdy 24 hodin? Naprostou většinu času trávím v práci. Ale to Tě asi nezajímá, že? Ve volném čase (teď nebudu mluvit o aktivitách spojených s kapelou) chodím na hodiny zpěvu, do angličtiny, na spinning (ať na pódiu nevypadám jako vepřovka) a věnovala jsem se čtyři roky břišnímu tanci. Teď si dávám oraz na půl roku, musím si, já, stará páka, udělat řidičák. Takže bacha, přískokem vpřed, smrt v očích a na tachometru 10 km/h. Brňáci nevycházet ven před setměním (Kdypak máš jízdy? Profa)
      Teď zase na chvíli vážně. Mým snem je udělat si čas a napsat učebnici filozofie pro střední školy, která by byla srozumitelná a (věř, nebo ne) i zábavná. Vypadá to kuriózně, že? Ale představu o její celkové koncepci už mám, jen najít ten volný čas. Mimochodem ve starověkém Řecku se slovem schola (škola) označoval právě volný čas. A jsme zase v práci.


Když se vrátím ještě do minulosti, zpívala jsi v několika jiných skupinách (Endless, Forgotten Silence.…). Jak se díváš z odstupem doby na to, co jsi s nimi nahrála a také co říkáš na věci, které dělají dnes, a na cestu, kterou se vydali? Ještě jsem zapomněl na výborný projekt ZIZLILA, který jsi dělala s Igym Moresem. Něco v tomto směru asi už nehrozí, že? Přitom to bylo naprosto famozní!

Myslím si, že obě kapely jsou dostatečně kultovní a lidé v nich přátelští na to, abych na své účinkování v nich vzpomínala jen v dobrém a s nostalgickým úsměvem. Samozřejmě že zpětně slyším chyby a neumětelství (ve svém zpěvu), ale to je vývoj. Oběma kapelám fandím a držím jim palce. Zizlila vznikla z mé (a Igorovy) potřeby realizovat se jinde než ve Forgottnech, kteří dělají složitou muziku a tehdy téměř (nebo spíš vůbec) nekoncertovali. Její obnovení zatím nehrozí. Teď mě baví tvorba nové desky SSOGE a dokonale mne pohlcuje. Mám velký prostor pro vytváření nových melodií a textů….. Radek je sice šéf, ale dává nám v kapele svobodu. A nechá se inspirovat každou mou připomínkou.

Na kterém zajímavém koncertu jsi byla naposled jako divačka?

Uff. Řeknu Ti, na jakém posledním koncertu jsem byla. Byla to vánoční besídka u nás ve škole, kde hrála kapela kluků z mé třídy Red Hot Chilli Peppers Revival.
      Jinak jsem v poslední době viděla Sad Harmony, Forgotten Silence a Apatheiu. Všichni se mi líbili. A samozřejmě The Gathering na Masters Of Rock. Moje srdeční záležitost.


Když se dívám na ty své hrubky, napadá mě, že asi budeš při úpět hrůzou, že?. (Už jsem Ti to opravila, nevydržela jsem.) Nebudu se tě ptát, už na trapnou otázku, co na účinkování v metalové kapele říkají tví žáci, ale naopak, co na to kolegové v práci? Víš, že já dělám také něco podobného jako ty a někdy mi připadne, že víc tolerantní k mé zálibě jsou mí žáci, které často na koncertech potkám, než mí kolegové…

Mí kolegové se občas zeptají, kdy budeme hrát v Brně a pak stejně nepřijdou. Ne, to bych byl krutá. Ti nejbližší přátelé mě samozřejmě podporují, mají naše desky apod. I ti ostatní si občas koupí desku nebo tričko. Dcera jedné mé kolegyně nás má moc ráda. Je představitelkou spodní věkové hranice našich posluchačů. Je jí patnáct, což znamená, že když jí byly tři roky, já jsem poprvé vešla na zkušebnu kapely Love History a začala zpívat s metalovou kapelou.

Trošku osobní otázka, už jsem to nakousl na začátku…Koncem prázdnin jsi změnila své příjmení, nabízí se taková otázka…kdyby ses měla rozhodnout – kapela či rodina? Vzpomněl jsem si na slova Milleho z Kreator, který mi říkal, že jeho rodina je Kreator a že by to nikdy neměnil, ale holky to asi budou vidět jinak, že?

Asi jsem zatím víc chlap nebo co. Pro mě je taky kapela rodinou a naopak. Takže se rozhodovat nebudu. Až mě popadnou mateřské pudy (zatím mě nic nepopadlo), budu muset zvládnou obojí. Bez muziky žít nemůžu. Jsem už dost stará na to, aby tvorba muziky byla jen dětským snem nebo mladistvou nerozvážností.

Tak mě napadá, že jste vlastně dvě učitelky v kapele? Musí hoši poslouchat s rukama za zády na zkouškách…hahahahaha

Kdepak. Jsme obě rády, že můžeme chvíli mluvit sprostě a plivat na zem. (Tak takovou slečnu bych chtěl taky někde najít..Profa)

Tož, Hani, tj. vše, co jsem na Tobě chtěl vyzvědět, máš poslední slovo…

Přeji Vám do nového roku 2007 splnění všech Vašich snů a přání a doufám, že se nikdy nevzdáte. Stejně jako SSOGE.

Sajlentografie:

Alba:
„Osamělí“ (Redblack, 2006)
„Relic Dances“ (Redblack, 2004)
„Themes“ (Redblack, 2000)
„Behind the Shadows“ (Redblack, 1998)
„Iron“ (Leviathan Records, 1996)

Dema:
„…Amber Sea“ (Shindy, 1996)
„Apotheosis“ (Shindy, 1995)

Kompilace:
„Čarohraní“ - skladba „Gigula“ (Indies, 2003)
„A Tribute to LED ZEPPELIN“ - skladba „Kashmir“ (Dwell Records, 2000)
„A Tribute to WHITE ZOMBIE“ - skladba „Blood, Milk and Sky“ (Dwell Records, 2000)
„A Tribute to MASTER´S HAMMER“ – skladba „Zápálili jsme onen svět“ (Redblack, 1999)
„Breath of Doom“ – skladba „Last“ (Metal Breath Production, 1997)

Sestava:
Hanka Hajdová – zpěv
Pavel Hrnčíř – zpěv
Radek Hajda – kytara
Dušan Fojtášek – basa
Michal Rak – bicí
Michal Sýkora – violoncello
Petra Nováčková – housle

Kontakt:
http://www.ssoge.com


zpět
Rozhovor přečten: 6275x         Autor: Profa