Whiplash ... Rozhovory ... Rozhovory
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16429 x
CALES
22.10.2006 | 13904 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13430 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13333 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13323 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34331 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14364 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14216 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14203 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13907 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17481 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17448 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15730 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14668 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 236
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
THE GATHERING
Hudba nestárne, ale zraje



     Dodnes si dobře vzpomínám, kterak jsem počátkem 90. let viděl na nějakém satelitním hudebním kanálu černobílý klip k písni „Always“ od mně do té doby absolutně neznámé partičky THE GATHERING. Kombinace zatěžkaných hypnotizujících riffů, mužského hrdelního murmuru a nádherného ženského vokálu si mě ihned podmanily, pročež jsem si brzy někde na černé burze sehnal celé debutní album nesoucí stejný název jako ona fatální skladba. Od té doby už uplynulo hodně času, během nějž prošla hudba THE GATHERING mnoha působivými proměnami a jméno kapely nyní vyslovují s respektem zdaleka nejen příznivci tvrdého kovu. V letošním roce se již Holanďané stihli prezentovat dalším dlouhohrajícícm opusem „Souvenirs“, který vyšel pod hlavičkou jejich vlastní firmy Psychonaut Records. Při této příležitosti k nám do redakce zavolala nesmírně sympatická a příjemná zpěvačka Anneke van Giesbergen.

Nazdárek Anneke, odkud k nám do ČR voláš?

Volám ze svého domu, konkrétněji z jednoho malého holandského městečka situovaného poblíž hranic s Německem.

Anneke, v minulosti jsem již dělal dva rozhovory s THE GATHERING, ale nyní mám poprvé příležitost promluvit s tebou. Rád bych se tě proto nejdříve zeptal na pár osobních věcí, souhlasíš…?

Ano, samozřejmě, jen se ptej.

Vzpomínáš si dosud, kdy jsi v sobě poprvé objevila a uvědomila si své dispozice a talent pro zpívání?

(smích) Pamatuji si to, byť to jsou už trochu mlhavé vzpomínky, protože jsem tehdy byla opravdu malinká, mohlo mi být tak 7-8 let. Už v tom věku jsem totálně uletěla na Madonně, která se mi mimochodem zamlouvá dodnes. Zpívala jsem si její písničky, i když jsem anglicky ještě moc neuměla, napodobovala její tance a pohybové kreace, grimasy obličeje…zkrátka jsem se po ní opičila, haha. Madonna je fakt dobrá, velmi nápaditá umělkyně, která si vždy dělá vše po svém. Její poslední 3 alba zaujímají přední pozice ve sbírce mých CD.

A co poslouchali tvoji rodiče – měla jsi u nich v průběhu svého hudebního utváření podporu a pochopení?

Určitě ano. Tatík je dodnes takový „zastydlý“ hippie, byť si to nikdy nepřiznal (smích), jeho favorité byli od nepaměti Rolling Stones a The Beatles. Podobně na tom byl také můj brácha. Maminka oproti tomu upřednostňovala francouzské šansony a klasiku, což je hudba, která mě do velké míry také ovlivnila a vlastně ovlivňuje doposud.

Ty sama jsi však, pokud se nemýlím, odstartovala svou pěveckou kariéru v jedné bluesové kapele…

To máš pravdu. Ta kapela se jmenuje Bad Dress a hraje mírně upravené covery písní od Franka Zappy, Prince a dalších skvělých interpretů. Je to takový jazzy bluesy band. A mohu ti prozradit, že s touhle skupinou dodnes občas zpívám, vystupujeme sporadicky po malých barech a klubech v Holandsku, Belgii a Lucembursku. Je to pro mě vítané a příjemné zpestření.

Jaké pocity jsi zažívala, když jsi poprvé slyšela rané počiny THE GATHERING („Always“ a „Almost A Dance“) předtím, než jsi se ke kapele přidala?

Líbilo se mi to. Ani ne tak album „Almost A Dance“ jako spíše „Always“. To bylo velice specifické a originální album, které bylo určitě na svou dobu nesmírně původní a ojedinělé. Dodnes si jej občas ráda poslechnu, i když má slabou produkci a nepříliš kvalitní zvuk. Přesto si myslím, že kluci se při skládání repertoáru na „Always“ překonali, vždyť si vezmi, že jim tehdy bylo nějakých 16 nebo 17 let.

Od dob vydání „Always“ se však tvorba THE GATHERING změnila velice zásadním způsobem… Jak bys, Anneke, ty sama charakterizovala vývoj kapely od debutu k aktuálnímu počinu „Souvenirs“?

Především si myslím, že se naše hudba vyvíjí souběžně s tím, jak se my vyvíjíme jako lidé, jak se mění naše vnímání světa a všech možných aspektů s tím spojených. V mládí jsme mnoho věcí viděli podstatně více černobíle. Dnes už máme širší a barevnější vnímání života, snažíme se nedělat jednostranné a ukvapené závěry a úsudky. Zkrátka stárneme (smích), ale doufám, že souběžně s tím nestárne naše hudba, spíše vyzrává…snad (smích).

Sledujete s klukama v kapele pořád dění na současné metalové scéně? Máte o ní přehled?

Ano, sledujeme, byť už asi ne tak intenzivně jako před 8-10 lety. Ale nezapomínáme na to, odkud jsme vzešli a myslím, že stejně tak to vnímají i naši fandové. Dodnes máme na koncertech spoustu starších „metalheads“, kteří se o THE GATHERING zajímají už od dob našeho debutu.

Domnívám se, že vaše publikum při koncertech je v současnosti pěkně pestré… Jací posluchači podle tebe dnes na koncertech THE GATHERING převažují?

Hm, to je velice různorodé. V jednom městě na nás přijde více rockerů a metalistů, v dalším zase hrají prim popíkáři a v jiném pro změnu příznivci gotického rocku. Ale mohu ti s jistou pýchou říct, že k nám na koncerty občas zavítají i starší lidé, jazzmani apod. Moc nás těší, že naše hudba dokáže oslovit tak široké spektrum posluchačů.

Nejsem si zcela jistý proč, ale vaše hudba se mi s každým novým albem zdá více a více pocitová a naléhavá, snad i nostalgická… Dovedla bys mi to vysvětlit?

Souhlasím s tebou a děkuji za tvůj názor. Myslím, že to co jsi řekl, souvisí s tím, co už jsem u jedné minulé otázky nakousla – s vývojem našich osobností. Nedomnívám se, že bychom snad s přibývajícím věkem byli více melancholičtí, ale jsme spíše vnímavější k vjemům okolního světa, což se nám potom daří reflektovat i hudebně.

Když se vám daří tak přesvědčivě reflektovat vaše emoce a percepce do hudby, naskýtá se otázka, zda jste už nezačali uvažovat o zkomponování soundtracku k nějakému příhodnému filmu…?

Ach, věř mi, že to by byl náš velký sen! Pokud bychom byli osloveni nějakým režisérem a nás by děj jeho filmu zaujal, určitě bychom to vzali všemi dvaceti (smích). Máme všichni rádi díla Stanleyho Kubricka, který již bohužel nežije, nebo filmy Davida Lynche. Toho jsme jednou dokonce chtěli kontaktovat, ale zatím s nám to nepodařilo… Je těžké se k němu dostat.

No, zde by vám snad mohl pomoct Trent Reznor (Nine Inch Nails), který s Lynchem spolupracoval a pokud vím, jsou dodnes přátelé…

Jéé, fakt..?!? Tak to by bylo super, my se s Trentem známe osobně a myslím, že náš bubeník je s ním v pravidelném kontaktu přes e-mail. Určitě to zkusíme, každopádně ti děkuji za tip!

Není zač, potěšení na mé straně. Mimochodem, když se ještě na skok vrátíme k pocitovosti vaší muziky – potřebujete se během skládání písní nacházet v nějakém příhodném duševním rozpoložení?

V podstatě si myslím, že ten dobrý a správný nápad může přijít kdykoliv a kdekoliv – ve zkušebně stejně jako v autobuse, doma stejně jako v restauraci… Důležitý je fakt, nakolik jsme v danou chvíli koncentrováni a otevřeni pro tu náhlou inpirační mízu.

A pokud bychom předchozí dotaz vztáhli na psaní tvých textů…?

Tak k tomu ti mohu říct, že se mi texty píší dobře ve dne i v noci. Často se mi třeba stává, že kluci složí skladbu a vymyslí k ní název. Já se pak podle hudby, názvu, případně podle obojího snažím vymyslet k písni vhodný text, který mě v souvislosti s její atmosférou napadl. Pro mě je to zajímavý a do jisté míry i dobrodružný proces, proto píši texty moc ráda…

Mohla bys nám, prosím, povědět něco bližšího o vaší spolupráci s producentem Zlayou Hadzich a o hostující výpomoci Trickstera G. z Ulver…?

Zlaya, producent nového LP a také autor některých textů, je náš dlouholetý kamarád, který do kapely často vnáší čerstvé nápady. Dalo by se vlastně říct, že Zlaya je takový nepsaný šestý člen THE GATHERING, jenž je pro nás ohromným přínosem. Co se týče Trickstera z Ulver, tak s ním je opět v kontaktu náš bubeník Hans. Nám se tvorba Ulver velice zamlouvá, takže jsme Trickstera přes Hanse oslovili s nabídkou a on ihned souhlasil s tím, že společně nazpíváme duet k písni „A Life All Mine“. Trickster je milý člověk, dobrý muzikant a kamarád.

Anneke, máte po těch letech ještě nějaká očekávání, která do vydání nového alba „Souvenirs“ vkládáte, nebo to už berete s jistou ležérní rutinou…?

Hm, asi nic konkrétního neočekáváme. Nicméně nové album opravdu milujeme a doufáme, že v něm najdou zalíbení i naši posluchači. Každopádně jsme na jejich reakce moc zvědavi.

Novinka vyšla pod záštitou Psychonaut Records, což je váš vlastní label. Jaké výhody vám existence vašeho vlastního vydavatelství poskytuje v porovnání s vaší bývalou firmou Century Media?

Přineslo nám to spoustu věcí, především pak absolutní tvůrčí svobodu, nezávislost na hudebním byznysu a celé té velké komerční mašinérii. Nyní máme vše pod kontrolou, navazujeme kontakty s těmi lidmi, které si sami vybereme a kterým můžeme důvěřovat. Je to fajn pocit, byť to na druhou stranu opravdu není žádné finanční terno, ale kvůli tomu hudbu neděláme.

A máte v plánu vydávat pod Psychonaut Records také jiné kapely, než THE GATHERING?

Určitě, to bychom chtěli brzy nastartovat. Už nyní máme v merku pár mladých a nadějných skupin, jejichž tvorba nás dokázala něčím zaujmout a oslovit. Takovýmto mladých a dosud málo známým spolkům bychom se chtěli do budoucna věnovat.

A na závěr ještě pár odlehčujících otázek. V jaké nejexotičtější zemi jste dosud hráli…?

Bylo to na severozápadě Mexika. Mexiko je opravdu skvělá a nádherná země, kterou mohu doporučit všem turistům-cestovatelům, kteří dychtí po něčem neobvyklém, drsném a zároveň i romantickém. Za pár měsíců nás čeká jeden festival v Turecku, kam se také moc těšíme, neboť jsme tam dosud nehráli. Jsme zvědavi na orientální mentalitu lidí, na jejich reakce na náš koncert apod.

Což takhle tvá oblíbená kniha a film…?

Má oblíbená kniha je … (název pronesla Anneke holandsky…pročež nemohu sloužit J - pozn.aut.). Je to historický příběh pojednávající o křižáckých výpravách 16. století. Četla jsem ji, tuším, třikrát a určitě se k ní někdy zase vrátím. Z filmů mě v poslední době zaujaly „Pán prstenů II. díl“ a „Gangy New Yorku“.

No a vynechat bychom neměli ani jídlo a nápoje, které si ráda dopřeješ…

Z jídla preferuji jednoznačně mexické jídlo taccos, z alkoholických nápojů tequillu (vidíš, jak mě ta návštěva Mexika nakazila, haha…) a z nealka Coca-Colu.

Anneke, děkuji ti moc za milý rozhovor a na závěr bych si dovolil popřát ti s malým předstihem (rozhovor se uskutečnil 5.3. a Anneke je narozena 8.3. 1973 – pozn.aut.) vše nejlepší k narozeninám!

Děkuji moc, to je od tebe milé! Zdravím všechny české fandy a těším se do Prahy na koncert!

Diskografie:

Always 1991
Almost A Dance 1993
Mandylion 1995
Nighttime Birds 1997
How To Measure A Planet? 1998
Superheat 2000
if_then_else 2001
Souvenirs 2003

Odkaz:
http://www.gathering.nl


zpět
Rozhovor přečten: 4253x         Autor: Radek Bubeníček