Whiplash ... Rozhovory ... Rozhovory
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16426 x
CALES
22.10.2006 | 13903 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13426 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13331 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13319 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34329 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14362 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14213 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14197 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13906 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17481 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17446 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15728 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14665 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 236
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
ANTHRAX
Hudba je pouze dobrá nebo špatná



     Představovat českým příznivcům rocku a metalu americkou bandu ANTHRAX by bylo asi stejně přínosné, jako zvyšovat gravitaci černé díry (ne Big Bossovy J ). Tahle kapela, která už po dvě desetiletí patří k zakladatelům thrashujícího mosh metalu, se po předlouhé pětileté odmlce vrací na scénu. A návrat je to jaksepatří razantní, neboť nové album „We´ve Come For You All“ patří bezpochyby k tomu nejlepšímu, co kdy od této vypečené party vzešlo. ANTHRAX nás opět přesvědčují, že nepatří do starého železa a že i na dnešní přeplněné metalové scéně mají stále co říct. V rámci promo kampaně k nové fošně k nám do redakce zavolal „malý velký“ kytarový ďáblík Scott Ian, který toho času vězel v Německu.

Scottie, ANTHRAX vznikli před více něž 20 lety. To už je zatraceně dlouhá doba… Jak nyní vůbec vzpomínáš na vaše první krůčky v rámci teprve se rodící metalové scény?

To se nedá tak nějak specifikovat. Víš, někdy mi to připadá být strašně dávno, jako by to už snad ani nebyla pravda, jindy se zase vynoří tak intenzivní vzpomínky, že máš pocit, jako by to bylo včera. V kostce bych asi řekl, že naše počátky ve mně většinou vyvolávají mile melancholické vzpomínky, takový hřejivý pocit z toho, že jsme se k založení kapely vůbec odhodlali a že to přineslo své plody. 20 let je v prdeli a my jsme stále zde! A to je přece pozitivní zjištění.

Měl jsi v dobách, kdy ses začínal učit hrát na kytaru nějaké idoly – hráče, jejichž hru jsi zkoušel imitovat apod.?

Hm, to ani ne, fakt se nedá říct, že bych měl nějakého kytarového hrdinu, jehož hru bych bez hlesu hltal. Já jsem vždy hudbu vnímal jako celek a když jsem se rozhodoval, na co bych měl hrát, zjistil jsem, že kytara je nejlevnější, a to rozhodlo (smích). Ale abych tě tak neodbyl, vždy se mi líbily kytary v muzice AC/DC, Kiss, Black Sabbath, The Beatles, Judas Priest a tak bych mohl ještě hodinu jmenovat další tucty skvělých skupin.

Které z vašich alb vydaných v 80. letech máš vůbec nejraději, případně které považuješ za průlomové pro vaši kariéru?

Průlomové bylo určitě hned to první – „Fistful Of Metal“. Pro každou začínající kapelu je natočení a vydání debutu ta první meta, k níž všichni vroucně vzhlížejí od prvních krůčku v životě skupiny. Jakmile se ti toto podaří realizovat a máš-li trochu štěstí, je budoucnost kapely na dobré cestě.

ANTHRAX náleželi – společně se Slayer, Metallikou a Megadeth – k tzv. silné thrash metalové čtyřce, která vládla tomuto žánru od druhé poloviny 80. let. Zajímalo by mě, jaké vztahy panovaly mezi čtyřmi zmíněnými skupinami – přátelství nebo rivalita?

Jednoznačně přátelské vztahy. Se všemi třemi uvedenými kapelami se známe dobrých 15 let a opravdu jsme se za tu dobu hodně spřátelili. Nemohu sice tvrdit, že jsme nejlepší přátelé na život a na smrt, ale jak říkám – známe se, kamarádíme se a respektujeme se.

Jak by jsi okomentoval vaši pozici na metalové scéně v 80. a 90. letech? Mám ten dojem, že 90. léta vám až tolik nepřála...

Vidíš, a tohle si já třeba vůbec nemyslím, nemohu se s tímto názorem ani trochu ztotožnit. My jsme přece v 90. letech naši existenci nepřerušili, natáčeli jsme i nadále alba, koncertovali jsme po celém světě, zkrátka a dobře – dávali jsme o sobě vědět. Naše desky možná nebyly komerčně tak úspěšné jako alba vydaná v 90. letech, ale vezmi v potaz, že byla jiná doba, na scéně se objevilo desetkrát více skupin, než tomu bylo dříve. A navíc – my jsme nikdy nehráli s ANTHRAX za účelem rychlého zbohatnutí.

Přesto se ale najde nemálo hudebních kritiků, kteří vám vyčítají, že jste od dob „Sounds Of White Noise“ nenahráli žádné kvalitní album. Co si o těchto názorech myslíš…?

Co bych si o tom měl myslet? Je to jejich názor, já jim ho neberu a hotovo. Respektuji to, i když s tím nemusím samozřejmě vůbec souhlasit. Každý má právo na vlastní mínění, a tak je to určitě v pořádku.

Od vydání vaší předešlé řadovky „Volume 8 - The threat is real“ uběhlo bezmála pět let. Co bylo příčinou této dlouhé odmlky?

Po „Volume 8…“ jsme hodně koncertovali, jezdili jsme v kuse více než rok. Poté jsme si potřebovali dát nějakou pauzu, přece jen už nejsme nejmladší, haha. Náš zpěvák John Bush se posléze nějakou chvíli věnoval své bývalé skupině Armored Saint, já měl nějaké závazky s S.O.D. Na novém albu ANTHRAX jsme začali makat někdy v červnu 2001 a dávali jsme to pozvolna dohromady. Vloni na podzim se „We´ve Come For You All“ nahrálo, no a letos v zimě vyšlo. Jak vidíš, nijak zvlášť jsme se neflákali (smích)…

Zdá se mi, že novinka „We´ve Come For You All“ je tvrdší a daleko více kytarové album, než oba předchůdci, tedy „Volume 8“ a „ Stomp 442“… Jak bys vaši aktuální nahrávku charakterizoval vlastními slovy?

Je to zcela jistě naše nejkomplexnější nahrávka za posledních 13 let, a to říkám naprosto vážně. Album je hutné, tvrdé, rytmické a navíc si myslím, že některé skladby jsou natolik chytlavé, že mají hitový potenciál. Já vím, zní to asi neskromně, ale my to tak skutečně cítíme.

Váš titul „We´ve Come For You All“ („Přišli jsme pro všechny“) – má to snad signalizovat něco ve smyslu – „Hej, jsme zpátky a připravte se na to, že vám nakopeme prdel“…?

Ne, to vůbec ne. Ten titul je vlastně takový můj útěk před realitou. Neznamená to snad, že bych nyní byl nespokojen se svým současným životem, ale občas se rád ponořím do říše své fantazie a představivosti. Je to má vlastní, léty prověřená forma psychoterapie. Co se týče textů, mohu jen konstatovat, že je inspiroval sám život. Nemám ve zvyku své texty vysvětlovat, proto to nebudu dělat ani teď. Každý nechť si na ně vytvoří svůj soukromý názor.

Vraťme se na okamžik v čase do podzimu 2001. Tehdy jste se krátce po teroristických útocích na New York a Washington dostali kvůli názvu kapely na nějakou dobu do centra zájmu všech možných médií. Jaké pocity jste při tomto nátlaku prožívali?

No, bylo to fakt hodně hektické období… Dalo by se říct, že jsme byli dobrý měsíc pod intenzivní mediální masáží. Museli jsme všude náš název vysvětlovat, obhajovat, představovat historii kapely, naše texty apod. Myslím, že jsme ten obrovský nátlak ustáli docela dobře. Název jsme po všech těch letech v žádném případě měnit nechtěli, i když je pravda, že jsme měli slabší chvíle, kdy jsme zvažovali i tuto možnost. Nemůžeme ovšem vyloučit, že pokud by byl anthrax (snět slezinná – pozn.aut.) v budoucnu použit jako biologická zbraň, což je v dnešním šíleném světě klidně možné, museli bychom na změnu přistoupit. Vše má své meze.

Mimochodem, co si myslíš o vašem prezidentu Bushovi, který úspěšně rozpoutal válku v Iráku?

Nezajímám se o politiku, je to nečistá věc, nemíním se k tomu vyjadřovat.

Postřehl jsem, že před nedávnem proběhla na stránkách tisku mediální slovní přestřelka mezi tebou a Billy Milanem z M.O.D. Mohl bys to nějak okomentovat?

No, comment. Nezlob se, ale v této věci nemíním už plýtvat ani slovy, ani časem.

Vloni jste absolvovali velmi úspěšné turné po boku Motorhead, kteří si vás vybrali jako předskokany. Máš z této šňůry nějakou veselou historku, se kterou by ses s námi mohl podělit?

To ani ne, i když to turné samo o sobě bylo vynikající. Lemmy a jeho Motorhead jsou výborná parta, na turné jsme si společně užili spoustu legrace. Máme hodně pozitivních prožitků s fanoušky, děvčaty, Lemmyho sarkastickým humorem apod. Byl to jednoduše skvěle strávený čas!

TOP 5:
AUDIOSLAVE
STONEHOUSE
DIMMU BORGIR
QUEENS OF THE STONE AGE
ANTHRAX

V posledních několika letech se především v Americe dostal do popředí nu-metal. Co si o boomu tohoto rockového stylu myslíš?

Já zásadně nerozlišuji kapely podle stylů, ale pouze podle toho, jak hrají. Je mi fuk, zda hrají heavy, thrash, black, death nebo nu-metal. Pokud hrají dobře, rád si to vždy poslechnu. Hudba je pouze dobrá, nebo špatná, všechny ostatní škatulky jsou zavádějící.

Diskografie:

Fistful Of Metal 1984
Armed And Dangerous (EP) 1985
Spreading The Disease 1985
Among The Living 1987
State Of Euphoria 1988
Persistence Of Time 1990
Attack Ot The Killer B´s 1991
Sounds Of White Noise 1993
Live, The Island Years 1994
Stomp 442 1995
Moshers 1986-1991 1998
Volume 8-The Threat Is Real 1998
We´ve Come For You All 2003


Odkaz:
http://www.anthrax.com


zpět
Rozhovor přečten: 4793x         Autor: Radek Bubeníček