Whiplash ... Rozhovory ... Rozhovory
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16428 x
CALES
22.10.2006 | 13904 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13428 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13332 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13322 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34330 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14364 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14215 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14203 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13906 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17481 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17448 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15730 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14668 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 236
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
CRADLE OF FILTH
Přichází slunce



„The Manticore & Other Horrors“ - tak se jmenuje nový strašidelný počin Britů CRADLE OF FILTH (dále jen COF), který se zdá být výjimečným skvostem v už tak neuvěřitelné historii kapely. Obzvláště lidé, kteří tvrdí, že „od COF zní stejně všechno stejně“, půjdou po poslechu tohoto alba asi do kolen. K najlepším kouskům z novinky (a dost možná i z celé diskografie COF) určitě patří „Frost On Her Pillow“ s hypnotizující sólovou gitarou. Ostatně Angláni tuto skladbu již přetransformovali i do videoklipu. Nezdráhejte se otestovat i monstrózně znějící crust-punk rif v hitovce „For Your Vulgar Delectation“. A tak bychom mohli ještě pokračovat, nicméně dejme nyní raději slovo zpěváku Dani Filthovi, jenž společně s hlavním hudebním mozkem skupiny, kytaristou Paulem Allenderem poskytovali rozhovory v jednom berlínském hotelu.

„Osobně upřednostňuji skladby, které ti zůstanou v hlavě a mají přitom svůj rajcovní Groove“, rozhazuje vášnivě rukami Paul, až si přitom málem shodí brýle z nosu. „Důležité také je, aby z nahrávek vyzařovala určitá neupravenost, špinavost. Abych byl upřímný, už od dob „Midian“ jsem na našich albech něco postrádal. Byli jsme až příliš krotcí, zbytečně uhlazení. Chyběla nám ta animální nebezpečnost, která pro nás byla příznačná v době, kdy jsme začínali“.

V jedné tiskové informaci k vaší novince jsem dokonce zaregistroval definici, že COF nyní otevřeli takzvanou novou vlnu britského black metalu (NWOBBM)...Co si o tom myslíte, pánové?

„Uff, tak takový pojem slyším od tebe poprvé“, hudruje si pod vousy Dani a je patrné, že z toho není dvakrát odvařený. Pak si ale hryzne do sendviče („sorry, ale mám neskutečný hlad“) a pokračuje. „Každopádně, je to jen definice, žurnalistický pojem. Buď se to uchytí nebo ne. To je pro nás nepodstatné. Nehrajeme muziku proto, abychom napomáhali vytváření nových škatulek na styly. Jisté je, že jsme v 90.letech napomohli nakopnout britský black metal o nějakou tu míli dopředu“.

O tom nemůže být sporu. Vždyť před vámi byli jedinou světově výraznou black metalovou kapelou ze Spojeného království pouze Venom...

Dani si zamyšleně vyrýpne kousek sendviče ze zubů: „Jasně, před námi byli jen Venom. Pak se objevili Paradise Lost, Anathema, Cathedral, My Dying Bride, ale snad jen my jsme se od samých počátků profilovali jako black metalová formace. Přesto jsme byli se skupinami, které jsem vzpomenul, vždycky tak nějak propojeni, a to navzdory tomu, že jsme pocházeli odjinud, hráli jiný žánr a ctili v muzice rozlišnou atmosféru. Když to vezmeš v globálním kontextu, podobně mají vlastní vnitřní propojenost kapely ze Skandinávie, z Německa apod“.
Paul souhlasně přikyvuje a naváže: „Já jsem byl nefalšovaný maniak holdující thrash metalu. Vyrůstal jsem původně na Iron Maiden a Judas Priest, ale potom jsem totálně ulítnul na Destruction, Annihilator, Slayer... A nakonec mě dostal death metal v podání Morbid Angel, Deicide a mnoho dalších“.
Dani: „Pro můj hudební vývoj byl také důležitý melodický švédský sound, jaký produkovali Eucharist, Dismember a Carnage. Dokonce i raná tvorba Therion či The Gathering napomáhala rozvíjet zajímavě temné nálady. Těch vlivů bylo prostě hodně, člověk si na všechny takhle z fleku ani nevzpomene, ale blahořečíme všem těm smečkám, které nás vlastně k hudbě přivedly“.


Pojďme si posvítit na vaše aktuální album „The Manticore & Other Horrors“. To začíná tak trochu bombastickým intrem s nespecifikovatelně pojmenovaným názvem „The Unveiling Of O“. Co nebo kdo se skrývá pod tím „O.“?

Dani: „Znáš stěžejní dílo sado/masochistické literatury „Příběh O.“? Tak přesně o to jde. Deset dní vrchovatě nacpaných sexuálními eskapádami a experimenty. Ostatně i píseň „For Your Vulgar Delectation“ se o toto téma otírá. Všichni, kdo jsou v tomto příběhu přítomni, ponesou odpovědnost za své masité choutky.“ (smích)

Ač je to možná trochu s podivem, často na vašich albech vítězí cnost nad zlozvyky. To by se skoro dalo definovat jako morální stanovisko...

Dani se od plic zasměje: „No ano, ostatně proč ne? Cožpak jsme nějací amorální vyvrhelové? Deska je vůbec ve svém kontextu velmi pozitivní. Vezmu si další skladbu, kterou jsi ty sám zmínil úvodem – „Frost On Her Pillow“. Hlavní postavou je čistá, neposkvrněná žena, tak trochu Sněhurka, kolem které plyne život v poklidu, bez velkých výkyvů. Je jediným světlým a záchraným bodem v temném a depresivním prostředí, které ji obklopuje“.

Ve vícero textech se zmiňuješ o postavě Popelky. Je tato pohádková postava tvá oblíbená?

Dani: „Ne, to ne, nejraději mám toho zlého vlka z Červené Karkulky“, směje se. „Znáš Angelu Carterovou? Tato paní sbírala staré příběhy a trochu si je překroutila k obrazu svému. Takže v její verzi Karkulky sní vlk jak babičku, tak i Karkulku a tak to už zůstane. Třeba film „The Company Of Wolves“ („Společenstvo vlků“) bazíruje na jednom z jejích nápadů“.

Potřebuješ při tvoření textů i nějakou příhodnou atmosféru anebo jsi zasažen bleskem kreativity i dejme to...při kadění?

Dani (naoko dotčeně): „Na toaletě čtu. Někdy mě manželka vyhodí po hodině z hajzlíku s tím, že blokuji ostatní členy rodiny (smích). Když potom vstanu, mám na zadku červený otlak ze sedátka. Co se týče mých textů, dělám si neustále nějaké poznámky, které poté většinou večer, kdy mám klid, rozpracuji do další podoby. Přes den k tomu nemám jako táta příležitost.“ (smích)
Paul: „To mně se nejlépe komponuje hned ráno. Nejsem takový noční pták, jako tady Dani“.
Dani: „To proto je naše muzika plná slunečních paprsků.“ (smích)


Tak mě napadá, Dani, zda nebudeš brzy potřebovat telepromter (přístroj na čtení textů – pozn.red.), když jsou tvé texty často tak košatě dlouhé...?

Dani: „Na tom něco bude (smích). Nové album mi to rozhodně neulehčí. Jednak jsou tam opět dlouhé texty a navíc velmi často zpívám srozumitelně. Tudíž jak ztratím niť, nemohu jednoduše do mikrofonu zachrčet „grrmphgrrmph“... To by lidé snadno zaregistrovali. Třeba takový Tom Araya ze Slayer je v této oblasti velmi vynalézavý. Když mu něco vypadne z hlavy, tak jednoduše spustí headbanging a lidé mu nevidí na pusu (smích). A víš, co je zvláštní? Čas od času se mi stane, že zapomenu úryvek vlastního textu, zato mi hlavou mnohdy problesknou statě lyriky velmi obskurních skupin, které jsem poslouchal jako teenager. Lidský mozek je nevyzpytatelný...“

Tím jsi mi vlastně nahrál na další otázku. Ty sám, Dani, jsi před COF měl co do činění s rozličnými bizardními formacemi, které se prezentovaly docela nechutnými věcmi. Vzpomenu třeba Carnival Fruitcake, The Lemon Grove Kids nebo Feast On Excrement...

Dani: „Vidíš, tato souvislost mě ještě nenapadla. Jméno The Lemon Grove Kids jsme přejali z filmu „Russ-Meyer“. A Fest On Excrement byl vlastně přímý předchůdce COF. Tehdy jsem měl asi 18 roků.“

Pokud vím, Paule, pro tebe byl v mladickém věku stejně důležitý sport, jako hudba. Čím se tenkrát daly lépe sbalit holky, karate nebo kytarou?

Paul: “Nevím, jak by to bylo teď, ale tehdy jednoznačně vítězilo karate.“ (smích)
Dani: „Když nad tím tak přemýšlím, tak jsem vlastně také zakládal kapely proto, abych imponoval děvčatům...“


To bude asi mistrovský plán každé black metalové kapely. A já si vždy myslel, že jste založili COF, aby jste mohli vzdát hold temné literatuře, konkrétně H.P. Lovecraftovi, jehož jméno se hodně vzpomíná v souvislosti s vašimi texty.

Dani: “Samozřejmě dílo H.P. Lovecrafta pro naši tvorbu bylo, je a bude stěžejní. Pamatuji si, že před 20 lety byl problém na jeho knihy narazit. Dnes je to naprosto obráceně, existují dokonce rpg hry ovlivněné jeho postavami. Počítám s tím, že i v Hollywoodu se Lovecraftův odkaz ještě výrazněji prosadí. Filmy s monstry jsou zase v kurzu a Lovecraft takových příšer nabízí hodně. On je svým způsobem vynálezce zábavného hororu.“

Klíčovým slovem v Lovecraftových dílech je „cthulhu“. Tímto slovem se zaštituje v rozhovorem mnoho kapel, bohužel často nedovedou ani vysvětlit, oč se vlastně jedná...

Paul: „Jestli to nebude tím, že to sami neví.“ (smích)
Dani: „Ano, vím, že „cthulhu“ se zaklínali svého času kluci z Dissection nebo Watain. Synonymem pro „cthulhu“ je anglické slůvko „dread“ (děsivý – pozn.aut.) a pokud vím, sám Lovecraft jej poprvé použil v povídce „The Call Of Cthulhu“ z roku 1928. „Cthulhu“ je nepopsatelně ničivá síla, která by mohla smazat ne jednu galaxii, ale i celý vesmír. Vše by se vrátilo do bodu 0.“


Nejen „cthulhu“, ale i fandové mívají sem tam destruktivní nutkání. Paule, ty jsi jednou, pokud mě paměť neklame, schytal přímo na pódiu pořádnou pecku do zad...

Dani: „Jo, byla to ocelově tvrdá koule, velká asi jako kriketový míček. Nechápu, jak mohou pořadatelé nechat něco takového na koncertech prodávat...“
Paul: „Jeden týpek mě s tím trefil přesně doprostřed zad. Bezprostředně po zásahu se mi začaly podlamovat nohy. Dlouhé hodiny jsem strávil na různých vyšetřeních, protože existovala možnost, že mám poškozenou páteř a mohu zůstat částečně ochrnutý. Na pódiu je člověk snadným terčem, jen si vzpomeňme na Dimebaga Darrela z Pantery...“
Dani: „Navíc na kraji pódia seděl v invalidním vozíku jeden náš fanoušek. Jedna z těch věcí jej málem trefila do hlavy. Byla by to vražda.“
Paul: „Je fakticky smutné, že i mezi metalovými fandy se najdou takoví pošahanci! Opravdu nemám moc náladu přemýšlet před každým koncertem nad tím, zda mě někdo nebude chtít pobodat nebo zastřelit.“




Věděli jste, že:
- před svým třetím demáčem nahráli na počátku 90.let COF jedno kompletní album nazvané „Goetia“? Tehdejší vydavatelská firma Tombstone se však dostala do platební neschopnosti a studio nahrávku vymazalo.
- Paul Allender opustil COF v roce 1995, vrátil se zpět v 1999. „Chtěl jsem si prostě vyzkoušet něco jiného, proto jsem založil The Blood Divine. Když se ale kluci rozhodli nastálo používat ve své tvorbě hammondky, které nesnáším, tak jsem to nevydržel a šel zpět k COF, haha.“
- pro seriozní zájemce poskytuje Paul lekce hry na kytaru prostřednictvím Skype.

Diskografie:
„The Principle Of Evil Made Flesh“ (1994)
„V Empire (Or Dark Faerytales In Phallustein)“ (1996)
„Dusk... And Her Embrace“ (1996)
„Cruelty And The Beast“ (1998)
„PanDaemonAeon“ (DVD, 1998)
„From The Cradle To Enslave“ (EP, 1999)
„Midian“ (2000)
„Bitter Suites To Succubi“ (2001)
„Lovecraft & Witch Hearts“ (Compilation, 2002)
„Live Bait For The Dead“ (Live, 2002)
„Heavy Left Handed And Candid“ (DVD, 2002)
„Damnation And A Day“ (2003)
„Nymphetamine“ (2004)
„Peace Through Superior Firepower“ (DVD, 2005)
„Thornography“ (2006)
„Limited Edition 4 CD Slipcase“ (Boxset, 2006)
„Godspeed On The Devil´s Thunder“ (2008)
„Darkly, Darkly, Venus Aversa“ (2010)
„Evermore Darkly“ (EP, 2011)
„Midnight In The Labyrinth“ (Orchester-Re-Recordings) (2012)
„The Manticore & Other Horrors“ (2012)

www.cradleoffilth.com
www.facebook.com/cradleoffilth


zpět
Rozhovor přečten: 3068x         Autor: JAN JAEDIKE/Radek Bubeníček