Whiplash ... Rozhovory ... Rozhovory
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16425 x
CALES
22.10.2006 | 13902 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13425 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13330 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13317 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34327 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14360 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14209 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14196 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13905 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17480 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17445 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15725 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14662 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 236
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
SCENERY
Vysoká hra



     Dle mých rozlišovacích schopností nadmíru udatná je mohelnická čveřice SCENERY, jmenovitě zpívající klávesista Peter, kytaristé Lerry a Michael a baskytarista Mik, kapela, která z českého undergroundu vyčnívá jako blyštivý klenot, přičemž málokterá s ní spřízněná parta se může pyšnit takovým stupněm jedinečnosti. V letošním roce se prezentuje svým třetím a opět výtečným opusem s názvem "Continuity" (recenze - viz příslušné místo těchto stránek), pro který se jí po dvou předešlých samoedicích konečně podařilo obstarat vydavatele. Avšak ne vše bylo v bratru čtyřletém mezidobí mezi předchozí kolekcí "Philosophy Of Ages..." a kolekcí novou až tak ideální, přičemž tím asi nejradikálnějším negativem bylo pak odporoučení se zakládajícího člena kohorty, bubeníka Martina. Pánové ve svých fantaskních textech pějí mimo jiné o vyspělých civilizacích, přičemž ale v rámci žánru, kterému bytostně holdují a jímž je svrchovaně technicky pojatý death metal protkaný elementy art a prog rock - metalu nebo také jazz rocku, sami nesporně přináleží do okruhu vyspělých reprezentantů dané metalové subdivize. U příležitosti emise skvostu "Continuity" a možnosti jejího zrecenzování jsem si uvědomil, že Whiplash má vůči téhle skvadře pohříchu dluh v podobě většího článku, kterýžto neutěšený stav jsem se záhy jal promptně pořešit. Oslovil jsem k rozhovoru Lerryho, jenž se co sdílnosti dokázal rozjet i jako mašina, a vy se tak z následujících řádků můžete dozvědět to, co se v současnosti u co do jejích kvalit a neotřelosti nepřehlédnutelné formace SCENERY jeví jako to nejpodstatnější.

Magické chvíle

Když jsem to tak vzal kol a kolem, došel jsem k závěru, že jak po emisi vaší prvotiny „The Drowning Shadow Of Mankind“ tak po vydání „dvojky“ „Philosophy Of Ages“ jste vždycky pozměnili vlastní způsob skládání, aranžování, a tak. Takže každé vaše album, jakkoliv se navenek prezentujete v podstatě neměnným stylem, se mi jeví tak, že je svým způsobem odlišné...

Jo, jo, je to skutečně tak. Určitě je to dáno vývojem, a to jak celé kapely, tak i jednotlivých hráčů. Záměrně jsme chtěli udělat pokaždé něco jiného.Vyzkoušet třeba nový postup či zařadit nový nástroj nebo i změnit technologii náhrávání. V každém případě jsme doufali, že by to mohlo novému albu prospět. Nikdy jsme však předem nevěděli, jak to vlastně celé dopadne, jak to nakonec bude znít a hlavně jak na to budou reagovat naši fans.

Ve vaší muzice je možné vystopovat řadu vlivů, leč pořád mi z ní ponejvíce vystupuje duch brilantních Death. Jejich pozdní tvorba vás, řekl bych, ovlivnila radikálním způsobem, a to i v instrumentaci, vždyť z vašich kytarových riffů jakoby sám nesmrtelný Chuck Schuldiner přímo promlouval...

Dík, celkem by se to dalo brát i jako kompliment. Nepopírám, že jsme byli touhle muzikou ovlivněni, ale momentálně se snažíme čerpat inspiraci někde jinde a hlavně nemáme snahu jakkoliv styl kapely Death v naší tvorbě uplatňovat, jak by se možná někomu mohlo zdát. Osobně si myslím, že „Continuity“ je dost daleko od těchto vzorů. Nic ale na tom nezměníme, že v očích ostatních již zřejmě zůstaneme jako kapela s hlavním vlivem DEATH. Nu což, proč ne?

Jako skvělý probarvující element se mi na aktuálním počinu „Continuity“ jeví s „řevem“ Petera kontrastující, civilní melodický zpěv hostujícího Petera Čerevky. Šlo jen o nahodilý experiment, či o nějaký do budoucnosti nadějný prvek tvorby SCENERY?

Zprvu, kdy bylo jasné, že mi Peter pomůže při spoluprodukci nového CD, jsme o jeho zpěvu mluvili čistě jen v teoretické rovině.Nakonec se vše zlomilo ve studiu, když jsme točili zpěvy. Měli jsme na to celkem dost času, a tak se začalo experimentovat.Víceméně je to vlastně taková improvizace. Samozřejmě, že jsme ji drželi v určitých, námi požadovaných mezích, ale do konce nahrávání nebylo zcela jasné, jak to bude nakonec ve výsledné nahrávce vypadat. Nyní ale musím říct, že to byl tah více než mistrovský, alespoň dle našeho interního pohledu, a další deska už bude určitě natočená s Peterem, co by regulérním členem SCENERY (bombastické překvapení !!! pozn. - VŠ -). Dalo nám to zase ten tolik vytoužený další hudební rozměr a navíc jsme se zase o jednoho super človíčka rozrostli coby kapela.

A kdo Peter vlastně je? Všiml jsem si, a ty už jsi to taky zmínil, že nové album i spoluprodukoval...

S Peterem jsem se seznámil zhruba před 4-5 lety na Rockových kurzech v Dobré Vodě u Prachatic pořádané H.Militkým pod záštitou Muzikusu. Hledal jsme tenkrát zpěváka do mého projektu Personal Signet. Tam jsem ho poprvé slyšel zpívat a bylo mi jasné, že toho musím ihned využít. Od té doby jsme si vyměnili několik demosnímků a na základě toho se naše spolupráce celkem dobře rozjela.To víš, s tak kvalitním muzikantem je radost spolupracovat. Vypadá to, že se naše spolupráce uplatní na více věcech, než jen na posledním albu SCENERY „Continuity“.

„Continuity“ mě v porovnání s jeho předchůdcem zaujalo i výrazně dynamičtějším zvukem. Domnívám se, že důvodem je pořízení nahrávky ve studiu Kobdzey. To patří zmíněnému Tomášovi Kašparovi? A co vaše domácí nahrávací studio, kde jste nahrávali předtím?

V Tomášově studiu „Kobdzey“ se točili pouze bicí. Zbytek je točen v našem novém domácím studiu L+B, které jsme poprvé zprovoznili právě pro nahrávání naší nové desky.Myslím, že zvuk se opravdu povedl a nebude tudíž žádným tajemstvím, že v tomto studiu budeme nadále pokračovat a že se zde budou točit i jiné věci než jen naše alba.

Jste dozajista rádi, že jste konečně pro své nahrávky sehnali vydavatele... Jak se vám to nakonec podařilo a jste s Élysion spokojení? Přetrvá tato spolupráce i do budoucna?

Rádi určitě jsme, a to hlavně proto, že někteří jedinci naše dosavadní alba nebrali jako regulérní a stále jim dávali přívlastek demo. Nevím proč, demo není přeci charakterizováno tím, na jakém je nosiči, ale tím, co obsahuje ne!?!? Takže teď už nás konečně recenzují v některých časopisech v rubrice "Alba". No nic, jeden z hlavních důvodů byl také ten, že jsme my sami nebyli schopni zajistit plnou distribuci a reklamu, což, si myslím, je hodně důležité pro prodej a také pro to, aby se to dostalo více do podvědomí lidí. Hlavně jsme chtěli, aby se toto CD dostalo do zahraničí a od nás samotných to nebylo právě moc reálné. Otázkou ale zůstává, nakolik se to oné zmíněné firmě podařilo.Z našeho pohledu by to mohlo být o dost lepší, ale i tak jsme rádi alespoň za to, co zatím je. Inu, tak je to ale asi se vším, že? Nemusí pršet, stačí když kape. Co se týče budoucnosti, tak to bych nechal zatím otevřené. Určitě by jsme měli zájem se s někým dohodnout, ale jestli už to budou Élysion, nebo někdo jiný, ukáže čas.

Pokus se více přiblížit obsah textové stránky vaší tvorby. Co řešíte v oněch filosofických a fantaskních příbězích, jež jsou dozajista tím prvotním, co má vytvořit onu jakoby mystickou atmosféru vašich skladeb, jejíž nedílnou a stejně důležitou součástí je pak pochopitelně i samotná hudba.

Tak tady bych to raději nechal na našem dvorním textaři Ferovi. I když to vypadá, že se na něj stále vymlouváme, přeci jen je to jeho parketa. K novému albu, co se textů týče, mohu říct pouze tohle: záměr jsme měli předem jasný. Chtěli jsme ztvárnit myšlenku, jak již sám název alba napovídá, že všechno kolem nás, život, příroda, vesmír a tak dále má své příčiny a následky a že se vše navzájem ovlivňuje. Čili je to jeden takový velký celek, který z nějakého námi neznámého důvodu vznikl a už několik miliónů let funguje, a my, jako obyčejní tvorové, nejsme schopni ho pochopit ve všech jeho souvislostech. Prostě můžeme poznat jen zlomek toho, co má jistě daleko větší hloubku a význam právě ve spojitosti s tím ostatním. Prostě se všemi těmi souvislostmi. Ufff ….!!! Je to celkem na bednu, co??? V každém případě jsme tohle Ferovi nastínili a on podle toho udělal texty. Samozřejmě každý text je jen o jednom z těchto aspektů, který ti ale v souvislosti s ostatními umožní udělat si obrázek o celku. Ale konkrétní rozbory textů bych nechal opravdu na něm. Navíc by to bylo na celkem dlouho.

Ohnivé fantazie

Je mi jasné, že za muzikanty ponejvíce hovoří jejich hudba, a ta je na „Continuity“ jedním slovem excelentní, což by se samo o sobě mohlo už jevit jako odpověď. Přesto se však ptám, jak jste se vyrovnali s odchodem vašeho zakládajícího člena, bubeníka Martina? A jeho adekvátní náhrada nebyla k nalezení, že byl povolán hostující studiový hráč Tomáš „Kobdzey“ Kašpar, nebo jste nehledali? A budete hledat?

Abych pravdu řekl, tak s odchodem Martina jako „člověka“ jsme se vypořádali celkem bez problémů, jelikož to již nějakou dobu mezi námi celkem vřelo a bylo jasné, že to dříve nebo později musí přijít. Horší je vyrovnat se ze ztrátou bubeníka, což bohužel řešíme i v tuto chvíli. Termín natáčení jsme měli již předem dohodnutý, proto jsme museli celkem rychle najít náhradu, která by alespoň ve studiu zaskočila. No a Kobdzey k tomu byl jak stvořený, jelikož je to studiový hráč. Souhlasil s naší nabídkou a pak už jsme jen čekali, než se naučí naše skladby a než nahraje bicí do stop. Celkem na to měl tři týdny, což jak on sám přiznává, byl celkem záhul. Nicméně myslím, že to dal s přehledem a bez problémů, tak, jak se na studiového bubeníka sluší a patří .Všichni teď pevně věříme, že náhradu za Martina se nám podaří najít co nejdříve. I když momentálně nás to nijak netíží, ,jelikož CD je už natočené a koncerty máme taky vyřešené. Horší to bude až s tvorbou nového materiálu. No, musíme hledat a doufat !!!!

Kde jste pobrali svou hráčskou erudici? Máte nějaká hudební vzdělání či jste samouci?

V podstatě právě až na Petera, který má šest let konzervatoře, jsme všichni více či méně samouci. Rozhodně jsme jako samouci začínali a s postupem času, kdy bylo více možností, si každý sháněl podklady a informace, kde se jen dalo. Já jsem se naučil celkem dost o hudební teorii a chápání tónového materiálu právě na již zmíněných Rockových kurzech. Jinak techniku si každý musí vydřít sám, to se prostě nedá ojebat. Tak, že se musí stále cvičit a cvičit.

Jak těžké bylo či nebylo pro Mika tak skvělé ovládnutí bezpražcové baskytary? Má naposloucháno hodně jazzových a jazzrockových předloh?

No, tak to je spíše otázka pro něj. Já osobně si myslím, že mu to zas až takovou práci nedalo. Sice je to trošku jiný nástroj, ale Mik už s bezpražcem koketoval nějakou tu dobu předtím. Prostě je to otázka cviku. A co se těch jazzových předloh týče, tak určitě něco poslouchá, ale nemyslím si, že by se konkrétně na tohle nějak zaměřoval. Prostě to dal tak, jak to cítil, s ohledem na to, na jaký nástroj hraje, jelikož on bezprah opravdu potřebuje trošičku odlišný přístup než normální basa. Ale jak říkám, je to spíše otázka pro něj.

Jak se cítí taková skupina, jako jste vy, kdy hraje muziku, o níž moc dobře ví, že tato si najde směr spíše k toliko nevelké obci extrémně zaměřených hudebních fajnšmekrů? Že hraje víceméně jen pro „zasvěcené“?

Hmm, no, celkem blbě!!! Ale můžeme my za to, že jsme se narodili v tak malé zemi ??? Kdybychom se narodili někde jinde, v nějaké lidnatější zemi, bylo by to procento „zasvěcenců“ přeci jen o něco vyšší. Ale osobně si nemyslím, že hrajeme zase až tak náročnou muziku. Spíš je to dáno tou tuzemskou kulturou, tím, že tady lidi poslouchají více či méně přímočařejší a jednodušší muziku. Tuhle otázku dostáváme poslední dobou dost často, a tak mě napadá, jestli my nejsme něco jako jehla v kupce sena nebo spíše strom či keřík uprostřed vyprahlé pouště. Prostě nějaká abnormalita, která stojí za pozornost jen kvůli své podstatě a nikoliv kvůli tomu, co má za cíl. Spíš by tuhle otázku měli dostat všichni ostatní. Prostě proč je tady něco tak zvláštního, když chce někdo dělat kvalitní muziku na určité úrovni a ne jen drhnou dva akordy a tvářit se jako king ???!!! Je tady více takových kapel, co upřednostňují kvalitu před kvantitou, a hlavně před laciností a podlézavostí, ale bohužel tento systém o nich neví, jelikož nechce!!! Zkrátka je nepustí mezi sebe, jelikož by měl najednou srovnání a možná by se musel i změnit. A to je pro určité lidi absolutně nepřijatelné!!! Proč hledat nové kvalitní kapely a něco i zariskovat, když můžu s klidem prodat jakoukoliv „sračku“ se slovy „trh si to žádá“?!! Prostě to v této konzumní společnosti jinak nejde!!! Vždyť se podívej, jaké kapely vyhrávají soutěže a dostávají se do centra pozornosti!!! Nic, co by stálo za řeč ve smyslu – to je něco kvalitního či nového, neřku-li revolučního. To se vždycky musí počkat na to, co se objeví venku, a pak se to tu prodává jako něco, co letí, co je tak nějak "in", a každý se tak najednou snaží hrát!!! Naštěstí my budeme dělat muziku vždycky pro naše potěšení a nikoliv pro nějaký kalkul nebo co!!!! Prostě a jednoduše děláme muziku, jak nejlépe dovedeme, a ne pro nějaký byznys. Vem si třeba takové Řecko.To je ráj pro progmetalové kapely.Tam si to ti lidé náležitě užívají. A kapelám tohoto ražení se tam musí hrát jako ve snu. Takže je to spíše v lidech. Ale najdou se tu i vyjímky a za ty jsme opravdu moc vděčni. Pro ty to děláme především!!!

Vzpomínám si, že v souvislosti s opusem „Philosophy Of Ages...“ se někde objevila zmínka, že Lerry prožívá jakýsi tvůrčí přetlak, který měl přerůst do jakéhosi nového projektu. Lze osvětlit, o co šlo a jak to v tuto chvíli vyhlíží?

Tak ta zmínka rozhodně nelhala.Ten tvůrčí přetlak jsem realizoval právě s Peterem a, jak už jsem se předtím zmínil, má název Personal Signet. Je to takový melodický art rock – metal (wooow!!! pozn. - VŠ -). Momentálně máme dokončených 9 věcí, které se neustále pilují, jelikož v září tohoto roku by jsme s tím chtěli do studia. Doufejme, že se nic nepředvídatelného nestane, a nám se to vše podaří zrealizovat do konce tohoto roku. Tak že se máte určitě na co těšit (tak to rozhodně, pozn. - VŠ -)!!!!

No a jaké kují SCENERY v současnosti plány? Jak se vyvíjí koncertní činnost?

Momentální naše největší starost je sehnat bubeníka. Takže pokud někdo čte tento rozhovor a ví o někom, nebo je dokonce sám bubeník a chtěl by to s námi zkusit, může se nám ozvat. Určitě se nějak domluvíme.Takže jak vidíš, řešíme spíše personální a materiální věci. Je tedy fakt, že už jsme probrírali pár vizí, jak by mohla vypadat naše další deska a kam by měla asi směřovat, ale pokud nebude bubeník, nemá cenu o tom zatím moc uvažovat, jelikož i on bude jedním z těch hlavních lodivodů, který bude určovat, kam se naše muzika bude ubírat dál. Jinak v současné době si užíváme spíše tu koncertní pohodu. Myslím opravdu pohodu, jelikož už tu není ten element, který nám ji tak nějak vždycky uměl něčím narušit.

A na závěr připoj něco vlastního, sdělení, vzkaz, výzvu či tak něco, pro širokou obec soustředěnou vůkol „Vyplašence“...

No, ať vám to jako štábu vydrží co nejdéle a ať máte lidem hodně co nabídnout a třeba i objevit pro ně doposud neznámé a zajímavé kapely. Jinak všem ostatním bych přál hodně dobré a kvalitní muziky a hlavně, aby měli stále chuť a důvod chodit na koncerty. Třeba i na ty naše. Tobě dík za prostor a za zajímavé otázky.

Velmi rádo se stalo...

Diskografie

Scenery 96 (demo) 1996
The Drowning Shadow Of Mankind 1997
Philosophy Of Ages... 2002
Continuity 2006

Odkazy:
http:// www.scenery.wz.cz
http://www.bandzone.cz/scenery


zpět
Rozhovor přečten: 4096x         Autor: Vratislav Šantroch