Whiplash ... Články ... Profily
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014
HARLEJ
BRUTAL ASSAULT 2013

Rozhovory:
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.
DIPTHERIA

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 15885 x
CALES
22.10.2006 | 13342 x
HARLEJ
05.10.2006 | 12868 x
HARLEJ
29.10.2006 | 12777 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 12720 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 33619 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 13726 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 13578 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 13570 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13319 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 16826 x
HARLEJ
31.10.2006 | 16655 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 14979 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 13983 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 234
Počet rozhovorů: 229
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
Sex, drogy a MÖTLEY CRÜE




Těžko by jste dnes hledali kapelu, která tak proslula drogovými excesy a bujarými večírky, jako právě čtveřice z Los Angeles. MÖTLEY CRÜE v polovině osmdesátých, devadesátých let skutečně „devastovala“ svět showbussinesu a dá se říci, že tomu tak je i dnes. Ale jak to vlastně všechno začalo?

Mladičký Frank Ferrano, jenž se později nechal přejmenovat a vystupoval jako Nikki Six, byl už odmala velice problémový výrostek, který naprosto nic a nikoho nerespektoval, jediné, co pro něj mělo smysl, byla hudba. V jednadvaceti letech proto hraje na postu baskytaristy v kalifornské kapele LONDON. Za čas potkává svého nerozlučitelného přítele do nepohody, Thomase Lee Basse (Tommy Lee). Ten hrál tehdy v kapele SUITE 19, ze které později odchází, aby si mohl společně s Nikkim Sixxem založit vlastní kapelu. Tommy byl stejně jako Nikki blázen do hudby, konkrétně do bicích. Tento charismatický napůl Řek a napůl Američan již od svého útlého věku bubnoval na vše, na co si jen dokážeme vzpomenout. Jak už to tak bývá, netrvalo dlouho a první hrubé základy MÖTLEY CRÜE byly na světě... O něco později přišel do CRÜE i Micky Mars (Bob Alan Deal), na kterého přišli naši hoši pomocí inzerátu. Značka:

„Hlučný, drsný, agresivní kytarista je volný.“

Micky byl malý, velký shrbený muž (díky nemoci, jenž mu napadala všechny klouby) a Nikki Sixx mu nedával příliš moc nadějí. Vše se změnilo, když tento PAN KYTARISTA vyloudil ze svého nástroje první tóny… Bez přemýšlení byl přijat. Nyní zbývalo jediné, sehnat někoho na post zpěváka. Shodou okolností znal Tommy Vince Neila ze střední školy, a tak byl problém záhy vyřešen.
Vince Neil byl chlapík s natupírovanými vlasy a s neopakovatelným hlasem. I stalo se... a čtyři kluci z ulice vdechli život tělesu, jehož okázalost a despekt vůči všemu, jim nadobro změnil život!
První album „Too Fast For Love“ spatřilo světlo světa v roce 1981 a na tehdejší dobu rozčeřilo vody stagnujícího rocku opravdu stylově.



Celý debut odstartovali MC singlem „Live Wire“, jehož nátura zapříčinila, že má dodnes své místo na koncertech.
Textařem v té době byl výhradně Nikki Sixx. Přestože to byl slibný začátek, tak do podoby, v jaké známe MC, to mělo ještě daleko.

Image levných prostitutek, coby průkopníků glam rocku a návštěvníků alkoholových dýchánků, z této party udělalo až jejich druhé album: „Shout At The Devil“, vycházející v roce 1983. Odteď to bylo s MC jako na horské dráze.



Úspěch onoho alba nezapříčinil „jen“ skvělou prodejnost a další koncertní hit v podobě titulní skladby, ale také se začaly objevovat první problémy se zákonem.
Další album se objevilo po dvouroční pauze. „Theatre Of Pain“ nebylo ale ani zdaleka tak úspěšné, jako předchozí dva počiny. Jakoby MÖTLEY CRÜE usnuli na vavřínech. Uhlazený zvuk a uspávající melodie bohužel vzali za své.



Přesto se mezi tou kupou šedi skrývá jeden z největších hitů našich rockerů - „Home Sweet Home“

Hoši si i přes nevydařené album užívali co to šlo, a tak je nadmíru jasné, že drogy a alkohol byly ustavičně na pořadu dne.
Tento zhýralý život si poprvé vybral svou daň… Když to Nikki Sixx přežene s heroinem a ocitne se v klinické smrti. Ostatní členové MC ho krátce pokládají za mrtvého, stejně tak i fanoušci. Po převozu do nemocnice Nikki utíká domů, kde si s úsměvem na rtech nahraje na svůj záznamník nový vzkaz:

„Dovolali jste se k Nikkimu Sixxovi, Nikki Sixx je mrtvý.“

Ihned po nahrání onoho vzkazu jde Nikki do koupelny, tam si dá další dávku heroinu, aby se záhy skácel znovu na zem.
A jakoby toho nebylo málo, v téže době řídí Vince opilý, ve vysoké rychlosti zaviní srážku, při které přímo zdemoluje své auto. Na místě spolujezdce tehdy seděl Vincův přítel Nicholas „Razzle“ Dingley z HANOI ROCKS, jenž bohužel zemřel. Vince byl zatčen a odsouzen k osmnácti dnům vězení.
Krátce nato (rok 1987) vzniká album „Girls, Girls, Girls, které skupinu znovu nakopne tím správným směrem. Název desky krásně koresponduje s jejím obsahem.



Nabídne dnes již ověřené fláky: „Wildside“, „Jailhouse Rock“, či titulní „Girls, Girls, Girls“. Rok 1987 dožene naše hrdiny do protialkoholních léčeben, aby po celkové detoxikaci svých těl, mohli zažít první opravdový milník své divoké kariéry.

Páté album „Dr. Feelgood“ konečně kapele přineslo ovoce v tom pravém slova smyslu. Silné melodie, stadiónové hity, miliónové prodeje a první místo v britské hitparádě.



Co více si ještě přát? Ovšem pokud píšu o tomto albu, neměl bych zapomenout na člověka, bez jehož přičinění, by jen stěží toto dílo dosáhlo takového úspěchu. Řeč není o nikom jiném, než-li o producentovi Bobu Rockovi. Tento člověk nastolil ve skupině pořádek, tedy alespoň pro toto období. Vyžadoval striktní dodržování všech schůzek a zatrhl hochům nadměrné požívání lihovin. Nikki Sixx se k tomu vyjádřil následovně:

„Bylo to za ta léta poprvé, kdy jsme byli všichni střízliví.“

Ovšem, jakmile se dostavil takovýto obrovský úspěch, netrvalo dlouho a vše bylo opět ve starých kolejích. Přestože „Dr. Feelgood“ byla skutečně excelentní nahrávkou, co skladba, to hit, pojďme si připomenout ty největší: Samozřejmě to byl titulní song, dále pak „Slice Of Your Pie“, která pokračuje v zaběhnutém tempu a v neposlední řadě by se slušelo zmínit i zdařilou baladu „Without You“. MÖTLEY CRÜE opojeni úspěchem si dali na chvíli oddech se skládáním nových písní a v roce 1991 vypouští do světa svou první bestofku s názvem „Decade Of Decadence“.



Jedná se o kompletní zmapování tehdejší diskografie, jenž obsahuje navíc cover „Anarchy In The U.K.“ od SEX PISTOLS.
V docela krátkém sledu se kapela rozhodla jednou provždy říci dost a odměnila frontmana vyhazovem. Vince Neil byl v očích ostatních flákačem, který se nikterak nepodílí na tvorbě nových skladeb, na zkoušky chodí neustále pozdě a k tomu všemu ještě navíc hodně pod obraz. Vince tehdy opravdu nebyl ve své kůži, neúměrně pil (nejen kvůli úmrtí své tříleté dcery Skylar) a jeho kapelu nahradilo automobilové závodění. Několikrát to zkoušel jako sólista, ale nikdy nedosáhl takového úspěchu jako s CRÜE. Za Vince musela přijít pochopitelně náhrada, a to v podobě zpěváka (tehdejší CREAM) Johna Corabiho. Později následovaly další hádky, když byl Micky Mars nařčen, že je horší kytarista, než Corabi. I přes různé dohady příchod nové osoby vlil kapele novou krev do žil a vzniklo CD - „Mötley Crüe“. Toto album však úplně propadlo, následovaly dlouhé debaty s právníky MC a Vince Neila.



Všichni, krom kapely samotné, si uvědomovali, že bez bývalé persóny to jednoduše nepůjde. Nakonec se fanoušci dočkali a v roce 1997 byla obnovena původní sestava, která se prezentovala zároveň novou deskou „Generation Swine“. Ovšem, kdo čekal nějaký zázrak, tak se šeredně spletl – úspěch se nedostavil.



Moderní pojetí skladeb vzalo za své. Nemluvě o tom, že Vince Neil byl stejný, ne-li horší, než před tím a nejvíce tím byl frustrovaný Tommy Lee. Vše vyvrcholilo vzájemným pěstním soubojem po amerického turné. Tommy po tomto incidentu opouští MÖTLEY CRÜE na šest let a věnuje se sólové dráze. Do kapely přichází nový člen Randy Castillo.

V roce 2000 vzniká nová fošna „New Tattoo“ která snad byla ještě horší (co se týče prodejnosti), než předešlé album.



Ale jako by toho stále ještě nebylo málo, v témže roce umírá Randy na rakovinu plic. Zdá se, že MÖTLEY CRÜE jsou už nadobro zlomeni, skupina upadá na pět let v zapomnění. Po období stagnace jsou CRÜE zpět! V roce 2005 vychází další kompilace největších hitů - „Red, White & Crüe“. Je absolvováno americké turné „Carnival Of Sins“, jehož se v r. 2006 dočkáme i jako záznamu na DVD.
Dále pak kapela spisuje autobiografii „The Dirt: Confessions Of The World´s Most Notorious Rock Band“ a Nikki Six vydá zpověď o svých drogových dýcháncích v knize „Heroin Diaries: A Year In The Life Of Shattered Rock Star“.

(obě tyto knihy budou časem zrecenzovány na našem webu)

Zatím poslední album MÖTLEY CRÜE s názvem „Saints Of Los Angeles“ vychází v roce 2008, a to v původní sestavě.



Tvrdé riffy s nátiskem našich starých známých jsou pro tuto desku typické. Za největší hitovky tohoto (po letech) skvělého alba považuji: „Saints Of Los Angeles“, „Down At The Whisky“, „Mutherfucker of the Year“, „The Animal In Me“. O tom, jak aktuální novinka zní naživo, se může přesvědčit už 17.6. v Praze, kdy Los Angelští neurvalci navštíví v rámci turné i nás.

Zdá se, že MÖTLEY CRÜE jsou pro jednou zase naladění na tu správnou frekvenci, ale jak dlouho jim to vydrží, to ví jen Bůh...


zpět
Článek přečten: 10857x         Autor: Jiří Marek