Whiplash ... Články ... Profily
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY

CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014

Rozhovory:
IMODIUM
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16427 x
CALES
22.10.2006 | 13903 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13427 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13332 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13321 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34329 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14363 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14213 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14198 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13906 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17481 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17446 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15728 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14666 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 236
Počet rozhovorů: 230
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
Vzpomínky na VADER




Jednoho krásného dne jsem se vydala do Uherskohradišťského klubu Mír na koncert polských Vader v doprovodu Purgatory a Depresion. Toho večera mě Skull (bicí Krabathor) osobně seznámil s kapelou Vader a od té doby jsme se stali takovými vzdálenými přáteli. Když tak vzpomínám, nepamatuju se, že by se ke mně neznali. Ba naopak. Vždy byli velmi přátelští a téměř na každém koncertě mě Peter zdraví už z pódia. Jsem velmi hrdá a moc si toho vážím, že naše přátelství trvá dodnes. I když se jejich sestava několikrát za tu dobu změnila a vždy mě mrzelo, když někdo odešel, vždy i nově příchozí byli hned kámoši. Ale největší ránou pro mě byl odchod Doc (bicí), bohužel to byl odchod na věčnost, i když v té době již nebyl členem Vader já ho pořád jako člena Vader měla. Když mi jednoho srpnového odpoledne došla smska „ Doc zemřel“, nechtělo se mi tomu věřit. Bohužel pravda byla taková a došlo i na slzičky. Každý rok v srpnu a při každém vzhlédnutí Vader si na Doc vzpomenu. Jistý čas jsme se potkávali hodně často, vystupovali v okruhu stovek kilometrů a Vader jsem si nenechala nikdy ujít. Když jsem se vypravila na jejich koncert do nedaleké Vídně odnesla jsem si odtud vzpomínku hezký večer. Tento výlet jsem zdokumentovala, ale bohužel z důvodů ukončení tištěného Whiplash nikdy nevyšel. A když jsem nedávno opět vzpomínala napadlo mě, že na něj zavzpomínám tak nějak veřejně tímto zážitkem. A kdo ho znal určitě rád zavzpomíná se mnou……

VADER + SEEDS OF SORROW, VÍDEŇ – SHELTER CLUB 5.2.1998

Vídeň, město veliké a najít v něm Shelter club je v celku kumšt. Club je tak zapadlý, že tři hodiny pátrání po něm je pro mě osobní úspěch hahaha. Přibližně v 17hod. jsem na místě a nestačím se divit. Tady má hrát Vader?? Pódium je šíleně malé a plac pod ním jak by smet (klub Mír v UH je proti tomu větší hala).
„Čau lidi, mrzí mě, že nejedete jarní tour po Čechách a Slovensku“. Je má první věta jen co vejdu do šatny. Kluci z Vader jdou do kolen a nestačí se divit cože tam dělám tak daleko od domova. „ My nemáme šňůru u Vás? O tom nic nevím“. Odpovídá Piotr. „Radek Bubeníček mi říkal, že jedete tour s Morbid Angel“ já na to.
„Škoda, moc jsem se na tuto šňůru těšil, mám moc rád české publikum. Počkej chvilku hned to zjistím“ a odbíhá.
Mezitím se vítám s ostatními a s Mauserem a Docentem probíráme letošního Silvestra. „No já jsem na Silvestra seděl doma a pořádně se opil z piva. Opil jsem i svého kámoše co byl se mnou. Oba jsme byli úplně najebaní“ říká s úsměvem Mauser. „To já jsem se bavil s děvčaty při pivu, šampaňském a nechyběli ani narkotika“ s různými úšklebky říká Doc. a somruje ode mě další cigáro. V tom přichází Peter a už z dálky na mě volá. „ Martino máš pravdu, jedeme turné s MA a zahrnuje to asi 50 koncertů, což vychází přibližně na dva měsíce a bohužel v Čechách bude jen jeden koncert a to v Praze 5.4.1998. A budu moc šťastný, když tam přijedeš“. „ No jasně. Vader si přece nenechám ujít“ odpovídám. Do začátku koncertu schází ještě nějaká ta hodinka. Peter si mění struny, Shambo hulí trávu, Doc. háže do sebe už asi pátý jogurt a na můj udivený pohled odpovídá „miluju jogurty“. Hmm, to já a Mauser konzumujeme pivo značky Gambrinus a povídáme si.“ Kapela Chris Agony byla super, ale Vader je lepší o hodně, víš vždy jsem více tíhnul k death metalu jak k blacku. Z blacku mám rád hlavně Immortall, ale i takové Cradle Of Filth. A představ si, že hrozně miluju Deicide a teď se mi konečně splní sen a já (Vader) s nimi budu hrát. Ještě jsem je neviděl“. Přerušuji ho a chválím se „to já ano v Praze a mám i fotky s Glenem“. „ Tak to ti závidím, moc se už na to těším“. Doc má neustále nějaké připomínky a neustále nám skáče do řeči. „Jasně Vader je nejlepší a Vader chuje a tom nikdo neví“ a pořád se chechtá. No tak tomu moc nerozumím polština je polština. „Doc když se chceš bavit, pověz mi jak je možné, že tak bezvadně stíháš hru na bicí ? To co předvádíš na Black To The Blind je neuvěřitelné, někde jsem dokonce zaslechla, že to musí hrát automat“. Zamračeně se na mě podívá a po chvilce dumání skoro naštvaným tónem odpovídá „ No kurva nevím, to kurva člověk nemůže hrát na bicí?“ Zachraňuji situaci. „ Néééé já si to nemyslím, viděla jsem tě hrát na živo už mnohokrát a vím co dokážeš, máš moc dobré nohy“. „ Ále….nohy mám dobré? Chceš je vidět?“ a s nadšením vyhrnuje nohavice. Mauser se přidává „dobré nožičky, dobrý Doc , ale já taky“ směje se. Při neustálém pokřikování do diktafonu „ kdo tam? Martinááááááá, Martináááááááá“ je odvolán i s ostatními na večeři alá špagety na kdoví jaký způsob. Tak to já mít nemusím a raději se odebírám na čerství vzduch, pasivně trávu kouřit nemusím. A to už se pomalu chystá vystoupení SOS. Mauser mě tahá za ruku ať to jdu s ním omrknout.
Plac před pódiem je plný a pokud nechceme aby nás ušlapali musíme obsadit poklidné místečko těsně před mixem. I když je SOS domácí a jejich úspěch se dal čekat, i tak si myslím, že si tak velkolepé ovace po každém odehraném songu zasloužili. To pódium je opravdu moc malé, sotva se na něj pětice kluků vejde. Hm tak to jsem zvědavá jak se tady vleze šesti členná blackovka Liar Of Golgotha, která tady bude mít koncert 2.4. společně s Enthroned a legendou Dark Funeral. Alex a spol. do všech přítomných hustí materiál, který bude zvěčněn na cd začátkem léta. Velmi melodický death metal s ultra rychlými vypalovačkami se občas zmírnil melodickými vyhrávkami, které Alex doprovázel čistým, ale poměrně nízkým vokálem. Někdy hlas položil do hlubokého chrapláku, jindy vytáhl do uječených výšek. Z důvodu stísněného prostoru museli domácí improvizovat svými pohybovými kreacemi, přesto se dalo na co dívat. Jinak mezi námi ženami, pět chlapů na pódiu, polovina z toho mírně odhalená to by bylo aby se nemělo na co dívat hahaha. Asi hodinkové vystoupení Alex pár slovy ukončuje a už se chystá pódium pro hosty z Polska.
Je půl desáté a Vader kromě Mausera a Doc se ještě nevrátili z hotelu, kde se byli ubytovat a nanosit přebytečné věci. V jejich společnosti se opravdu člověk nenudí a kopa veselých příhod, nápadů a bláznivých návrhů nám nepřetržitě vháněli úsměv do tváří. „ Budeme pokračovat po koncertě“ a s úsměvem se odcházejí připravovat na pódium.
Mlha zahalovala čtyři postavy na pódiu, ze kterého se ozval Piotrův drsný, ale velmi příjemný hlas „ahoj Vídeň“ a pokračuje ve svém úvodním proslovu. A už se strhuje další excelentní vystoupení. Na malý prostor doplatili i Vader, takže kdo je zvyklý na jejich vrtulovou show, musel si ji dneska trochu přimyslet, ale jenom občas asi do té doby než se Piotr praštil nosem o mikrofon, díky němuž si odnesl malou modřinu. Mauser se už dokonale zabydlel v řadách Vader a s ostatními předhazuje mezi zůčastněné všechny své hity od Dark Age, Sothis až po novinkové fláky Carnal, Fractal Light a při Black To The Blind, kdo neutekl toho v kotli né uvařili, ale ušlapali. Téměř komorní vystoupení, zhruba sto lidí, nikomu nezabraňovalo v tom pobavit se tak jak se jen dá pobavit na správném Vaderovském koncertě. Dohrál poslední song, ale nenasytní fans stále volají death metalovou star zpět a už ani nevím pokolikáté. Ale úplnou tečku na konec dělá cover verze od Celnic Frost. Zpocení Peter, Mauser, Doc a Shambo ani v šatně nemají klid k a ani jim to trochu nevadí a pro své fanoušky jsou neustále k dispozici. Podepisují se plakáty, trička, vstupenky dokonce i mikiny a nechybí ani foto sesion. Všichni jsou dost obětavý, hlavně Peter je ke všem velmi přátelský a nikomu nic neodmítne. Když už je po všem jdeme do baru. Z repráků se valí mjůzik, Doc a Shambo hulí opět marjánku a Peter nosí pivo, které osobně mě už moc nejede. „ Po koncertě si vypiju a dokonce si dám i trávu, ale před koncertem ne“ vysvětluje svou celodenní absenci v pití Piotr. Za to zbylá trojice nasávala jak urvaná z řetězu haha. Ve finále se míchali takové drijáky až se mi točili panenky. Všichni se vlní v rytmu Faith No More a při Slayer Peter konstatuje a všichni mu přikyvují „ miluju Slayer, máš je taky ráda?“ Váhám „ no kdysy jsem je poslouchala, ale teď už tíhnu k trochu jinému stylu“. Hodina pokročila a mi se loučíme s ostatními vytrvalci a vcházíme do mrazivých větrem šlehaných ulic, kde ještě asi hodinu hledáme hotel Panorama,jenž nám má poskytnout nocleh. Kruté ráno po tolikati pivech nejhůř snáším já a Mauser, ale ve zdraví jsme to všichni přežili hahaha. A můžeme se vydat na další cestu. Vader dojedou svou samostatnou tour, potom je čeká šňůra s Morbid Angel. Letní měsíce budou patřit dvouměsíční návštěvě Japonska a podzim? Ten bude patřit nám. A já se odebírám na vlakové nádraží Vídeň - Nord, kde mě vláček odveze domů.


zpět
Článek přečten: 11383x         Autor: Martina Kurtinová