Whiplash ... Články ... Z archivu
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014
HARLEJ
BRUTAL ASSAULT 2013

Rozhovory:
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.
DIPTHERIA

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16336 x
CALES
22.10.2006 | 13816 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13350 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13248 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13238 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34229 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14267 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14117 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14106 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13826 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17368 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17329 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15622 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14551 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 234
Počet rozhovorů: 229
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
Blackmore´s Night
Hudci vůkol ohňů



     Následující písmo jest švabachem sepsáno léta páně 14.. (15.., 16..?). Žijeme v temných, ale zároveň fascinujících dobách, jež se dozajista konců nikdy nedoberou. V časech středověku. Renesance, chcete-li, kdy umění, i muzikální, rozkvétá květem voňavým a nevadnoucím. Po kraji stařičké dobré Anglie bloudí potulní minstrelové, již ani nepamětliví času požehnaného, kdy své meče, dýky a kuše za kytary (loutny?), či mandolíny zaměnili, a svou hudbou rozdávají lásku, radost i naději (mne obdarovali ponejvíce tím druhým). Všude je vítají s náručí dokořán, lidé je horečně milují ve všech krajích. Hoja, hoj! Nechť zář právě zažehnutých loučí rozjasní líce naše, aby nám nic nestálo v úmyslu zasednouti na nádvoří hradu našeho k prostřené tabuli. Nuže, přikročme k hodování tomu! A vy tam, hudci, staňte vůkol ohniště a svou hrou zkrášlete nám ten požehnaný čas hodokvasu! Ve včerejší, ne tak krásný jako je ten dnešní, den jsme tu měli "jakési" Skyclad, dnes jste nás svou více než vítanou přítomností poctili vy. A věřte nám, my jsme skutečně nadšeni z toho. Touha naše jest totiž taková, že bychom rádi na chvostu vaší aureoly zpět do fantazie. Vezmete nás sebou? Platíme zlatými mincemi.



Trubadůrův odvěký sen

     Vy, vůdčí trubadůři, se prý jmenujete Ritchie BLACKMORE a Candice NIGHT. Ty, maestro Ritchie, jsi ten, co tak s noblesou a grácií vyluzuješ ty filigránské tóny ze své dvanáctistrunné a rovněž tak i šestistrunné elektrické přítelkyně, mandolíny, či baskytary a občas udeříš i do bubnu případně tamburíny. A pokud se v budoucnu ještě někdy narodíš, třeba 14. 4. 1945, budeš v onom svém příštím životě hrát na kytaru v kapelách, mimo jiné, Deep Purple a Rainbow a cizí ti nebudou ani jistá dostaveníčka s tzv. hudbou klasickou. Ale tvým odvěkým a neutuchajícím snem bude, ačkoliv jako rodilý Angličan přesídlíš do kraje Nového světa, natočit jednou své komorní pojetí keltských, ale i jiných (irských) folk - popových variací na renesanční téma na album, jež pojmenuješ více než pregnantně "Shadow Of The Moon". Stalo se a v newyorské katedrále Minstrel Hall jsi takřka naživo (víš, to je takový výraz muzikantů budoucnosti pro nahrávku, jež vzniká spontánně, bez velkého dodatečného kouzlení ve zvukovém studiu) svůj sen beze zbytku naplnil. Ty, Candice, jsi ona plavovlasá dívka - žena, jež na Ritchieho snítku vznešených a ušlechtilých tónů tak podmanivě a subtilně pěješ a kterou si maestro Blackmore vybral jako pěvkyni a autorku lyriky pro onu vysněnou desku. Zároveň ale také, pro časy, jež teprve nastanou v roce 1995, jako doprovodného slavíka pro album jeho Rainbow "Stranger In Us All". Zde budeš onou tenoučce a podmanivě pějící vílou - nymfou ve skladbě "Ariel", kterou dokonce rovněž otextuješ. Ovšem textem potažmo opatříš na zmíněné desce i skladby "Wolf To The Moon", "Black Masquerade" a "Hall Of The Mountain King", přičemž posledně jmenovanou zkomponuješ vyjma aranží celou. Šikovná to princezna jseš a budeš, co povíš dvore můj? Ale co váš doprovod? Představte nám svoji družinu. Říkáte klávesista Pat Regan, doprovodný pěvec Scott Hazell a vypůjčené trio The Minstrel Hall Consort, jmenovitě houslistka a violistka Lady Green, violoncellista Tom Brown a trumpetista a hornista Gerald Flashman? Jsou fakticky skvělí, usaďte je na galerii.



Trubadůři v měsíčním stínu

     Na popsání onomatopické desky "Shadow Of The Moon", oné hudební intarzie, delikatesy, histriónského dua Blackmore/Night jsou jakákoliv slova naprosto zbytečná a prázdná. Všechno to tak trochu dává ve vzpomínkách vytanout odkazu interesantního spojení Mike Oldfield - Maggie Reilly, ale v jistém esoterickém zabarvení vyjeví se posléze také Enya. Obojí je ovšem přikrčeno pod akustičtější plachetkou, přičemž si zde ale pochopitelně užijeme, i Ritchieho ve své magnificenci výsostně charakteristických klasických sól na elektrickou kytaru. To je nejvíce poplatné remaku hitůvky "Wish You Were Here", patřící původně partičce Rednex. Co mi ale vyloženě srazilo hlavu do korbelu malvazu byla po šalamounsku do dobového děje vklíněná "Writing On The Wall", rozeznívající se coby tradicionál z Čajkovského baletu "Labutí jezero", v diskotanečním rytmu, aniž by tím opus nabral na sebemenší kýčovité chytlavosti. Ehm, ehm, až mi z té křehké nádhery sousto pečené zvěřiny zaskočilo v hrdle. Tož rychle zapít. Vínem. Víno na kuráž a pomilovat markytánku... Á propos, znáte onen nápěv, třeba v úpravě našeho Spirituál kvintetu? Poslechněte si příznačně pojmenovaný tradicionál "Play Minstrel Play", v níž spolek minstrelů jako speciální host doplňuje se svou magickou flétnou znamenitý Ian Anderson z Jethro Tull, a uslyšíte jakoby jeho přearanžovanou verzi (tradicionálů se zde nalézá celkem šest).

Princ a Popelka

     Vyhlíží to jako pohádka (Princ a Popelka?), zní to jako pohádka, ale pohádka to není. Tak co to tedy je? Poslechněte si a pak mi to povíte. Ale beztak ta jejich mysteriózní muzika je pohádková. Pozvedněme korbely, neboť kytarovému učiteli národů se v "Měsíčním stínu" ("Shadow Of The Moon") narodilo další dítko. (Mega) opus přinejmenším první poloviny letošního roku. A vy, čtení pergamenu pradávného tohoto chtiví, pranic nedbejte diletantského písma takového, jaké čísti možno v hanopisech o díle našeho zájmu vzoru recenze ve Sparku č. 7/97. Autorovi v ní vadí neoriginálnost a vykrádání nápadů a přitom o pár stránek dále (v recenzi alba Johna Westa) mu ve své podstatě totožné konání nevadí vůbec, ba takřka naopak. Oh, jak učebnicové odporování si sám sobě.
     Stali jsme se bezpochyby poutníky na skvostné výpravě, na moderní bázi vymodelované, do bájí, do keltské a jiné historie. Za poznáním. A za bohulibé konání toto, za ono průvodcovské počínání na popsané výpravě, nechť slunce bez ustání dopadá na tváře Ritchieho Blackomorea (i přesto, že, a vše tomu nasvědčuje, přepustil svůj matadorský post v hardrockové galaxii jiným) a Candice Night. Nechť svými paprsky šperkuje a vyhřívá i jejich piedestaly.



Odkazy:
http://www.blackmoresnight.com
http://candicenight.com


zpět
Článek přečten: 3724x         Autor: Vratislav Šantroch