Whiplash ... Články ... Z archivu
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014
HARLEJ
BRUTAL ASSAULT 2013

Rozhovory:
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.
DIPTHERIA

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16324 x
CALES
22.10.2006 | 13799 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13335 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13228 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13218 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34209 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14244 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14094 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14083 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13806 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17348 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17300 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15597 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14532 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 234
Počet rozhovorů: 229
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
Metallica
Očistec vášně



     "Těžko říct, zda je dobré věnovat se METALLICE zrovna od stádia alba 'Garage Inc.'. Vždyť naše ostatní desky jsou přinejmenším také tak kvalitní, takže fanda si může vybírat, odkud začít."
     (Pro následující text naprosto eminentní slova Larse Ulricha.) Během uplynulých zhruba osmi let jsme se v průmyslu těžkého kovu stali, a neustále jimi jsme, svědky té zřejmě neodvratitelné skutečnosti, kterak se podivně rozvrstvilo fanouškovské zázemí sanfranciské rockové legendy jménem METALLICA. Pro kompletnost, její dnešní podoba personální listiny se pyšní jmény Lars Ulrich (bicí, nar. 26. 12. 1963 v Kodani), James Hetfield (zpěv a kytara, nar. jako James Alan Hetfield 3. 8. 1963 v Los Angeles), Kirk Hammett (kytara, nar. 18. 11. 1962 v New Yorku) a Jason Newsted (nar. 4. 3. 1963 v Phoenixu). Nahlédněme při velevítané příležitosti jejího nastávajícího pražského vystoupení na celou tu vpravdě zapeklitou věc a na další poznatky zevrubněji a hezky zblízka. Vstupujme tak na leckdy hodně tenký led, brnkejme na citlivou strunu a balancujme na ostří čepele.

Soumrak bohů

     Postupem, v preambuli mého dnešního zamyšlení zmíněné doby osmi let se, pokud jde o METALLIKU, masa rockových přívrženců vyprofilovala do pěti základních kategorií. Lhostejno však, stalo-li se tak hned v roce 1981 (geneze skupiny), po emisi tzv. "černého alba", po vyložení "Nákladu", či záhy po vysypání další fůry s jeho zbytkovým materiálem. Mohlo jít též o důsledek vydání loňského tuplovaného, garážového opusu, skýtajícího dlouhý seznam více, či méně zdařile přetvořených kompozic. První skupinu tvoří vůči danému souboru neutrální postoj zaujímající a vyložený odpor k němu nevykazující rockoví fans, které dopad onoho metalového fenoménu nikdy a nikterak nezasáhl (přezírán je jim šuma fuk). Druhá vrstva je naopak tou, která ony věru emeritně vlivné Yankees od základu proklíná, nemajíce je zarputile ani za mák v lásce. Do třetího společenství, tedy toho, které je mé maličkosti osobně nejsympatičtější, zařaďme obrovský masiv pokorně zavilých stoupenců, kteří budou své modle stranit třeba v horoucích peklech i kdyby čert na koze jezdil a Ulrichovci vydali hodinovou desku ticha. Zde se dá bezostyšně hovořit o lásce až za hrob. Čtvrtá kategorie je disentem a zahrnuje takové rockové lidičky, kteří po některém z počinů "Metallica", "Load", "Reload" či "Garage Inc." čtveřici, ať už z jakýchkoliv příčin zavrhli a ve svém nitru poslali do hlíny tvrděrockového krchova. Páté uskupení je naopak druhým sympatickým, jelikož po některém z citovaných děl nalezlo v jezdcích na blesku zalíbení. Při vyvinutí byť malé snahy bychom se samosebou dopátrali též řady subdivizí hudbymilovných a rocku oddaných, kteří svůj vztah a postoje k METALLICE nejrůznějšími způsoby kombinují. Ovšem ti nejsou v tomto případě až natolik důležití, pročež je s omluvou ponechme stranou.

Bod zlomu

     Nechápu a podle všech známek ani nikdy nepochopím postoj popsané čtvrté kategorie. Proč ten obrat o 360o v názorech jejích příslušníků, proč to upadání v nelibost? Načež se ptám: je něco zavrženíhodného na tom, když někdo či něco prochází vývojem? Zvláště v dnešních kinetických časech, kdy se na naší planetě neustále mění vesměs vše? A METALLICA přeci nikdy nebyla konstantním uměleckým tvůrcem, nemám pravdu? Nikdy nenatočila dva opusy, jenž by se daly označit za totožné nebo si silně podobné (připomeňme si, že materiál opusů "Load" a "Reload" měl původně tvořit dvojalbum). Odsuzoval jí někdo, že po zběsile rychlém opusu "Kill 'Em All" nabídla energické baladické básnění na následující kolekci "Ride The Lightning"? Bylo na závadu, že po střídání jemnějších a tvrdších pasáží nastoupila na epochálním "Master Of Puppets" větší semknutost jak ve stavbě skladeb tak ve zvukové podobě? Pravdou ovšem zůstává, že po tragickém úmrtí basisty Cliffa Burtona (nar. jako Cliffor Lee Burton 10. 2. 1962 v San Franciscu, zahynul 27. září 1986 u švédského města Ljungby) naznačila formace na kompletu "... And Justice For All" pro leckoho dechvyrážející kurs směrem k oblastem relativně lehčeji stravitelného bigbítu a toto své snažení korunovala mocně přístupným dílem "Metallica". Hodně příznivců kapely si po dlouhá léta klade radikální otázku, jakou další platformu by asi čtveřice zvolila spolu s nespoutaným svobodomyslným Cliffem Burtonem, kdyby jej nenechavé pracky smrti násilně nevyrvaly z jejích řad. Toto můžeme šmahem odbýt zcela prozaicky, prostě hoďme onu otázku za hlavu, neboť o skutečné odpovědi na ní nelze než spekulovat. Totéž je poplatné i odchodu spoluzakládajícího Dava Mustainea, jenž se odehrál v 83. roce.



Začarovaný kruh

     Vraťme se však k postupné modifikaci hudebního vzezření METALLIKY až do podoby symbolizované dvěma posledními řadovými alby. Kontroverzní produkty "Load" a "Reload" (jen v USA se jich však prodalo přes sedm miliónů kusů!) svým hudebním, byť stále na tvrdou notu laděným zaměřením zabrousily až do mainstreamové pospolitosti, tedy vykrystalizovaly až do podoby počinů přístupnějších a otevřenějších většímu posluchačskému okruhu. A právě tady a právě proto v mnoha párech očí a slechů do té chvíle stoupenců tělesa padla kosa na kámen. Jsme opět u toho. Bezděčná vývojová metamorfóza, či dobře předem propočítaný sňatek z rozumu a s tím související zpronevěra se ideálům? Vzhledem k faktické a neskonalé, tříbené profilaci kapely se já přikláním k prvnímu náhledu na věc. Vlastně sám za sebe pociťuji k němu asociaci, neboť jsem o onom prvním aspektu skálopevně přesvědčen. Pomněte také, že dobrý a správný muzikant dělá hudbu víceméně nejprve pro sebe a až posléze pro okolí. Čili nelze spatřovat nic morálně závadného ani na tom, když někdo začne muziku cítit trochu odlišně a v tom směru jí hodlá taktéž provozovat. Je to pro mne mnohem přístupnější než konání nejrůznějších pozérů, kteří ve strachu, aby neztratili byť jediného fanouška, drhnou stále totéž i přesto, že vnitřně jsou už dávno úplně jinde. Ti budou navíc neomaleně tvrdit, že nic jiného nikdy hrát nebudou, protože nikdy nic jiného necítili a cítit nechtějí. Obdivuji též ten fakt, že ačkoliv je METALLICA partou čtyř výrazných, naprosto svébytných hudebních person, přesto tyto vždy kráčely svým pohnutým tvářením rukou společnou a nerozdílnou. Tak proč nad nimi zarytě lámat hůl?

Náhlé vzplanutí

     Velmi zčerstva si pamatuji, kterak svého blahého času tvrdila fandovská základna a odborná kritika, že skupina Cinderella znamená pro Ameriku totéž, co Helloween pro Německo. Nevzpomínám si však, že by byla masově odepisována záhy poté, kdy vyrukovala s countrymetalově zaměřeným kompletem "Heartbreak Station". A Ulrichovcům je takový odklon vyčítán, notabene měrou nezměrnou. Mimo jiné jsou plísněni za inklinaci taktéž ke country, především na albu "Load". Vždyť ale onen opus přinesl i řadu perel, z nichž pro mne ta nejblyštivější nese název "Until It Sleeps". Přestanu se dívat na televizi jenom proto, že v mém dětství kralovala černobílá obrazovka, přičemž nyní máme již jen barevnou? Vyhodím snad televizor při první příležitosti z okna jenom proto, že se jeho konstruktéři zaprodali původním dvojbarevným ideálům? Vždyť i to je přeci vývoj! Lars Ulrich: "Mám pocit, že hodně lidí teď o nás říká, že jedeme ve stejnejch klišé jako fůra jinejch kapel. Mně je to ale fuk, jelikož vím, že to, co děláme, je něco jinýho. Tady nejde o prachy, jde tu o naše osobnosti. Je to vo tom, že chceme vylézt na pódium, bejt největší kapelou na světě a že chceme dostat mezi lidi více desek než všichni ostatní. Přeci kvůli tomu nebudu přistupovat na nějaký kompromisy." Inu, navzdory tomu, že respektuji svévoli v rozhodování a názorech, si vůbec nemyslím, že je fér nejapně zaplňovat stále prestižním jménem METALLICA kolonky typu "Zahraniční hanba roku", nebo "Průser roku" v nejrůznějších anketách a bilancujících přehledech. Přiznám se, že to naopak považuji spíše za úděsnou ostudu naší. Proč zarputile brojit? "Představte si nás na jevišti a buďte ujištěni, že takoví jsme i v 'civilu'. Nehrajem žádné role, neumíme být licoměrní. Muziku neprovozujem jako práci, čili není naším prostředkem k vydělání peněz. Odráží pouze to, co máme zakořeněný v našich nitrech a čím jsme ve skutečnosti. Asi to zní jako klišé, ale jinak to vyjádřit nedokážu. Ráno vstanu (a opařím se "svařákem", pozn. -VŠ-) z postele, podívám se na svět jinejma očima než tomu bylo minulej den a to se samosebou odráží i v muzice. Z toho důvodu od nás nemůžete očekávat neměnné hudební postupy", hájil by svou kapelu Lars. A připravil by její příznivce na další možný otřes: "Kolekce 'Garage Inc.' završila druhou epochu naší historie. Tu první jsme uzavřeli emisí díla '... And Justice For All'. Další kapitola bude totálně odlišná, jenom zatím nevím jaká. Chtěl bych jít cestou, která radikálně odvede naší muziku odlišným směrem."

Přílivová vlna

     Čas pochopitelně oponou trhnul a nejen "Nákladem" a jeho pokračováním živa jest naše legenda, přičemž na podzim loňského roku vypustila do oběhu svůj další, protentokráte opakovaně garážový počin "Garage Inc.". Jeden z jeho disků přináší materiál nahraný v září a říjnu loňského roku a je přehlídkou jmen, jež ovlivnila její kariéru. Čili vedle remaků z dílen metalových Diamond Head a Mercyful Fate se zde nalézají předělávky punkových Discharge (2x) a The Misfits, nebo hardrockovýh Black Sabbath, Blue Öyster Cult a Thin Lizzy (tradicionál). Vedle solidně pojaté "Turn The Page" Boba Segera se zde věru ale vyjímá skvěle přepracovaná "Loverman" Nicka Cavea, naopak, píseň "Tuesday's Gone" z repertoáru Lynyrd Skynyrd považuji za nejméně zdařilou. Druhý disk shrnuje pak již dříve vyšlý materiál. Jednak "The .98 EP - Garage Days Re-Revisited '87", jeho singlového předchůce "Garage Days Revisited '84" a druhak B-strany singlů z let '88 - '91 a maxisingl "Motörheadache '95", pochopitelně s přepracovanými songy surovců Mötorhead. Tak, jak je METALLICA zaznamenala při oslavě 50. narozenin Lemmyho Kilmistera.

Odvážné fantazie

     Prozatím předposlední zajímavostí z válečného stanu naší skvadry je to, že 22. a 23. března byla její rodná hrouda, tedy San Francisco (divadlo Berkeley), svědkem dvou koncertů, při nichž se čtveřice nechala podpořit stočtyřčlennou losangeleskou filharmonií pod taktovkou věhlasného Michaela Kamena. Ten navíc pro klasický symfonický orchestr patřičně upravil potřebné metallikovské party. Himbajs, že by duch bytostného pokračování pokrokového vývojového procesu? "Během celé naší existence jsme tvořili velké, epické skladby. Ono spojení by je tedy mohlo dostat do rozměrů, o něž jsme usilovali", říká Lars. Tudíž, jak se zdá, zaznamenáváme v tuto chvíli další vývojovou etapu, jelikož, jak Lars promptně dodává: "Hodně dlouho jsme vyvíjeli snahu kráčet různejma hudebními směrama. Tahle spolupráce se tedy jeví jako logickej krok." Michael Kamen přispěchal také se svou troškou do mlýna: "Jak já říkám, nechme Metalliku a symfonii být tím, čím jsou, jelikož tyhle dvě věci mají víc společného, než by se na první pohled mohlo jevit. V hudbě METALLIKY se objevují prvky, které využívali slovutní klasičtí komponisté Brahms či Wagner." No, a já si dovolím dodat, že oba koncerty byly samosebou nahrávány a že onen záznam by měl podle posledních zpráv tvořit do konce letošního roku další zápis v metallikovské diskografii a já jsem nadmíru zvědavý, zda si s jeho pomocí rocková obec opět vyláme zuby či jak se s ním jinak popasuje. Sveřepí šakali sice zavile vyjí, avšak neochvějná karavana táhne okázale dál, a METALLICA vskutku nezadržitelně postupuje opět ku Praze. To aby zde podruhé, v Čechách historicky potřetí, povzbudila nemálo početnou rodinu svých spřízněných duší. Stane se tak v úterý 25. května na atletickém stadionu Slavie a srdnatá družina zde takřka naváže na svou prezentaci při holandském festivalu Dynamo Open Air, která bude té pražské bezprostředně předcházet. První ze speciálních hostů, kteří nebyli v časech, kdy vznikaly tyto řádky, ještě zveřejněni, zahajuje celé to tuzemské tažení již úderem 17. hodiny. Je třeba si uvědomit, že ať máme dnes na muziku METALLIKY názor jakýkoli, naživo jde v tomto případě vždy o mimořádný zážitek, který já mám nezvratně stvrzen osobní účastí na třech vystoupeních oněch nepřehlédnutelných Amíků. Dozajista zazní veškeré nejžádanější památné pecky z letité kariéry onoho kultovního protagonisty. A bude to tam...



Hlavní diskografie:

Kill 'Em All (1983)
Ride The Lightning (1984)
Master Of Puppets (1986)
The .98 EP - Garage Days Re-Revisited (EP, 1987)
...And Justice For All (dvojalbum, 1988)
Metallica (1991)
Live Shit: Binge & Purge (živé trojalbum + video + kniha, 1993)
Load (1996)
Reload (1997)
Garage Inc. (dvojalbum coververzí, 1998)

(kromě hlavní diskografie existuje pochopitelně řada nejrůznějších singlů a maxisinglů v evropských a amerických verzích a celá škála bootlegů a raritních nahrávek)

Vybraná související diskografie:

Flotsam & Jetsam (feat. Jason Newsted):

Doomsday For The Deceiver (1986)

Die Krupps:

A Tribute To Metallica (EP coververzí, 1992)

Apocalyptica:

Plays Metallica By Four Cellos (coververze hrané čtyřmi violoncelly, 1996)
Inquisition Symphony (coververze různých kapel, včetně Metalliky, hrané čtyřmi violoncelly, 1998)

Různí:

Metal Militia A Tribute To Metallica (coververze v podání skandinávských formací, 1995)
Metal Militia A Tribute To Metallica II (coververze v podání převážně skandinávských formací, 1996)

Odkaz:
http://www.metallica.com


zpět
Článek přečten: 3466x         Autor: Vratislav Šantroch