Whiplash ... Články ... Z archivu
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014
HARLEJ
BRUTAL ASSAULT 2013

Rozhovory:
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.
DIPTHERIA

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16326 x
CALES
22.10.2006 | 13803 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13342 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13233 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13223 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34219 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14251 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14104 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14094 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13815 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17357 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17312 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15607 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14537 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 234
Počet rozhovorů: 229
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
Entombed
Přejít zamrzlý fjord



     Je tomu deset let nazad. Toho dne lehce sněžilo. Poslední zbytky dne se utápěly nad oblými temeny kopců, za nimiž se ještě zachvíval purpurový pruh oblohy. Rychle se zkracoval a slábnul. Zamrzlá hladina fjordu jiskřila ve studeném svitu dorůstajícího měsíce, zaseknutého za vrcholky stromů v protější stráni. Podobaly se chátrajícímu cimbuří. Touto podmanivou scenérií pohybovala se po zamrzlé hladině fjordu pětice po zuby ozbrojených vikingských válečníků. Kráčeli vstříc lepšímu příští očekávajíce mirákl ve formě naplnění pod přílbicemi skrývaného snu, dotknout se hvězd. Na blízké pláni sedělo hejno havranů. Malé, černé tečky, jako když malířovi odstříkne od štětce černá barva na čisté plátno. Ne, zatím se nepohnuli, jen někteří pootočili hlavy ve směru pohybu té prazvláštní, řinčivě kovový zvuk vydávající družiny. Po jejích stopách se havrani vydali až později. Oněch pět mužů hrozivého vzezření za hodnou chvíli šlapalo přes zasněžené louky a hájky, kolem osamělých stromů a stavení a podél kamenných zídek malého můstku přes neviditelné, zasněžené koryto říčky. Na temeni kopce se družina zastavila. Noc byla ještě mladá, když tu, zničehonic, prořízl temnotu záblesk světla. Od jisker z křesadla. Zážeh smrti. Tak to vlastně všechno začalo a úspěch se měl dostavit záhy.

Odpor k hodnotám

     Ti rekové si říkali Nihilist a sotva dorazili do města, rozhodli se meče a sekery zakopat a svou misi smrti podpořit svojskou razantní muzikou. Ještě než ze svých služeb propustili basistu Johnnyho Hedlunda (založil Unleashed) změnili si tito, po dvou letech své existence, název na ENTOMBED a pod tímto logem vypustili letošního 3. března do světa svůj již čtvrtý albový produkt. Ale ten první, který divousové Lars Goran Petrov (v.), Alex Hellid a Uffe Cederlund (g.) a Nicke Andersson (dr., na debutu se navíc s Cederlundem podělil o basové party) vydali v roce 1990 pod názvem "Left Hand Path", vyšel ponejprv bez jakéhokoliv poprasku. Jisté puritánsky orientované rockové kruhy nejevily totiž přílišný zájem, aby se hudba plná drastického myšlení prodrala na povrch zemský. Přesto se ale ENTOMBED postarali o fakt, že od těch časů to v táboře příznivců smrtícího metalu vřelo. Tento se rozpoltil vedví, tedy vlastně, pardon, rozdělil se na třetiny. Na ty, kteří vyznávali kult pouze a jen deathmetalu floridského, na ty, jenž se vyznávali z lásky k deathmetalu nordickému a na ty, kteří si nemohli vybrat a byli ochotni zemřít za obojí.

Nový "hrdlořez"

     Před prací na opusu "Clandestine", jehož emise proběha v roce 1991, doplnil sestavu kapely baskytarista Lars Rosenberg, ale zároveň se muselo stát ještě cosi dalšího, neboť, jak říká Nicke Anderson: "Lars G. Petrov nezvládal práci v našem tempu. Museli jsme za něho všichni makat. Byl schopný jen nazpívat připravený materiál a nikdy se nestaral o to, aby také on přišel se svou troškou do mlýna. Potřebovali jsme něco víc, zpěváka, který by se dokázal postarat o dobrou skladbu. On si to nechtěl uvědomit a tak jsme jej požádali, aby nás opustil. Probíhaly práce na druhém LP a tudíž nám naše rozhodnutí zkřížilo plány. Měli jsme před sebou turné, album, ale nové hrdlo, to jsme neměli." A Nick směle pokračuje: "Povolali jsme na pomoc Orvara Safströma (člen skupiny Nirvana 2002, pozn. aut.) a přemluvili firmu, že místo LP natočíme zatím pouze maxisingl "Crawl". Po turné jsme v našich řadách vřele přivítali Johnnyho Dordevice a byli jsme s ním nadmíru spokojení, neboť od jeho příchodu se pro nás stala zdlouhavá práce s vokálními aranžemi tabu. Byl to chlapík, který to myslel s hudbou vážně a to potvrdil i na albu "Clandestine". Já ještě dodám, že Dordevic přispěchal do kapely z rozpadlé formace Carnage a už honem nechávám dále vyprávět Anderssona: "Deska "Clandestine" byla pro nás velkým krokem kupředu a to i přes to, že některé části skladeb jsou zpracováním našich starších témat ještě z časů Nihilist. Podařilo se nám dát starým věcem nového ducha. Na nových věcech jsme pracovali hodně tvrdě a pakliže si je poslechneš pozorně, objevíš naše vzory, mezi něž počítám třeba Devastation nebo Massacre. Postarali jsme se o to, aby každá skladba měla v sobě něco osobitého a proto jsme ke každé nahráli víc variací bicích (inu, věděli moc dobře, že prvotní síla death metalu spočívala vždy v aranžích bicích nástrojů, pozn. aut.) a nevynechali jsme ani pokusy se samplery. Během nahrávání jsem dostal i nápad využít hudbu z filmu. Všichni se mnou souhlasili a z jistého filmu jsme přenesli do našich skladeb hudbu a texty patřící do filmového scénáře. Nikdo si toho vlastně ani nevšiml. Celkově se naše první dvě desky neliší, ale ve zpracování některých částí jsme postoupili vpřed o několik světelných roků. Trochu jsme zpomalili, ale intenzita naší hudby se nikterak nezměnila."

Atak agresorů

     Po předchozích slovech není bez zajímavosti fakt, že ještě před emisemi intermediátu "Hollowman" a třetího plnohodnotného opusu, pyšnícího se danzigovským názvem, "Wolverine Blues" (obojí 93), se do kapely vrátil starý známý postrach mikrofonů L. G. Petrov, když předtím stačil vystavět těleso Omnitron a "nachrčet" debut spolku Comecon "Megatrends In Brutality" (92). Na "Wolverine Blues" dali ENTOMBED okázale najevo, že úzký tvůrčí prostor, vymezený stylovými konturami deathmetalu, je jim příliš těsný a jali se experimentovat i s jinými žánrovými odnožemi, především s punkem. 23. června roku 1994 se ENTOMBED objevili v Pyramidě na pražském výstavišti po boku Napalm Death a našich Krabathor, ale pak nastaly dlouhé dva roky ticha a napjatého očekávání.

Vyřešené (?) problémy

     Dobu čekání na další dílo a nečinnost své mateřské formace nevydržel dlouho tloukmajster Nicke Andersson (zdalipak víte, že nahrál kytaru na albu "Like An Ever Flowing Stream" (91) komba Dismember?). K léčení svých sklonů k workholismu Nicke využívá někdy zázračnou terapii laterálních projektů. Jeden z nich již proslul pod názvem Daemon a na přelomu letošního roku nás oblažil svým výtvorem "Seven Deadly Sins". Lundemark (kytarista projektu): "Vždy jsem velmi fandil ENTOMBED a vždy jsem chtěl hrát s Nickem. To, co provozujeme, označujeme za směs black metalu a opravdové heavy muziky." A pro úplnou přesnost vězte, že druhého, méně známého, prapodivného Anderssonova levobočka, pojmenovaného The Hellacopters, můžete slyšet, pokud naleznete cestu k jeho albu "Super Shity To The Max". Své čtvrté album "To Ride, Shoot Straight And Speak The Truth" nahráli ENTOMBED sice v časovém rozmezí března až června loňského roku, ale jeho vydání bylo nakonec posunuto, neboť kapela změnila svou vydavatelskou firmu, uchýlila se pod křídla Music For Nations a, jak říká Alex Hellid: "Emise alba byla přesunuta, potřebovali jsme ještě čas na dokončovací práce. Deska byla připravená už na konci října, ale náš producent chtěl odvést stoprocentní výkon a ne vše se mu jevilo ideální. V našich řadách došlo na další personání změnu, když nás opustil náš dlouholetý basista Lars Rosenberg. Chvilku jsme se s tím museli vyrovnávat, ale teď je vše v pořádku. Máme nového basistu (jmenuje se Jörgen Sandström, pozn. aut.), jsme u nové firmy, máme nového manažera a nové album. Opět táhneme za jeden provaz. Hodně lidí bylo zvědavo, co přinese naše nové album. Chcete-li v našem podání slyšet opět deathmetal, musíte si pustit naši první desku "Left Hand Path". Některé skladby z ní se nám stále líbí, ale jako celek mi připadá nudná."

Kult oceli

     ENTOMBED se svému čtvrtému albu nebáli dát v podstatě stejnou zvukovou podobu, jakou se pyšnila všechna jejich předchozí alba a počiny jejich souputníků v první polovině 90. let, ať už to byli Dismember, Utumno, Desultory, či jiní. Byl tedy opět vyhledán ještě před nedávnem věhlasný producent Tomas Skogsberg a jeho již ne tolik vytížené stockholmské Sunlight Studio. Zde vždy vznikaly desky, které svým charakteristicky hrubým až surovým, kompaktním a syrovým soundem tvořily protipól počinů, jenž vznikaly v proslulém floridském studiu Morrisound pod vedením Scotta Burnse. Svou volbou studia a producenta pro svou novinku ENTOMBED prokázali, že vlastní jakýsi prazvláštní a dobře střežený grif na to, jak se volbou zvuku stát anachronismem na straně jedné, ale jak se z tohoto svazujícího chomoutu na straně druhé, pomocí moderně znějícího hudebního materiálu, opět vyvléci. Kvintet si ještě více pohrál s vlivy drzého punku, ovšem v jeho prapůvodní podobě, a vsadil dokonce i na úskočnou a útočnou hardcoreovou nesmlouvavost. Podařilo se mu tak opět nezradit sám sebe a nezklamat ani vyznavače svého ocelového kultu. A to vše aniž by podlehl vlivu dnes již také pomalu přežitého, ale stále se velkému zájmu těšícího standartu soundu studia Unisound, patřícímu Danovi "Skull" Swanö, a především gothenburgského Fredman Studia. Tedy toho soundu, jenž před časem nahradil v tvorbě skandinávských formací právě zmíněný sunlightsound.
     Nuže, jak vidno, pořekadlo "jednou jsi dole a jednou nahoře", se nevyhnulo ani boreálním krutovládcům ENTOMBED. Je dobře, že jsou opět nahoře. Což si takhle zopakovat velkolepé turné "Gods Of Grind", které naši divoši absolvovali v roce 1992, spolu s Cathedral, Carcass a Confessor (v případě ENTOMBED jsou tři live ukázky z turné zachyceny na maxisinglu "Stranger Aeons" a ukázky z vystoupení všech čtyř účastníků pak na stejnojmenném sampleru, obojí z roku 1992)?
     Kéž by tam, ve výšinách, vydrželi ještě hodně dlouho, neboť se mi neskonale fajn dýchá pod jejich krutovládou. Že to snad ani není možné, aby člověk žil pod ranami kovo-kožené knuty rád? Ale ano, jest to možné. Skutečně. Tak, jako je skutečná i tato letální formace.



Odkaz:
http://www.entombed.com


zpět
Článek přečten: 3622x         Autor: Vratislav Šantroch