Whiplash ... Články ... Z archivu
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014
HARLEJ
BRUTAL ASSAULT 2013

Rozhovory:
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.
DIPTHERIA

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16325 x
CALES
22.10.2006 | 13800 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13335 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13229 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13220 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34210 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14245 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14096 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14085 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13807 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17349 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17302 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15597 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14533 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 234
Počet rozhovorů: 229
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
ZZ Top
Vlajka vzhůru letí (Tenkrát na Jihu)



Všichni je znáte

     Nepsaného bývalého šerifa texasského průmyslového a naftou nasáklého města Houston, vousatého Billyho Gibbonse a jeho dva pobočníky, rovněž vousatce Dustyho Hilla a kníratého Franka Bearda. Tohle trio výtečníků, jinak také velkých milovníků silných a naleštěných čtyřkolových krasavců a dlouhonohých štíhlých a koneckonců rovněž naleštěných krasavic, se jednoho krásného a požehnaného dne roku 1969 rozhodlo pověsit své kolty na hřebík, svůj úřad přenechat jiným a jalo se aktivně a naplno věnovat své zálibě. Tou byla rocková hudba. Ovšem ne lecjaká. Uvědomíme-li si, kde leží otčina zmíněného roku založené kapely ZZ TOP, (story kapely viz RR č. 12/94) svitne nám, že tato nemůže provozovat nic jiného, než hudbu rockového jihu, zvanou, jižanský rock. Chcete-li, southern rock. Mondénní ZZ Top nechali svéhlavým způsobem svým stylem prolínat cituplné, spontánní a leckdy i pálivé blues, syrové a nespoutaně živelné boogie, pocitové rhythm and blues, rozhýbaný rock n´ roll, či houpavý shuffle - hard rock. Při tom všem ale zpívající, skromně hrající kytarista Gibbons (pozor! Jeho břitký nástroj dokáže píchnout jako kaktus!), zpívající basista Hill a tažný oř, tlukoun Beard (oba dokáží bravurním způsobem vrstvit na sebe nejrůznější krkolomné rytmické linky až z toho jde člověku hlava kolem), nezapomínají ani na subtilně působící baladu, šumící jako poklidně plynoucí tok řeky Mississippi. Nemusím snad ani dodávat, že její vodou byli všichni tři desperáti, tenkrát na (divokém) Jihu, pokřtěni a posléze i odkojeni. Tak, jako každý Američan miluje jablkový koláč, miluje každý pořádný rocker ve světě, kromě Rebel Yell, ZZ Top. Neboť jejich prvním albem (1970) počínaje kvetly všechny následující jako texasské růže, ať už co se prodejnosti či líbivosti týče. Po pěti upřímných, syrových a "špinavých" albech z let 70., dalších pěti opusech z let 80., jaksi uhlazenějších, svým syntetickým soundem jakoby komerčním zájmům přizpůsobených, přicválalo trio s loňským impozantním albem, jedním z nejlepších, Rhythmeen (recenze v RR č. 9/96). Ano, znáte je všichni. Ale ne všichni jste měli tu čest setkat se s nimi tváří v tvář, kdy vy stojíte před forbínou a oni pod praktikáblem. Takhle jsou totiž nejpřesvědčivější. Dokázali to před zaplněnou Pražskou sportovní halou 15. 12. 1994 (reportáž z koncertu v RR č. 1/95). Tehdy se ale ještě nemohli pyšnit takovým kolosálním albem, jakým Rhythmeen bezesporu je. ZZ Top jakoby si na něm vzpomněli na staré dobré časy, na svou tvorbu protkanou živelností a vitalitou, jakoby se upamatovali na své hudební kořeny a vytvořili tak razantního následovníka takových alb, jakými byly Tres Hombres (73), Fandango (75), či Tejas (77). Honza Petričko nazval před časem ZZ Top vtipně a více než trefně bradkami - tolstojovkami. Svého času se tradovalo, že nejdelší Gibbonsův vous měří 53 cm. Vousy hlavně jsou nedílnou součástí bizarně - humorné image kapely, která ale tvrdí, že svou muziku bere vážně. Věřme to kapele, těm Hombres, kteří si nyní vytyčili metu představit se opět u nás ve stejné a opět vyprodané (?) hale. Podporujte svého šerifa a přijeďte 11. února do Prahy, vlakem v pravé poledne, jako strašně moc statečných. Uvidíte a hlavně uslyšíte, co dokáže soudce lynč pod rozevlátou jižanskou vlajkou.

     
     

Odkaz:
http://www.zztop.com


zpět
Článek přečten: 3839x         Autor: Vratislav Šantroch