Whiplash ... Články ... Z archivu
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014
HARLEJ
BRUTAL ASSAULT 2013

Rozhovory:
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.
DIPTHERIA

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16325 x
CALES
22.10.2006 | 13802 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13341 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13231 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13223 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34219 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14251 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14103 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14094 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13814 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17357 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17312 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15605 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14536 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 234
Počet rozhovorů: 229
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
Arcturus
Odin a labyrint duše



     Stalo se jedné mrazivé noci v ledem pokryté norské metropoli Oslo. Nevím, kde jsem tu vzal, ale jedno vím jistě. Co zde hledám. Tiše se odebírám k rezavému plotu z ozdobně tepaných kovových tyčí. Mířím podél plotu a hledám vhodné místo, kudy bych pronikl dovnitř. Žádné však nenacházím, pročež se rozhoduji na plot vyšplhat. Mířím do středu nekropole. Obloha je černá tak, že tér připomíná, přesto však všude kolem sebe rozeznávám detaily náhrobků a polorozpadlých sošek. Přestože na nich zanechal těžké stopy zub času, zůstává patrné, jakou práci si s nimi umělec dal. Řada hrobů je otevřená a z temných děr zírají na mne obludné tváře s divokým vzezřením. Z polorozbořených krypt vylézají krysy a mně připadá, že jsem pozorován prázdnýma očima jakýchsi obludných hlav. Zvedám pohled a oči mi na čemsi ulpívají. Je to obrovitá kamenná modla shlížející dolů. Tvář má sevřenou hněvem, jako bych se právě já provinil tím, že jsem vstoupil na posvátnou půdu jejího pohřebiště. Připadá mi, že v jejích vyboulených bělmech čtu příkaz, abych zde rovněž spočinul. Na věky věků. Výzvu přijímám. Omen. Modla s tváří lidskou, avšak s výrazem zvířecky gorgonským. Kdosi jí dal kdysi jméno ARCTURUS. Potlačuji vlnu děsu, jež mne má ve své moci, a s úlevným pocitem pozoruji, kterak rozvrácené náhrobky a sochy ozařují první paprsky mladého svítání. S úsvitem nadchází další z ledově mrazivých zimních dnů.

Soudný den

     Ten jakoby nadešel někdy na sklonku roku 1989. Tehdy v norském Oslo, v personálně dnes neskutečně spletitém blackmetalovém domainu, nejmocnějším to z blasfemických impérií, počala geneze jistého, původně dvojčlenného projektu. Tehdy z temné bojůvky Mortem zběhla dnes již kultovní persona bubeníka Hellhammera (byl už zároveň členem Mayhem), spolu s druhým renegátem, klávesistou Sverdem, aby oba uctili Veličenstvo temnot nově založenou, jemu sloužící skvadrou. Dali jí jméno ARCTURUS. Po prvním demu, coby již jeden z řádně ohavných kerberosů pandemonické masy nejrozmanitějších norských blackmetalových uskupení, počali své nezřízené temné rejdy singlem "My Angel/Morax", vydaným v roce 1991. Leč poté náhle jejich krvavé kuropění v hypogaionu ustává. Mr. Sverd se oddává svým studiím a Mr. Hellhammer pojímá ďábelský plán přesunout svou aktivitu více na své domovské Mayhem, v oněch požehnaných časech již nejkultovnější a nejextrémnnější, rouhačskou kohortu norské provenience. A rovněž tak, spolu se Sverdem, se vrhá na výpomoc spřízněným Emperor. Po Euronymousově zavraždění končí existence Mayhem, takže veskrze žádná bariéra již nestojí v cestě tomu, aby již v samotném závěru roku 1993 vypustili ARCTURUS v limitovaném nákladu černý promo minivýkovek "Constellation". Studený a žhavý zároveň. Nazpíval jej jistý Garm, jinak se podílející na roztáčejícím se karuselu svých rodných Ulver, a natočení kytarových partů povolili svému členovi Samothovi souputníci Emperor. K vykování jmenovaného "ípíčka" bylo zapotřebí řádné dávky ďábelského fortelu, ovšem pekelný kotel, nyní již právoplatné kapely, instrumentálními a kompozičními grify přímo přetéká. Ze všech stran velkolepou odezvu zaznamenávající minialbum vydala Samothova firma Nocturnal Art Prod., ale samotný Samoth se nevzdává svého členství v Emperor. Takže nakonec je místo kytaristy u ARCTURUS uvolněno pro, fiktonymem Augusta, přispěchavšího z progmetalových Tritonus. A tehdy k nám impulsivně vanoucí prokletý severák zavál nový blizard. Ten už zase povalil nejeden náhrobní kámen. Do spadaného a slzami zkrápěného listí. Nastal soudný den. Démonický hodokvas Nadešel rok 1995 a heroická čtveřice Hellhammer, Sverd, Garm a August, za studiové výpomoci basisty Skolla (jinak Garmův pard z Ulver), vypouští do tmy podzemí grandiózní prvotinu "Aspera Hiems Symfonia". Ve stylu symfonicko-epického blackmetalu rozprostřela kapela monumentální plochu tajuplných nálad, vytvářených mystickými texty. Ty jsou, k důvodné bezesporné radosti samotného norského, pohanského, nebeského vládce Odina, napěchovány vikingskou mytologií. Dotek samotného pekla pocítíte ve vnímání široké obrazotvornosti materiálu alba a jeho barevného spektra. To je tvořeno kytarami, chladnými a ostrými jako břit paní Gillotiny, jistými až atmosférickými pasážemi, melodickými intermezzy, vyhrávkami a sóly. Zejména ale tu roztančenými, tu bědujícími Ďáblovými klávesami, a stále se měnícím podobenstvím pěveckého projevu. Klasický blackmetalový rykot se snoubí s tajemnou recitací, či s melodickým přirozeným zpěvem, nebo je to vše nahrazeno velkolepým, mohutně masivním, vícehlasým chorálovým zpěvem. Ušlechtilé black-doomové poémy, vyšperkované až mystickou pohádkovostí jednotlivých kompozic, jakoby vznikaly v dávných časech působením třeskutých mrazů. Ale zároveň, jak vyjadřuje motto alba ("Veškerá hudba a slova na tomto albu vyzařují z hloubi našich duší."), jakoby se ve své introvertnosti rodily v labyrintu duší jednotlivých členů formace. Opus "Aspera Hiems Symfonia" byl nahrán v červenci a srpnu roku 1995 v Panser studios, v prosinci stejného roku jej vydala norská firma Ancient Lore Creations a obsahuje následující kompoziční gemy: "To Thou Who Dwellest In The Night", "Wintry Grey", "Whence & Whither Goest The Wind", "Raudt Og Svart", "The Bodkin & The Quietus (...To Reach The Stars)", "Du Nordavind", "Fall Of Man", "Naar Kuldatar (Frostnettenes Prolog)". Ještě vězte, že kapela nebyla spokojena s výsledným zvukem nahrávky alba, tudíž pro americký trh nechala dodatečně provést jeho kompletně nové zmixování. A byl by v tom sám nějaký svatý, aby se ARCTURUS neobjevili i na výstižně pojmenovaném sampleru " A Tribute To Euronymous" (1995).

        

Černý ráj

      Podstata odchodu na věčnost může být ve své cituplnosti i velkolepá, říkám si při poslechu aktuální bravurní kolekce ARCTURUS, nazvané pregnantně "La Masquerade Infernale". Pro její stvoření se družina jeho stvořitelů rozrostla o nyní již stálého basistu Skolla a trochu pozměnila svou strukturu. Kytaristu Augusta (hodlal se věnovat práci na svém sólovém počinu) vystřídal jistý Knut, hráč řady lokálních kapel z okolí Osla, a stálým pěvcem souboru se stal všeuměl, Mr. Simen. Ten, coby absolvent studia hudby, ovládá i bicí nástroje, kytaru a klávesy. Všestranný pěvec Garm se ovšem svého pěveckého postu v ARCTURUS nevzdal, tudíž na novinkovém počinu se lze nabažit syntézy jeho hostujícího hlasu a hlasu Simenova. Nicméně ale nad původním ďábelským skřehotem se v nové tvorbě družiny zavřela zem. Garm je workholik za mikrofonem, neboť kromě svých domovských, blackmetalfolkových Ulver působil krátký čas ještě v projektu Borknagar, zpunktovaném kytaristou Oysteinem Brunem (ex- Molested), který ovšem Garm nechal před říjnovými koncerty v Anglii na pospas svému osudu. Na svém druhém plnohodnotném kompletu se hudební společenství našich udatných vikingských bohatýrů vyprofilovalo k trochu odlišnější, pompéznější poloze. Slovy těžce popsatelná doommetalová opera zpracovává i vlivy klasické hudby, přičemž v písni "Ad Astra" se vynořují i netradiční nástroje jako viola, flétna, violoncello či piano. Pro své pojetí norské mytologie, z čehož se zcela zaručeně raduje i vikingský bůh války Wotan, přikročil soubor k infernální majestátnosti. Tato taktika přinesla darkmetalové infantérii ARCTURUS a jejím patronům moderně gotickou atmosférou provoněný artefakt, sestávající z doommetalových symfonií. Opus, který ve své eufemistické spektakulárnosti má řadu společných stigmat se scénickou hudbou. Ony scénotvorné kantáty, v jejich až avantgardních disproporcích a v pojetí symfonicko-orchestrálního, rozpínavě sférického, epického a ponurého stylu, jsou dokumentem o vysokém kompozičním a aranžérském potenciálu formace. Báječná lehkost splynutí. Jejich astrální a mysteriózní doommetal studí jako čerstvě padlý sníh a nad některými z oněch golgotských poém by se snad i kámen ustrnul a zaplakal. Prostě dobrá, apartní hudba stále žije. A artistní persony grata, zovoucí se ARCTURUS, jsou rouškou tajemna obestřenými praporečníky metalových architektů současnosti. V tomto ohledu jsou monolitem nadhledu a až vražedné hektičnosti kompoziční dynamiky. Žel bohu si ale elixíru ARCTURUS v časech nastávajících asi příliš neužijeme. Myšleno pokud se zejména koncertních aktivit týče. Podle posledních zpráv z Hádesu kroutí totiž Sverd vojenskou službu, pročež aktivita komandanta Hellhammera neprodleně, prý již v roce 1995, zažehla opět plamínek černočerné kumpanie Mayhem. Ke všeobecné spokojenosti samotného nebohého Euronymouse. Ale kdoví, co budou moci zaznamenat svědkové budoucích časů. Album "La Masquerade Infernale" vyšlo pod etiketou labelu Music For Nations a skrývá následující skvosty: "Master Of Disguise", "Ad Astra", "The Chaos Path", "La Masquerade Infernale", "Alone", "The Throne Of Tragedy", "Painting My Horror", "Of Nails And Sinners". Květy asfodelu na mém hrobě, na dně propasti černého ráje opět vykvetly a já stále silněji cítím mnou prostupující algor mortis, očekávajíce od sil temnot věčné spasení. Heu Me Miserum!

Diskografie:

My Angel/Morax (singl, 1991)
Constellation (promoEP, 1993)
Aspera Hiems Symfonia (1995)
La Masquerade Infernale (1997)

Vybraná (doporučená) související diskografie MAYHEM (feat. Hellhammer):

De Mysteriis Dom Sathanas (1994)
Live In Leipzig (live) (1996)

EMPEROR (feat. Samoth):

Wrath Of Tyrant (demo na CD) (1992)
The Nightshade Eclipse (1995)

ULVER (feat. Garm a Skoll):

Bergtatt (1994)
Kveldsfanger (1996)
The Madrigal Of Night (1997)

BORKNAGAR (projekt, feat. Garm):

The Olden Domain (1997)

VED BUENS ENDE (projekt, feat. Arcturus):

Written In Waters (1995)

AGHAST (projekt, feat. Samoth):

Hexerei Im Zwielicht Der Finsternis (1996)

Noticka: Pokud vám vaši prodejci na otázku, zda mají ARCTURUS, či jiná citovaná alba, odpoví záporně, pište si o ně tam, kde je zaručeně mají. Včetně celé řady jiných.

Tedy na adresu: Josef Macek - Music Agency, čp. 2, 549 62 Suchý Důl, tel.: 0447/966 79

Odkaz:
http://www.arcturus.no


zpět
Článek přečten: 3993x         Autor: Vratislav Šantroch