Whiplash ... Články ... Z archivu
Nejnovější

Recenze:
ASMODEUS
MALIGNANT TUMOUR
MORTIFILIA
TERROR
NASTY RATZ

Recenze - live:
CANNIBAL CORPSE
HARLEJ
BASINFIREFEST 2014
HARLEJ
BRUTAL ASSAULT 2013

Rozhovory:
NASTY RATZ
ABRAXAS
TONDA RAUER
D.O.P.
DIPTHERIA

Články:
FESTIVALY A ROZHOVORY
BRUTAL ASSAULT TOUR 2012
ČERNÁ DÍRA XXXII.
ČERNÁ DÍRA XXXI.
VZPOMíNKY NA VADER

Nejčtenější

Recenze:
MASTURBACE
24.10.2006 | 16326 x
CALES
22.10.2006 | 13803 x
HARLEJ
05.10.2006 | 13342 x
HARLEJ
29.10.2006 | 13233 x
FORGOTTEN SILENCE
22.08.2006 | 13224 x

Recenze - live:
NOC PLNÁ HVĚZD
03.08.2006 | 34219 x
ARAKAIN, PANDEMIA
25.12.2006 | 14251 x
KORPIKLAANI a další
08.11.2006 | 14104 x
BRAINWASHING FEST
04.05.2006 | 14095 x
SSOGE, ENDLESS
24.01.2007 | 13815 x

Rozhovory:
MILOŠ "DODO" DOLEŽAL
06.11.2006 | 17358 x
HARLEJ
31.10.2006 | 17313 x

Články:
MASTERS OF ROCK 2007
13.01.2007 | 15607 x
ČERNÁ DÍRA XXIX.
18.12.2007 | 14537 x

 Whiplash
Počet recenzí: 1705
Počet recenzí-live: 234
Počet rozhovorů: 229
Počet článků: 98
Počet skupin: 1071
Počet odkazů: 92
VENOM (část I)




...a peklo pro všechny

     I když britští pekelníci VENOM, příslušníci mocné armády bojující za ideály hnutí NWBHM, nebyli nikdy žádnými graciózními muzikanty, přesto měli na další vývoj tvrdé rockové hudby neodiskutovatelně obrovský vliv. Bez VENOM by totiž bezpochyby neexistovala celá plejáda dnes hvězdných kapel, ať již z oblasti black, thrash či death metalu. Za všechny si připomeňme alespoň Slayer, Metalliku, Death, Celtic Frost, Obituary a spoustu dalších. Mnoho formací se naprosto otevřeně hlásí k počátkům, samotné existenci nebo odkazu black metalu, ale pouze VENOM byli těmi, kteří uvedli tuto ohněm, kouřem a sírou páchnoucí oblast do podvědomí metalových přívrženců. Netvrdím, že VENOM letos vypustí z jícnu pekelného své další dílo, tvrdím pouze, že se snad tato skutečnost dá očekávat nejbližších měsících. Snad právě proto se ve dvou dílech projděme společně po stopách VENOM historii, jež dovedla ony rouhače až k získání statutu kultu na rockové scéně.

A země se otevřela

     Ve druhé polovině 70. let působily ve sklepních prostorách anglického Newcastle Upon Tyne dvě bezejmenné a bezvýznamné kapely. V jedné trápil kytaru jistý Jeff Dunn a v té druhé otloukal pekelné kotle jakýsi Tony Bray. Oba se za jistých okolností domluvili na vzájemném spojení a přibrali k sobě křiklouna jménem Clive Archer, basistu Deana Hewitta a druhého trýznitele šesti strun Dava Rutherforda. Mladíci, v tom čase školou povinní, jednoho krásného dne dávali ve škole zcela mimořádně pozor na probíranou látku a v paměti jim utkvěla Shakespearova divadelní hra „The Tempest“. Z té kvintet načerpal inspiraci k pojmenováni své skupiny. Psal se rok 1979 po narození Krista a rámus blasfemického spolku Oberon počal otřásat podzemím. A tehdy se pekelné mocnosti rozhodly vyslat na povrch zemský své vyslance, aby tito pro naplnění bezedných černých hlubin získali mnoho podpisů na smlouvy s Belzebubem od teenagerů. Prvním krokem v tomto počínání se stal fakt, že snad sám Satan zaplatil ze svého krví poskvrněného jmění rovných 50 liber, aby Oberon mohli v Impulse Studiu pořídit první demosnímek (v tomto studiu nahrávali své demáče i třeba Axe, Raven a mnozí další). V Impulse Studiu jako údržbář techniky pracoval jistý Conrad Lant (zapamatujte si toto jméno!), jenž nosil ve své hlavě svůj dávný sen o zaměstnání hudebního producenta. Později se dozvíte, proč se o tomto muži zmiňuji. Při natáčení demonahrávky na povrch vyplavala ta skutečnost, že potřebám kapely svou hrou přestal vyhovovat kytarista Rutherford. Byl tedy na krátký čas vystřídán naprosto bezvýznamným hráčem neznámého jména. Ale se změnou kytaristy došlo i na změnu názvu kapely. Jeden z tehdejších bedňáků skupiny dostal spásný nápad, že slovo VENOM by kapele jako název slušelo mnohem více než Oberon. Bylo rozhodnuto. Země se otevřela a vypustila na svůj povrch nebezpečný HADÍ JED (VENOM).

Změna image

S novým logem se zákonitě musela dostavit i nová image formace. V duchu tehdejší doby se VENOM navlékají do kožených obleků pobitých nejrůznějšími hřeby a ověšují se pekelně řinčícími řetězy. Už v těch časech se jejich koncerty stávaly defilé pyrotechnických orgií, jež neznaly hranic, jež byly plné ohňů, kouře a uchvacujících explozí. O VENOM se začíná více mluvit a to v superlativech, ale nové image se v očích zbytku kapely jaksi vymykal basista Dean Hewitt, jenž se nakonec rozhoduje pro odchod. Zde přichází na řadu právě dříve zmíněný Conrad Lant, kterého kapela kontaktuje, zda by nezkusil s VENOM odehrát prestižní vystoupení v domovském Newcastlu a následně zda by případně nenahrál baskytaru na první demo. Stalo se obojí a v prosinci roku 1979 se na pvním demáči VENOM objevují takové skvosty, jako jsou songy „Red Light Fever“, „BuriedAlive“,,, l000Days ln Sodom“, „Sons Of Satan‘, „Angel Dust“ a „Raise The Deaď‘. Demo se následně dostává na stůl šéfredaktora magazínu Sound Geoffreye Bartona, který po poslechu předloženého materiálu prohlašuje, že VENOM si jednoznačně zasluhují album. Ale pro jeho případný vznik musel řady kapely opustit zpěvák Clive Archer, jemuž kapela ukazuje bránu pekelnou, jež má nebohý Clive zavřít za sebou zvenku. Náhrada nebyla vůbec nutná, neboť při jedné ze zkoušek byl zcela náhodně objeven brutálně zabarvený hlas Conrada Lanta. Kapela vykrystalizovala do podoby infernálního tria a jednotliví členové si pro svou zálibu spočívajicí v zatahování ztracených duší svých přívrženců do vroucích kotlů v Belzebubii zvolili krátce nato proslulé pseudonymy. Kytarista Jeff Dun si dal jméno Mantas podle pekelného strážce říše Hádes, Bubeník Tony Bray se stal barbarským průvodcem k sedmi branám pekel, pročež obdržel přezdívku Abaddon, a Conrad Lant započal vykonávat funkci vzteklého dozorce nad bestiálními zločiny, tudíž si začal říkat Cronos.

               

foto: VENOM v roce 1979

Oddávání se orgiím pekelným

Čtěte slovo Davida Wooda, majitele Impulse Studia a gramofirmy Neat Rec.:

„VENOM tehdy neztělesňovali nic jiného, než spoustu rámusu a pokud jde o mne, nemohu zrovna zodpovědně prohlásit, že bych k nim přilnul. Ale neuniklo mi, že můj otec ten kravál vyloženě nesnášel. Znáte to sami. Když vašim rodičům něco leze na nervy, bývá to dobrým znamením. Dnes už vím, že VENOM neuměli pořádně zahrát ani akord hoří, ale právě to bylo ve své době něčím neslýchaným.“

     Zde se vyplatilo, že. většinou děláme pravý opak toho, co chtějí naši rodičové, jelikož pro VENOM to znamenalo vydání debutu právě u Woodovy firmy Neat. Prvotina obdržela příznačný název „Welcome To Hell“ a v roce 1981, kdy spatřila světlo pekelných plamenů, s ní VENOM započali své oddávání se pekelným orgiím. O nich ale uvažovali již na singlu „In League With Satan/Live An Angel...‘, jenž „Vítání v pekle“ bezprostředně předcházel. Debutní album naplno prokázalo, že ačkoliv trio nepobralo příliš hráčské a skladatelské dovednosti, byl výsledný efekt paradoxně vcelku působivý. Svět, který VENOM albem vytvořili, byl plný ďáblu obětovaných pannen, bezhlavých tělesných torz, ale také kytar vydávajících zvuky jako motorová pila. A Satan ve světě vytvořeném Cronosem, Mantasem a Abaddonem vždy vítězil. V dané době neslýchaná tvrdost a agresivita strhly na příkrou cestu do ohnivých jícnů, bez jakékoliv možnosti návratu, neuvěřitelné zástupy všech, kteří poslechem prvního díla VENOM upsali své duše vládci podzemních temnot. Notabene kladný ohlas alba „Welcome To Hell“ byl umocněn v okamžiku, kdy najevo vyšlo, že materiál na desce obsažený byl na pásek pořízen za pouhopouhé tři dny. Následuje slovo Abaddonovo: „ To nejtvrdší, co jste mohli v tom čase slyšet, byli Whitesnake. Ohlédneme-li si ale zpět, byly naše první věci tvrdší, než jsou dnes třeba Death.“ Slovo do pranice, ale zamyslíme-li se nad tímto výrokem, musíme, ač někdo třebas nelibostí přiznat, že Abaddon měl pravdu. I když se VENOM otevřeně hlásili k Satanovi, k peklu a ke všemu, co jenom trochu zavánělo antikřesťanstvím, přesto nebylo a není třeba se jich obávat. Vždy totiž šlo, podobně jako v případě Quorthona a jeho Bathory, o vnější obal, spíše o image, která měla přitáhnout zraky a zájem příznivců heavy metalu, než o jakýkoliv postoj k životu či životní názor. Takže rohy, kopyta ani ocasy u těchto uličníků s kapsami nacpanými sírou, nehledejte. Nikdy nebylo pravdou ani to, co hlásal jistý DJ Alan Robson v jednom rozhlasovém pořadu: „Proklínám tuto kapelu, neboť se pořádným hudebníkům postavila do cesty. Vždyt‘si jenom představte, Cronos šplhává za úplňku na střechu svého domu a vyje jako vlk!“A co na to Cronos? Měl by se tomu zasmát a přejít ono tvrzení mávnutím ruky, ale jeho odezva zněla takto: „Jediné, co můžů říct, je, že až zbohatneme, abychom mohli Robsonovi platit účty za léčení, tak si ho podáme!“ Zda si VENOM pana Robsona skutečně podali, mi není známo, ale vím zcela přesně, co v případě kapely následovalo v roce 1982. ?

Ale o tom až příště.

pokračování článku-část II


zpět
Článek přečten: 5321x         Autor: Vratislav Šantroch